Státnický projev nebo řeč pro stádní společnost
Chválil a prášil...
Divili se někteří přispěvatele na sociální síti, že v letošní vánoční řeči se prezident Zeman neuchýlil k urážkám. Koaliční politici dokonce hovořili o státnickém projevu. Nejsem státník, proto jsem jeho řeč chápal, že je určená spíše pro členy stádní společnosti, jejíž jsem reptající, ale trpěnou součástí. Pro absenci urážek se v této souvislosti nabízí jednoduché vysvětlení. Prezident je tentokrát nepotřeboval. Hovořil přece ke svým. O to více nešetřil polopravdami, kterými se to v jeho vystoupení jen hemžilo. Chválil a prášil: „Zemi, kde roste jak průměrná mzda, tak starobní důchody.“
Že přitom rostly ceny základních potravin, energií, léků, výdajů na děti a tak dále a podobně mu sice neuniklo, ale voliči jsou voliči, co kdyby jim náhodou zaskočilo. Oni přece vědí, že prezident Zeman se nikdy nemýlí. Jak by také mohl. Vždyť je to náš nebo jejich prezident(?). Zná jejich problémy a vždycky na nich najde něco, co ještě neslyšeli. Například problém shrnutý do jediného slova, který náš Miloš popsal takto: „...problém, o kterém chci mluvit, shrnu do jediného slova: pomalost. Pomalost soudních řízení, pomalost stavebních řízení, pomalost výstavby dopravní infrastruktury.“ Problém, který prezident Zeman nenazývá pravým jménem: nefungující právní stát. A bodejť by ho tak nazval, když se na tomto stavu podílel a podílí svými ústavními delikty.
Když návnada, tak hezky spatra
A se samozřejmostí sobě vlastní předhodil prezident našincům další návnadu, jako by se nechumelilo. „A samozřejmě je problém ve financování z národních zdrojů, ze zdrojů Evropské unie, ale také samozřejmě ze spolupráce veřejného a soukromého sektoru.“ Pro prezidenta několik stovek miliónů eur, které evropský audit označuje jako neoprávněné čerpání evropských dotací v souvislosti se střetem zájmů a dotačním podvodem premiéra Babiše (nebo spíše podvody) neznamenají vůbec nic, natož aby se k nim adresně a kriticky vyjádřil.
A když tohle Milošovi projde, nač nějaké urážky. Rovnou a drze vyrukuje s demagogií. Jo, tu náš pan prezident ovládá. Moc hezky se to spatra poslouchá, kabrňák jeden. „A tady bych už dodal jenom to, že kritizuji vysoký počet daňových výjimek, které musí splácet ti, kdo poctivě daně platí. Celkový objem těchto daňových výjimek je už přes 300 miliard korun. A kdyby se alespoň některé z nich podařilo odstranit, bylo by více peněz i na ty investiční projekty.“
Okamžitá a případná odpověď Pirátů byla na místě, i když mezi chlebíčky prošuměla jako bublinky, které má pan prezident tolik rád. Z celkové částky 320 mld. korun, které představují daňové výjimky, se na ní 90 % podílejí úlevy sociálního charakteru. A je to vládní koalice s komunisty, která se brání zvýšení slevy na daňového poplatníka, aby zdanění práce nebylo tak vysoké.
V Zemanově zajetí
Prezident Zeman v řeči prokázal, že je vnímavý člověk. Nenechme se odradit jeho hloubavými pohledy, když zrovna nemluví. Je všímavý a vidí vše: „Povšiml jsem si rovněž demonstrací v Praze, jejichž účastníci vyžadovali demisi ministerského předsedy. Na to se dá odpovědět velice stručně. V parlamentní demokracii, kterou jsme a budeme, premiéři přicházejí a odcházejí na základě výsledků svobodných voleb,tečka.“
Tahle poslední Zemanova věta o parlamentní demokracii platí totiž často už jen na papíře stejně jako ústava v Zemanově zajetí. Zvláště když pan premiér Babiš tentokráte v roli hodného Ježíška splní panu prezidentovi každé přání, které mu vidí na očích. Pan prezident spokojeně zamručí, když mu pod stromečkem přistane odvolání ředitele Dušana Navrátila z čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zase jeden pán, kdo že ten pán vlastně byl? Jo, to je ten, co chtěl být součástí parlamentní demokracie. A diskutoval, ba co víc varoval před jejím ohrožením ze strany Číny, a zapomněl, že se tam pan prezident jezdí učit stabilizovat společnost.
Žádný problém pro Babiše. Andrej umí, Andrej ví, co se sluší a patří za neutuchající protiústavně naplňovanou podporu ze strany ústavního delikventa Zemana. Vždyť je to jen takový desátek, splátka panu prezidentovi za jeho pročínskou a prorusky orientovanou strategii zahraniční politiky, ze které také určitě něco kápne.
Na řadě jsou Velikonoce a snad ne Masarykova demokracie
A už se vůbec nedivím, že náš Miloš při bilancování vynechal alarmující skutečnosti opakovaně uvedené ve Výročních zprávách Bezpečnostní informační služby, kterou během roku napadal, kde mohl. Nevěstí to nic dobrého. Spíše se ptám, před kterými svátky bude veřejnost postavena před další holou skutečnost, vyplývající z faktu, že ředitele BIS (pan prezident s ním není spokojen), jmenuje a odvolává Vláda ČR. A tiše si pro sebe drmolím hody hody, doprovody... kdy jej vyprovodí.
Mezitím náš myslitel a prezident Zeman uzavírá svou řeč přáním bolesti, o které, jak uvedl, „mluvil Masaryk, když řekl: Myšlení bolí.“ Nevím, kdy a kde tuhle myšlenku vyřkl nebo napsal prezident Masaryk. Vím ale, že naposledy tuto myšlenku citoval prezident Zeman v Hovorech z Lán 23. 6. 2013 v Masarykově pracovně novináři Janu Pokornému. Komu ji adresoval si už nepamatuji. Sobě určitě ne. Přestože citaci tehdy doprovodil slovy: „A já předpokládám, že mě ještě tak dva dny hlava bolet bude.“
Teď ho bolí nohy, a mě z jeho polopravd zase hlava. Přesto mu upřímně přeji, aby ho nic nebolelo, i když vím, že jeho myšlení se to už netýká. A většinovému, jak se zdá, to nevadí. Tak jakápak hosana.
Psáno pro facebook.