Obama hraje o důvěru Izraele
Američtí představitelé opakovaně zdůrazňují, že Spojené státy jsou připraveni mírový proces podpořit, ale že iniciativa musí vzejít od Izraelců a Palestinců. V Izraeli byla v pondělí uvedena do úřadu nová vláda, které se hodlá ve své domácí politice zaměřit na socio-ekonomické otázky a v zahraniční politice na hrozbu jaderného Íránu a také na zajištění izraelské bezpečnosti vzhledem k velmi nestabilní situaci v sousedních státech. Velmi silnou pozici v nové vládě mají příznivci židovských osad na Západním břehu, kteří budou ochotni souhlasit s malými ústupky vůči Palestincům, ovšem ne na úkor vlastní popularity mezi osadníky.
Na palestinské straně narůstá nespokojenost s Palestinskou samosprávou ovládanou Fatahem, zato radikální a otevřeně anti-Izraelský Hamás sbírá body a do jím ovládané Gazy směřují různé delegace z arabských zemí, které vyjadřují Hamásu podporu. Pokusy o sestavení vlády národní jednoty opakovaně selhávají a tak jsou palestinská území i nadále pod vládou dvou znepřátelených skupin.
Od Obamovy návštěvy se v Izraeli tedy neočekává velká diplomatická iniciativa, ale spíše manifestace vřelých vztahů. Spolupráce obou států ve vojenských a zpravodajských oblastech je opravdu bezprecedentní. Přesto vzájemné vztahy kazí ne zrovna silná důvěra mezi Obamou a premiérem Netanjahuem a také pocit u části izraelské veřejnosti, že americký prezident nerozumí bezpečnostním problémům Izraele tak, jako přechozí američtí prezidenti. Právě to posílit svoji image prezidenta, který chápe obavy Izraelců a ztotožňuje bezpečnostní zájmy Izraele s těmi americkými, bude jedním z hlavních cílů Obamovy cesty.
Za zavřenými dveřmi s nejvyššími izraelskými představitele budou zřejmě hlavním tématem události v Sýrii, stoupající přítomnost radikálních džihádistů v regionu a především íránský jaderný program. Obama potřebuje získat ujištění, že Izrael dává Američanům ještě nějaký čas na pokus vyřešit hrozbu jadernými zbraněmi vyzbrojeného Íránu za pomocí sankcí, diplomacie a případně sabotáží a kybernetických útoků. Obama si rozhodně nepřeje, aby hned během prvního roku svého druhého volebního období musel řešit případné následky izraelské vojenské operace proti íránským jaderným zařízením. Na straně druhé Izrael bude požadovat ujištění, že v případě neúspěchu diplomacie jsou USA ochotny zabránit Íránu v získání jaderné zbraně i jinak.
Od Obamovy návštěvy v Izraeli tedy nelze očekávat velká prohlášení. Spíše půjde o to posílit důvěru Netanjahua a izraelské veřejnosti v amerického prezidenta. Pokud by se toto podařilo, stoupla by šance, že v budoucnosti bude americký prezident moci po Izraeli požadovat pokrok i v otázce mírového procesu.
Psáno pro HN