V Izraeli dnes probíhají volby do Knessetu, 120-ti členného parlamentu. Bylo by velkým překvapením, kdyby se jejich vítězem nestal současný premiér Benjamin Netanjahu, který stojí včele bloku složeného ze stran Likud a Jisrael Bejtenu (Izrael, náš domov). Přestože vítěz je téměř jistý, zásadní otázkou zůstává, s jakými stranami nakonec sestaví koalici. Středopravicový Likud-Bejtejnu bude mít na výběr mezi náboženskými, ultra-ortodoxními stranami a středo-levicovým táborem. To, pro koho se Netanjahu nakonec rozhodne do značné míry určí, jak se nová vláda postaví k zásadním otázkám, kterým Izrael čelí.

Pokud dá Netanjahu přednost ultraortodoxním stranám, zajistí si pro sebe monopolní vliv na otázky bezpečnosti, zahraniční politiky a mírového procesu s Palestinci. Ultraortodoxní strany získají vliv na takové oblasti jako jsou sociální otázky, či školství. V praxi tak bude pokračovat politika předchozí vlády, které přispěla k tomu, že mírový proces s Palestinci je na bodu mrazu, pozice Izrael na mezinárodní scéně výrazně oslabila díky osadnické politice na Západním břehu a vztahy s americkou administrativou, a především s prezidentem Obamou, značně ochladly. Domácí problémy, jako je zhoršující se ekonomická situace střední a nižší střední střídy a stále hlubší propast mezi většinovou společností a ultraortodoxními židy se i nadále nebudou řešit. Ultraortodoxní strany nechají Netanjahuovi volné pole působnosti v pro něj nejprestižnějších otázkách, jako je bezpečnost a zahraniční politika, zato ale budou nekompromisně požadovat, aby studenti ješiv nemuseli ani nadále rukovat do armády a aby ultraortodoxní komunita měla na další volební období zajištěnou štědrou sociální podporu státu.

Netanjahu ovšem ví, že disproporční vliv ultraortodoxních stran na domácí politiku, kterou jim zajišťuje velmi nešťastně nastavený proporční volební systém, je trnem v oku velké většině Izraelců. Pokud navíc strany Likud-Bejtenu nezískají v Knessetu výrazně více než 30 křesel, Netanjahu by se mohl obrátit na středo-levicový tábor. Dlouho to sice vypadalo, že tento proud nemá šanci prosadit se proti stranám, které zdůrazňují pravicově-nacionální agendu. Poslední průzkumy ale ukazují, že mnohé Izraelce oslovují strany, které chtějí pokračovat v jednání s Palestinci, jde jim o vylepšení jména Izraele v zahraničí a v neposlední řadě nechtějí obětovat řešení domácích socio-ekonomických problémů bezpečnostním otázkám. Středo-levicové strany by tak mohly získat více křesel, než Likud-Bejtenu. Ovšem není vůbec jisté, že Netanjahu bude ochoten vstoupit do koalice se stranami, které se v mnoha otázkách poměrně jasně vymezují proti politice současné vlády.

Velkou neznámou dnešních voleb zůstávají dvě otázky. Jak se rozhodně zhruba 15 procent nerozhodnutých voličů. Podle posledních průzkumů inklinují tito nerozhodnutí spíše ke středo-levicovému táboru. Další neznámou bude další osud strany Habajt hajehudi (Židovský dům), která zažila v posledních týdnech raketový vzestup. Pod vedením jejího nového předsedy, mladého a energického Naftali Bennetta, se tato strana definuje jako proti-arabská, která odmítá vznik Palestinského státu. I tato strana může Netanjahuovi posloužit jako cenný koaliční partner.
Kam bude Izrael v nejbližších letech směřovat se zřejmě nedozvíme dnes po oznámení výsledků. Rozhodnou až koaliční jednání, ve kterých je ovšem v sázce mnohé.

Vyšlo v HN