K „Návrhu na zřízení Vyšetřovací komise PSP ČR pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému.“ Poslanecká sněmovna 18. 12. 2019.

Včerejší vystoupení poslance Bartoška, které níže uvádím, bylo přelomové. Zprávy Bezpečnostních informačních služeb (BIS) nevzal Jan Bartošek pouze na vědomí, ale požádal Parlament a vládu České republiky (ČR), aby společně začaly konat, a čelily tak bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Ty dlouhodobě míří v ČR proti jejímu zakotvení v Severoatlantické alianci a Evropské unii a ohrožují tak bezpečnostní a obchodní zájmy ČR. Tím spíše, že návrh na zřízení Vyšetřovací komise byl předložen poslankyní Langšádlovou již před více než rokem.

Obsáhlé vystoupení pana poslance Bartošky a adresné pojmenování hrozeb proti ČR v následné diskusi znovu ukázalo, jaká je politická úroveň poslanců vládní koalice. Mnozí z nich nepovažují tyto hrozby za důležité. Některé z nich dokonce předlistopadové a polistopadové souvislosti a spojitosti nezajímají. Mezi ně se, bohužel,
k této ignoraci přihlásil i jeden z poslanců Pirátů, a to přesto, že Pirátská strana ústy poslance Lipavského ustavení vyšetřovací komise podpořila. A v následné diskusi obhajovala její potřebnost a listopadový kontext, který určil demokratické směřování ČR. V těchto otázkách, přesahující obzory domácí politiky v Česku, byli komunisté společně s Okamurovci (ti navíc podle jimi praktikované zásady padni komu padni) jako vždy na jedné lodi. To jest, zaštiťovali se zájmy ČR, kvůli kterým
zřízení vyšetřovací komise ale nepodpoří.

Smutné podle mne bylo vystoupení ministra kultury Zaorálka, který se na žádost Poslanecké sněmovny, vyjádřil jako člen vlády, který byl ve Sněmovně přítomný. Podle mne úlohu vzal na sebe roli užitečného idiota, který zabil dvě mouchy jednou ranou. Postavil vedle sebe na roveň kritické zhodnocení zahraniční politiky USA a jejích zpravodajských služeb a hospodářský rozmach Číny. Na tu, jak vyplynulo,pohlíží ne jako na stát, ale jako na civilizaci. Civilizaci, která přinesla lepší život několika stovkám miliónů lidí v Číně. Civilizaci, která se stala hospodářským hegemonem, kterou podle ministra Zaorálka bychom měli vzít na vědomí a podle toho také jednat, aby neutrpěly naše obchodní zájmy. Přestože připustil věci, které se mu také v Číně nelíbí, nepokusil se je ani adresně pojmenovat. Vynechal onu větší část populace Číny, to jest zbývající stovky miliónů obyvatel, kteří žijí zatím na hranici chudoby. O dalších obyvatelích v donucovacích pracovních a koncentračních táborech nemluvě.

Velmi úzkostlivě se ve svém vystoupení ministr Zaorálek vyhnul slovům komunismus a komunistický. Slovům, která stále určují a charakterizují politiku Číny se státním kapitalismem, řízeným Ústředním výborem Komunistické strany Číny a jejím totalitním, represivním režimem.

Zmínil je pouze jednou. To když politiku ČR v otázce Iráku, která byla mezi zeměmi, co svým podpisem podpořila zásah v Iráku (za režimu Saddáma Husajna, poznámka hchr) označil za unipolarní. Nikoli multilaterální, za kterou, jak řekl, děkoval prezidentu Obamovi. V této souvislosti uvedl: „Vychází (rozuměj ona unipolarita) podle mého názoru z podobných historických štvanic, jako byl Robspierrův Výbor pro veřejné blaho, Stalinova teorie o zostřování třídního boje, komunistické trojky a pětky v 50. letech nebo Výbor pro neamerickou činnost ve Spojených státech amerických.“

Tato slova však svědčila o tom, že ani po letech nezapřel, i když to popírá, že zůstal žákem demagogického pohledu na marxismus-leninismus. Přestože, jak kdysi uvedl, že v dobách normalizace, filosofie, kterou studoval a na kterou se původně přihlásil, byla přejmenována na marxismus leninismus a politickou ekonomii (Wikipedia). Tedy obor, vycházející ze samostatné ideologie, kterou svého času sestavil J. V. Stalin. Že to neví většina poslanecké sněmovny nepřekvapuje. O to víc ale mrzí, že je to znovu reprezentant české sociální demokracie, kterou českoslovenští komunisté po únoru 1948 vymazali z politických stran, a její vzdorující jádro, pokud se některým včas nepodařilo emigrovat, bylo pozavíráno.

Velmi slabá, alibistická a prospěchářská odpověď na skutečnosti vznesené poslancem Bartoškem, inklinující v této souvislosti k opakování neblahé minulosti Československa z třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Té minulosti, kterou mnozí neznají, nebo ji dokonce nechtějí znát, včetně poslankyň a poslanců. Anebo se v „lepším“ případě jako pan Zaorálek domnívají, že se jejímu tehdejšímu, ale pokračujícímu zásadním konfliktu dobra se zlem mohou vyhnout. Někteří přitom navíc doufají, že jim to zase projde, nebo aspoň nějaký čas vydrží.

Řeč poslance Jana Bartoška (mírně kráceno)

Někteří poslanci, ale i někteří senátoři jsou znepokojeni narůstajícím vlivem autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. A to je vlastně jedna z motivací, která nás vede k tomu, abychom se pokusili zřídit vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Podobné komise a speciální parlamentní vyšetřovací iniciativy dnes existují např. v USA, Velké Británii nebo Singapuru a Kanada nově zřizuje komisi se zaměřením na čínský vliv. Zpravodajské služby přinášejí nejenom politikům informace, ale to, co je podstatné, ony samy nemohou činit téměř žádná opatření, včetně legislativních. Je tedy na nás politicích, abychom podrobně vyslechli odborníky a naše vlastní instituce a navrhli konkrétní opatření.

Hodnocení stavu působení cizí moci v České republice

1. Zhodnotí stav aktivit cizí moci nepřátelských vůči zájmům ČR podle platné bezpečnostní strategie ČR.
2. Identifikuje slabá místa v čelení tomuto fenoménu.
3. Doporučí vládě konkrétní opatření nelegislativního charakteru.
4. Doporučí Poslanecké sněmovně případné legislativní úpravy.

Prioritní témata vyšetřovací komise:

Za prvé: Role Ruské federace (RF) a Čínské lidové republiky (ČLR) v jednání vysokých ústavních činitelů.
Za druhé: Vlivové a geopolitické zájmy RF v české energetice.
Za třetí: Možnost nastavení státního mechanismu pro hodnocení rizikových investic. Případně ochránění kritické infrastruktury státu před těmito rizikovými investicemi.
Za čtvrté: Propojení české dezinformační komunity na zájmy RF v ČR.
Za páté: Propojení české radikální a extremistické komunity na zájmy RF ČR.
Za šesté: Vazby RF a ČLR na české politické strany.
Za sedmé: Spolupráce Moskvy a ruské komunity v ČR.
Za osmé: Vazby zastupitelských úřadů RF a ČLR na české politické subjekty.
A za deváté: Vazby ruských a čínských společností na české státní a politické instituce.

Co bychom měli chtít?

Zaměřit se na cesty všech poslanců do Číny, na Krym a Donbas a vyhodnotit, kdo takové cesty organizuje a platí a takto ovlivňuje poslance.

Zmapovat, kterým poslancům komerční entity s přímými finančními zájmy v Rusku a v Číně poskytuje přímé nebo nepřímé služby, a tak ovlivňuje jejich jednání či vystupování.

Zmapovat, kteří konkrétní bývalí státní představitelé v posledních letech lobbovali ve prospěch Ruska nebo Číny.

Vyhodnotit, zdali nedává smysl zavést regulatorní opatření, aby tito politici nemohli zneužívat informace, ze kterých těží ze svých bývalých funkcí.

Zde jsem přesvědčen, že vhodný nástroj by byla např. možnost upravit návrh zákona o lobbingu, aby se tím snížilo prosazování nelegitimního vlivu zahraničních diktatur na českou politiku. Tento fenomén vlivu cizích mocností není možné popírat, a to z toho důvodu, že před ním systematicky a opakovaně varují české bezpečnostní instituce. Podle BIS čínské zpravodajské služby patří vedle ruských mezi nejaktivnější na území České republiky.

Některé závěry z výroční zprávy BIS z roku 2018.

Ruské sítě okolo českých politiků

Ruští zpravodajští důstojníci usilovali o vytváření vazeb a kultivaci vlivové báze v blízkém okolí politiků, kteří mají vliv v oblastech zájmu RF. Zde BIS zcela evidentně mj. poukazuje na Kancelář prezidenta republiky, která slouží jako hlavní orgán ruských a čínských zájmů. Příčina je již několik let jasná. Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává naddimenzování ruské diplomatické mise v České republice, která podle BIS slouží jako velká zpravodajská základna všech tří ruských zpravodajských služeb proti českým cílům.

Ruské ovládání českých dezinformátorů

Značnou pozornost BIS věnuje proruským aktivistům, jejichž témata slouží ruským státním zájmům. U některých z nich BIS identifikuje přímou provázanost s ruskou státní mocí či řízení ruskými zpravodajskými službami. Jde o osoby, které tvoří jádro české dezinformační scény. Pro upřesnění, dle BIS jsou hlavními producenty dezinformací ve prospěch Ruské federace. Poukázání na ruské zpravodajské řízení osob v těchto skupinách je novinkou, jelikož v minulosti BIS zdůrazňovala primárně jejich ideologickou motivaci. To bylo ještě v roce 2017. Toto varování lze číst ve zkratce tak, že většina českých dezinformátorů začínala jako ideologičtí souputníci Ruska, přičemž v roce 2018 došlo k převzetí přímé kontroly nad částí z nich ruskými zpravodajci.

Jedno z hlavních sdělení BIS v oblasti varování před čínskými zpravodajskými službami je rozkrytí mechanismu cest do Číny, které organizují a platí čínské instituce
a skrze něž si komunistický stát vytváří kontaktní síť osob, které jí budou nakloněny, přičemž čínští zpravodajci k tzv. oslovování pro spolupráci využívají právě pobyt českého občana v Číně, který mají plně pod kontrolou. Kontrarozvědka mluví zejména o cestách akademiků, představitelů státní správy i bezpečnostních sborů. Novinkou v čínské agendě je také varování před cíleným čínským narušováním česko-tchajwanských vztahů.

Nárůst čínských zpravodajských aktivit během roku 2018 v intenzitě i rozsahu

Fakticky tak můžeme konstatovat, že i přes údajné strategické partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou ve stejný čas tento komunistický stát výrazně navýšil nepřátelské aktivity proti zájmům Česka. BIS říká, že čínské aktivity jsou co do komplexity srovnatelné s ruskými. A dochází k nárůstu počtu čínských zpravodajců, kteří se věnují rekrutaci českých občanů, což se evidentně dříve v takové míře nedělo, protože ve zprávě kontrarozvědky za rok 2017 toto varování nenajdeme. Mezi čínskými službami působícími v České republice, je tak opět uváděno Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny, se kterým se například nedávno při své cestě do Číny setkal a jednal o spolupráci předseda Poslanecké sněmovny údajně na radu české ambasády v Pekingu.

Ruské a čínské kybernetické vykrádání českých institucí

Kontrarozvědka rozsáhle upozorňuje na selhání státu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Poukazuje nejenom na notoricky známou děravou síť Ministerstva zahraničí, ale i na systematické útoky proti představitelům Armády České republiky. V roce 2015 se čínské diplomatické, zpravodajské a ekonomické entity soustředily na využití úspěchů z předchozího roku a intenzívně pokračovaly v rozšiřování a kultivaci pročínské vlivové infrastruktury v české politice a ekonomice. Dominantní čínskou zpravodajskou silou v České republice byla Vojenská rozvědka. Její činnost doplňovaly aktivity specifické čínské zpravodajské organizace, kterou je Odbor
pro mezinárodní styky Komunistické strany Číny. Je to agentura, která spadá pod Ústřední výbor Komunistické strany Číny. Do její gesce patří kromě zahraničních vztahů také zpravodajská činnost, čínská diplomacie, byznys. A zpravodajské služby v roce 2015 navázaly na úspěch předchozího roku a pokračovaly v rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace české politiky a složek české státní moci.

V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro Českou republiku Ruská federace a Čínská lidová republika. V roce 2016 se významně nezměnily počty čínských zpravodajských důstojníků působících v rámci čínské diplomatické mise v České republice. Zvýšily se však počty zpravodajců cestujících do České republiky v rámci čínských oficiálních delegací a především došlo ke zvýšení počtu agresivity a intenzity čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům.

Eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů

Čínské zpravodajské služby při svých operacích na českém území využívají služeb a spolupráce čínské krajanské komunity v České republice. Dominantním zájmem Číny a jejich zpravodajských služeb v České republice byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů. Exponenti čínských zpravodajských služeb v České republice intenzívně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu, který se týkal Jihočínského moře, a to nejen v čínské komunitě v České republice, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pročínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé České republiky stojí na čínské straně.

Audit národní bezpečnosti České republiky

Působení cizí moci není pro žádný suverénní stát věc neznámá. Neomezuje se na nepřátelsky naladěné členy mezinárodního společenství, nicméně pro potřeby auditu je potřeba věnovat primární pozornost těm projevům cizí moci, které pro Českou republiku mohou znamenat bezpečnostní hrozbu. V souladu se současnými poznatky vyplývajícími jak z informací poskytovaných zpravodajskými službami, tak z jiných zdrojů, lze hodnotit působení ze strany Ruské federace, Čínské lidové republiky,
ale i například jiných nestátních aktérů, jako je například Islámský stát.

Rusko v současnosti zásadně destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu

Podle bezpečnostní strategie České republiky některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání. Tyto země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se budovat si exkluzívní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využíváním místních konfliktních sporů, to konstatuje koncepce zahraniční politiky České republiky. Mezi zpravodajskými silami cizí moci, které působí v České republice dominovaly stejně jako v minulých letech zpravodajské služby Ruské federace. Ruskými prioritami pro rok 2015 byly operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize. Dále politická, vědecko-technická a ekonomická rozvědka, zejména její úsilí dostat se prostřednictvím nastrčených českých osob k českým a evropským dotacím. Navzdory trvající krizi na Ukrajině a napjatým vztahům mezi Ruskem na straně jedné a NATO a Evropskou unií na straně druhé Rusko pokračovalo ve svých vlivových aktivitách zaměřených na udržení a posílení ruských pozic
a perspektiv v české energetice. V roce 2015 také pokračovaly ruské aktivity na poli ekonomické a vědecko-technické rozvědky v České republice. V kontextu ukrajinské a následně syrské krize kladlo Rusko obecně důraz na vlivové a informační operace v kontextu takzvané asymetrické či nekonvenční války.

Otázka bezpečnosti a suverenity České republiky

Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území České republiky. Na poli klasického sběru zpravodajských informací dominovala ruským zájmům.

Rozumím tomu, že ne všem z vás se to poslouchalo dobře, ale - a to se shodnu s některými předřečníky - myslím si, otázka bezpečnosti a suverenity ČR by nám měla ležet na srdci bez ohledu na to, z jakého jsme politického uskupení, protože přesně tyto nenápadné cesty a metody, které jsem zde citoval, vedou k postupné ztrátě svobody a suverenity. A naší zodpovědností je, abychom - a máme to ve své moci - dokázali definovat, jak se bránit a případně přijmout zákony, které budou chránit suverenitu České republiky.

O něco později v diskusi komunistů s demokratickou opozicí

Jan Bartošek: „Dnes nebudu reagovat na přestřelku s Komunistickou stranou. Česká republika potřebuje jako sůl zákon o ochraně investic. To je naprosto nezbytný krok, který Česká republika potřebuje, protože do kritické infrastruktury státu a do kritické informační infrastruktury státu do budoucna, a jsem o tom přesvědčen, nebude možné pustit například firmy, které vědomě provádí špionáž pro svůj stát, což je Čína. Jsou i jiné hrozby a já očekávám, že Ministerstvo průmyslu
a obchodu tento zákon předloží v brzké době, protože máme-li stavět jádro, tak je potřeba, aby tento zákon byl přijat.

My skutečně musíme chránit zájmy, národní zájmy České republiky. A kritická infrastruktura státu, ať už to je voda, energie, i bankovní sektor například pro praní špinavých peněz, to jsou všechno oblasti, které musíme mít pod kontrolou a musíme vědět, že jimi vládneme my, ne nikdo cizí a že si do kritické informační infrastruktury nepustíme prvky, které budou odesílat data o mně, o vás, i o vás, pane kolego Faltýnku, a o lidech, co dělají, kde se pohybují, jakým způsobem nakupují apod., abychom jim umožnili vstup do kamerového systému atd. Ano, to je skutečně zákon, který ze všeho nejvíc potřebujeme přijmout, abychom ochránili národní suverenitu a bezpečnost v České republice.“

Lakonicky

Ne všem z vás se to poslouchalo dobře, řekl ve Sněmovně mimo jiné ve své řeči poslanec Bartošek. Možná tedy, že mnohým se jeho slova nebudou číst ani dobře, ani lehce. Přestože výroční zprávy BIS z posledních let jsou známé, jen si jejich varování nechceme připouštět. Proto bylo důležité, že zazněla z Poslanecké sněmovny jako výzva, ke které se buď postavíme čelem, anebo ta čela sklopíme.

V Poslanecké sněmovně to tak zatím, bohužel, vypadá na čela sklopená s furiantským zápalem. Do 30. ledna 2020, kdy se má Sněmovna k přerušenému jednání znovu vrátit, zbývá nějaký čas také občanské společnosti, aby ustavení vyšetřovací komise podpořila.

Že je to málo? Určitě. Ve vyspělé demokratické společnosti s politickou odpovědností by se museli poroučet po takových skutečnostech premiér, ministr obrany, ministr vnitra. A prezident Zeman? By musel stanout před Ústavním soudem. A v tom je, bohužel, zakopaný ne pes, ale zakopaný senátní návrh ústavní žaloby proti prezidentovi Zemanovi, který Poslanecká sněmovna v září tohoto roku nepřijala po nedůstojném průběhu a hanebné neúčasti 70 poslanců.

Zpracováno pro facebook.