Projev paní A. Khoulany (Families for Freedom) k situaci na Středním východě přednesený 7. srpna 2019 na půdě Rady bezpečnosti OSN, 8593. Přeložila Kateřina Honzíková.

Sdílím tento příspěvek ze sociální sítě a její skupiny Češi pomáhají, vědom si, že když člověk nadhodí toto téma, naráží prakticky na každém kroku v české společnosti na odpor, odmítání. Po čtyřiceti letech komunistického vymývání mozků a dalších třiceti letech tržních ideálů, často na nic jiného už nebylo místo ani čas. Výsledkem jsou pudový strach, přehnané obavy, spousta předsudků, takzvaných důvodů, které jsou spíše nálepkami nebo nařčeními z vlastizrady, vítačství, neokomunismu atd., apod., aby se předem vyhnuly jakékoli diskusi o pomoci. I ta je dnes už démonizována. Slouží k antiislámským, mnohdy nenávistným postojům a jalovému vlastenčení.

Populistické strany jimi nahrazují často absentující program, jehož jediným evidentním cílem je vyloučit jakoukoli, byť sebemenší pomoc v České republice. A zakrýt to podstatné, že se jedná především a v první řadě o lidi na útěku před válkou a terorem, kteří hledají spásu života a naději, že se budou moci jednou vrátit do svých zemí. Hraničí to, jak jsme často svědky, se zločiny proti lidskosti, genocidou pokojné, náboženské skupiny, z nichž se snažíme vyvinit jako kdysi Pilát.

Většina společnosti (hlavně té české) a rodin, v nichž vyrůstají příští generace dětí, smrt miliónů lidí nevnímá často ani jako důvod k přemýšlení. Schází edukace s eticky citlivým přesahem, která musí mít ale oporu v rodinách, v životní či nepřímé zkušenosti, aby rodící se empatie byla schopna i pomáhat.

Projev paní A. Khoulany

Paní prezidentko, Vaše excelence, dámy a pánové,

děkuji, že jste mě na toto setkání pozvali a mohu dnes mluvit. Jmenuji se Amina Khoulani. Můj příběh je stejný jako příběh sta tisíců syrských rodin, které prožily bolest odloučení od svých blízkých, kteří zmizeli uvnitř brutálních podzemních vězení. Před osmi lety syrský režim odvedl mé tři bratry. Jejich jediným zločinem byla účast na nenásilných demonstracích volajících po svobodě a demokracii, což byla vize sdílená tehdy miliony Syřanů. Několik roků jsme doufali, že budou bratři propuštěni, ale to se bohužel nestalo. Když se pak objevily Ceaesarovy fotografie zavražděných a umučených vězněných lidí, na první z nich jsem uviděla tělo svého bratra Mohammeda. A Mohammed nebyl jen můj bratr, byl to i můj nejlepší přítel, nejbližší mému srdci. V době, kdy zmizel, byla jeho žena těhotná. Nikdy svého syna neviděl a jeho syn nikdy nepozná svého otce.

V červenci minulého roku začal syrský režim vydávat úmrtní certifikáty pro ty, kteří zemřeli v jeho vězeních. Několik let po zjištění o smrti Mohammeda jsem se tehdy dozvěděla, že moji oba dva druzí bratři byli také zabiti. Nemám slova, kterými bych popsala, jaké to byly pocity. Naděje byla pryč a já si nedokázala přestat představovat, jak odešli z tohoto světa. Oba byli k smrti odsouzeni v ten samý den, v tu samou minutu. 15. ledna 2013, stálo na úmrtním certifikátu, který nám režim poslal. Já sama jsem byla uvězněna na 6 měsíců, byla jsem zatčena oddělením letecké zpravodajské služby, za nenásilný aktivismus. Můj manžel byl vězněn dva a půl roku a oba jsme měli štěstí, že jsme přežili, jiní ho neměli.

Jsem jednou ze zakladatelek Families for Freedom, což je hnutí, v jehož čele stojí ženy, jejichž blízcí a milovaní byli vězněni a zmizeli. Ženy v naší organizaci pocházejí z odlišných prostředí, máme ale jeden společný cíl. Požadovat ukončení zločinných arbitrárních zatýkání, detencí a věznění a nucených zmizení a požadovat spravedlnost pro ty, kteří zmizeli a jejich rodiny. A zajistit, aby ti, kteří jsou za jejich utrpení odpovědní, tuto odpovědnost nesli.

Když k Vám v tuto chvíli mluvím, je 100 000 mužů, žen a dětí nezvěstných, ve většině případů jsou vězněni syrským režimem. Ale i ozbrojené opoziční skupiny a extremistické skupiny, jako je ISIS, nesou vinu na zmizeních a věznění. Věznění lidé mohou být nemocní nebo zranění, někdy smrtelně zranění. Mnoho z nich je denně podrobeno barbarskému mučení, někteří čekají na popravu a jen v málo případech dojde ke spravedlivému soudu.

Tato Rada bezpečnosti rada může zachránit jejich životy, pokud bude jednat rychle. Když k Vám teď mluvím, počet vězněných a nuceně zmizelých v Sýrii stoupá. Neříkám Vám nic nového, já to vím, jistě jste viděli Ceasarovy fotografie a četli jste zprávy, které k k tématu nucených zmizení a brutálního mučení v Sýrii vydaly syrské i mezinárodní organizace. Bez ohledu na jejich úsilí ale k nuceným zmizení dochází neustále. A to včetně dvou lidí, kteří se nedávno pokusili do Sýrie vrátit.

Rada bezpečnosti OSN neochránila vězněné Syřany a zklamala jejich rodiny. Je Vaším úkolem chránit před režimem, který zabíjí, mučí a nezákonně vězní svůj lid a systematicky porušuje mezinárodní právo, což potvrdila Mezinárodní vyšetřovací komise OSN a další vyšetřovací orgány. Nechali jste právo veta a výmluvy, aby zablokovaly to, co je správné a spravedlivé. Je Vaším úkolem najít způsob, jak zastavit beztrestnost a tuhle hrůzu.

Dnes tedy žádám členy této Rady bezpečnosti za syrské rodiny, které ztratily své blízké, aby téma nucených zmizení a věznění učinili svoji prioritou.

Přijměte nové usnesení, aby syrský režim i ozbrojené skupiny uvedly jména zadržených a místa, kde se nacházejí.

Umožněte humanitárním organizacím přístup do těchto vězeňských zařízení, především do vojenského vězení v Saydnaya.

Naléhejte na celosvětovou koalici, aby přemohla ISIS a umožněte prodemokratickým silám v Sýrii, aby zjistily, co se stalo s vězni ISIS, aby bylo možné informovat jejich příbuzné.

Umožněte nám, jejichž blízcí byli popraveni nebo umučeni, abychom zjistili, kde byli pohřbeni a mohli se s nimi řádným způsobem rozloučit.

Ke zločinnému arbitrárnímu zatýkání, detenci, věznění a nuceným zmizením dochází v Sýrii už několik desetiletí a v posledních osmi letech se stalo epidemií. Je to hrůza, která navždy ovlivnila a roztříštila životy milionů lidí. Prvním krokem k udržitelnému míru a spravedlnosti je zveřejnění pravdy, ukončení arbitrárních zatýkání a věznění a nucených zmizení a propuštění tisíců civilistů, kteří jsou tímto způsobem vězněni a je jim odepřena svoboda.

Děkuji Vám.

http://webtv.un.org/watch/amina-khoulani-families-for-freedom-on-the-situation-in-the-middle-east-security-council-8593rd-meeting/6069126285001/?fbclid=IwAR3Ka8xBVQwovVuB9Nu_-4LOE0gYDAmMk-uFP85NuDjq1K7x