Poznámka k jednání prezidenta Miloše Zemana.



Pozornost v posledních týdnech cele zaujímá Putinova válka na Ukrajině na úkor domácích rejdů. Děkuji proto Janu Urbanovi za článek, v němž shrnuje nezákonné aktivity pražského Hradu v čele s Milošem Zemane (odkaz https://hlidacipes.org/jan-urban-zlocinne-spolceni-na-prazskem-hrade-politici-zarazene-mlci/). Kritizuje také vládní a sněmovní „pětikoalici“ za její neprincipiální mlčení k fungování Hradu a pokračující chameleonskou politiku prezidenta Zemana, k níž připojuji i svou následující poznámku.

Omluvou pro to nemůže být ani zvýšené a chvályhodné úsilí vlády a premiéra Petra Fialy spojené s válkou na Ukrajině. Potenciální jaderná eskalace této války ze strany ruského agresora v osobě prezidenta Zemana, vrchního velitele ozbrojených sil ČR (a jeho obkroužení pracovníky spojovanými s podporou politiky V. Putina, prezidenta Ruské Federace), slouží dnes tak jako v nedávné minulosti, ať již přímo či nepřímo,
k ohrožení bezpečnosti a suverenity ČR, jejího členství v NATO a Evropské unii. Toto nebezpečí je proto čím dále více každodenním rizikem a hrozbou.

Bohužel, do mozaiky posledních dnů v domácí politice zapadá další Zemanova milost tentokráte na tři roky Krajským soudem v Kladně odsouzenému Miloši Balákovi. Ten je ředitelem Lesní správy Lány, podřízené Vratislavu Mynářovi, kancléři prezidentské kanceláře.

Nejde jen o trapné Zemanovo pohrdání, popření soudní moci a zneužití prezidentských pravomocí. Další jeho nevypočitatelné jednání, které v souvislosti s výše sdíleným článkem Jana Urbana a mým vyjádřením
k němu, potvrzuje, čeho všeho se můžeme ještě nadít od prezidenta Zemana v posledních deseti až jedenácti měsících jeho prezidentského mandátu.

V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině a Putinovými ambicemi nezastavit se a pokračovat ve svém plánu obnovit v Evropě a zemích bývalého sovětského bloku stav, který v nich panoval před rokem 1997,
jsou slova prezidenta Zeman označující prezidenta Putina za šílence krajně nedůvěryhodná. Prezidentovo mlčení k barbarské Putinově válce na Ukrajině a potenciální jaderné hrozbě, kterou v sobě skrývá,
vzbuzuje oprávněné obavy z dalších Zemanových nepředvídatelných nepředložeností.


Znovu a opakovaně pak přichází v úvahu článek 65 odstavec 2 Ústavy: Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, pro jednání směřující proti jejímu demokratickému řádu. Podle mne lze za ně považovat zneužití prezidentských pravomocí, popírající dělbu moci, respektive soudní moc, kterou vykonávají soudy - nezávislé státní orgány vykonávající podle hlavy čtvrté Ústavy soudní moc.

Bezpečnostní rada státu v této v souvislosti s tímto zneužitím prezidentské pravomoci a dělby moci, by měla proto neprodleně vyhodnotit rizika a hrozby a přijmout příslušné opatření.


Psáno pro facebook.