Představitelé dvou znesvářených palestinských frakcí, Fatáhu a Hamásu, se po čtyřech letech ostrých a často krvavých sporů dohodli na spolupráci. Chtějí vytvořit přechodnou vládu technokratů, která připraví konání prezidentský a parlamentních voleb na Západním břehu a v Gaze. Tato dvě území nyní spravují odděleně Fatah, respektive Hamás a prezidentský mandát Mahmud Abbása vypršel již v lednu 2009.

Představitelé dvou znesvářených palestinských frakcí, Fatáhu a Hamásu, se po čtyřech letech ostrých a často krvavých sporů dohodli na spolupráci. Chtějí vytvořit přechodnou vládu technokratů, která připraví konání prezidentský a parlamentních voleb na Západním břehu a v Gaze. Tato dvě území nyní spravují odděleně Fatah, respektive Hamás a prezidentský mandát Mahmud Abbása vypršel již v lednu 2009.

Mnohé předchozí pokusy o usmíření selhaly a do určité míry je to vlna arabských revolucí, která umožnila tuto dohodu. Nestabilita v Sýrii, jejíž režim je patronem radikálního Hamásu, vede jeho představitele k jednání. Pokud by totiž o svého ochránce v Damašku přišli, schopnost Hamásu i nadále kontrolovat Gazu by byla možná značně oslabena. Dalším důležitým faktorem je situace v post-Mubarakovském Egyptě, který smíření mezi Palestinci zprostředkoval. Zatímco Mubarak hnutí Hamás, blízkého příbuzného Muslimského bratrstva, rozhodně v oblibě neměl, dnešní egyptské vedení začíná vztah k islamistickým hnutím přehodnocovat. To si zjevně uvědomují i zástupci Fatahu, kteří ukázali ochotnější tvář ve snaze se s Hamásem dohodnout.
Hlavním motorem pro společná jednání je ale snaha Palestinců přesvědčit mezinárodní společenství, že to se svým plánem na vyhlášení samostatného státu myslí opravdu vážně. Izraelské neochota jednat a neefektivita Obamovy administrativy v mírovém procesu dává Palestincům naději, že pokud se rozhodnout vyhlásit svůj stát jednostranně, mezinárodní společenství je vyslyší. Je možné, že se o to pokusí již na podzim při zasedání valného shromáždění OSN, kde by se pro vznik samostatné Palestiny mohlo kladně vyjádřit až přes sto jeho členů.

Dohoda Fatahu s Hamásem ovšem není všude přijímána s nadšením. V Izraeli panuje především obava z toho, jak tato dohoda ovlivní spolupráci v bezpečnostních otázkách s Palestinskou samosprávou. Pokud navíc v rámci palestinského usmíření Fatah propustí z vězení představitele Hamásu, kteří se podíleli na útocích proti Izraeli, hrozba terorismu rapidně vzroste. Z Izraele už proto také zaznělo, že Palestinské vedení, jehož součástí je radikální hnutí podporující násilnou formu boje, je nepřijatelné. Tato slova nezazněla jen z úst izraelských jestřábů, ale i od prezidenta Šimona Perese.

Ani pro Západ nebude toto spojenectví snadno stravitelné. Velké obavy panují především nad osudem Palestinské samosprávy. Ta pod vedením premiéra Salam Fajáda přispěla značnou měrou k tomu, že ekonomická a bezpečnostní situace se na Západním břehu výrazně zlepšila. Pomohly k tomu také štědré finanční dotace, které Palestinské samosprávě posílá Evropské Unie a Spojené Státy. Není ale vůbec jasné, jestli Hamás bude souhlasit s tím, aby v očích Západu spolehlivý Fajád v křesle premiéra zůstal. Podle prvních náznaků si naopak bude přát jeho odchod. A za takové situace, kdy Palestinská samospráva bude z části pod kontrolou Hamásu, kterého mají mnohé západní státy na seznamu teroristických organizací, bude obtížné pokračovat ve spolupráci s touto institucí. Možnost, že by se třeba i jen malé množství z obrovského balíku peněz, kterým Západ Palestincům přispívá, dostal do rukou Hamásu, bude více než reálná.
Pokud tedy Palestinci chtějí, aby Západ respektoval jejich reprezentanty, hnutí Hamás bude muset přehodnotit základní pilíře na kterých stojí jeho ideologie. Tento krok však zatím Hamás ani nenaznačil.


Psáno pro MF Dnes