Izraelský velvyslanec v Egyptě opustil v noci z pátka na sobotu Káhiru. Spolu s ním odjela vojenským speciálem zpět do Izraele většina izraelských diplomatů. Nestalo se tak po politickém rozhodnutí egyptských představitelů, ale poté, co na izraelskou ambasádu zaútočil dav egyptských demonstrantů. Egyptští politici se snaží situaci uklidnit, obnovují bezpečnostní opatření zrušená po odchodu Mubaraka a prohlašují, že Egypt hodlá respektovat mírovou smlouvu kterou s Izraelem má.

Izraelský velvyslanec v Egyptě opustil v noci z pátka na sobotu Káhiru. Spolu s ním odjela vojenským speciálem zpět do Izraele většina izraelských diplomatů. Nestalo se tak po politickém rozhodnutí egyptských představitelů, ale poté, co na izraelskou ambasádu zaútočil dav egyptských demonstrantů. Egyptští politici se snaží situaci uklidnit, obnovují bezpečnostní opatření zrušená po odchodu Mubaraka a prohlašují, že Egypt hodlá respektovat mírovou smlouvu kterou s Izraelem má.

Mír s Egyptem, založený na smlouvě z roku 1979 nebyl nikdy úplně vřelý. Egyptská státní média léta nešetřila antiizraelskou a často antisemitskou rétorikou. Bezpečnostní složky ale dokázaly spolupracovat a hranice mezi Egyptem a Izraelem patřila k těm klidným. Egypt byl také prostředníkem při jednání mezi Izraelem a Palestinci a v rámci těchto jednání zcela otevřeně stranil umírněnějšímu Fatahu před islamistickým Hamásem. Po odchodu Mubaraka ale došlo k několika událostem, které naznačují, že postoj Egypta se mění.

Došlo k otevření hranice mezi Egyptem a Hamásem kontrolovanou Gazou. Káhira také naznačila, že je připravena vyjednávat s Iránem o obnovení diplomatických vztahů, které byly přerušeny po nástupu íránských Ajatolláhů k moci v roce 1979. Největší krize ale nastala poté, co při přestřelce ve které Izraelci pronásledovali palestinské útočníky, kteří zabili osm izraelských civilistů, přišlo o život pět příslušníků egyptských bezpečnostních sil. Tito útočníci se dostali na jih Izraele přes egyptskou Sinai.

Bezprostředně poté vyšli do ulic Káhiry za podpory většiny protestních skupin demonstranti, kteří pálili izraelské vlajky a požadovali odchod izraelského velvyslance. Izrael se pokusil přispět ke zklidnění situace a nad celou událostí vyjádřil lítost. Přesto ale v Izraeli vzrůstá obava, že Egyptské bezpečnostní složky přestávají mít situaci na Sinaji pod kontrolou. V nastalém bezvládí sílí pozice Bedujínských kmenů, které se podílejí na pašování zbraní do Gazy a radikálních islamistických organizací. Přibylo útoků na plynovod, který zásobuje Izrael a Jordánsko. I proto Izrael souhlasil s tím, aby Egyptská armáda výrazně posílila svojí přítomnost na Sinaji, navzdory tomu, že to je proti dohodám uzavřeným v roce 1979.

Jakkoliv Egyptská armáda nemá zjevně zájem na vyostření vztahů s Izraelem, politici kteří chtějí uspět v nadcházejících volbách nemohou ignorovat požadavky stále asertivnějších demonstrantů. Jak pro NY Times uvedl nejmenovaný izraelský představitel, vztahy s egyptskou armádou má Izrael dobré. V tuto chvíli ale není jasné, kdo v Egyptě vládne, jestli armáda, či demonstranti z Tahríru. Páteční události tato slova jen potvrzují.
Právě nejistota nad tím, jak se bude dále vyvíjet politická situace v Egyptě přispívá k nervozitě Izraele. Nastupující politická garnitura bude čelit obtížné ekonomické a sociální situaci doma a politické body tak může snadno sbírat snad jen v zahraniční politice. A právě přehodnocení vztahů s Izraelem by mnozí Egypťané uvítali. Zbývá jen doufat, že realismus převládne nad populismem.


Psáno pro HN