Do pozice izraelského ministra zahraničních věcí se vrací kontroverzní politik Avigdor Lieberman. Umožnilo mu to rozhodnutí soudu, který ho zprostil z obvinění podvodu a porušení důvěry tím, že do pozice velvyslance jmenoval člověka, který mu předal informace o vyšetřování, které proti němu bylo vedeno v Bělorusku. Nejvyšší státní zástupce se po 17 let pokoušel Liebermanovi dokázat závažné ekonomické trestné činy. Když neuspěl, zkusil alespoň zastavit Liebarmonovu politickou kariéru obviněním z relativně malého přečinu. Ani to se ovšem nepovedlo, díky čemuž je tedy Lieberman z právního hlediska zcela čistý muž. Přesto v Izraeli není mnoho těch, kteří by si věřili tomu, že Liebermanovo podnikání bylo zcela košer. Jeho pokračování v politice přispívá k pocitu, že korupce mezi nejvyššími politickými představiteli není v Izraeli ničím výjimečným.

Větší emoce než Lieberman podnikatel budí ovšem Lieberman politik. Ten proslul svými často velmi nevybíravými prohlášeními na adresu arabských a íránských představitelů. Kontroverzní je také jeho návrh, že součástí budoucího palestinského státu by se měly stát oblasti v Izraeli obydlené Araby, kteří by tak přišli o izraelské občanství. Středolevicoví Izraelci ho považují na zásadní překážku možných mírových dohod s Palestinci. V době, kdy je Izrael pod stoupajícím mezinárodním tlakem, aby se dohodl s Palestinci na dvoustátním řešení se mnozí obájí toho, že Liebermanovo notoricky nediplomatické chování výrazně oslabí pozici Izraele a může vést až k ukončení současných rozhovorů. Na paměti mají jeho chování z doby vlády Ehuda Olmeta. Tehdy Lieberman opustil koalici v době, kdy Izrael, stejně jako nyní, začal s Palestinci jednat o klíčových bodech jako jsou hranice, či budoucnost Jeruzaléma, jehož východní část chtějí Palestinci prohlásit za své hlavní město.

K Liebermanovi cítí značnou nedůvěru také náboženští Izraelci. Lieberman se opírá o většinou sekulární voliče z bývalého Sovětského Svazu a i díky tomu není nakloněn současné situaci, kdy mají ortodoxní náboženské instituce rozhodující slovo v takových otázkách jako jsou svatby, či náboženské konverze.
Lieberman se přesto vrací do izraelské politiky značně sebevědomý a s velkými plány. Aspiruje na to stát se hlavním představitelem pravicového tábora a vystřídat v této roli současného premiéra Netanjahua. To je pro něj cesta do pozice premiéra, o kterou do budoucna stojí. Teprve se uvidí, jestli bude hledat spojence spíše mezi těmi, kteří stojí napravo od současného premiéra, nebo naopak jestli se bude snažit posunout více do středu. To přitom může být klíčové pro výsledek mírového procesu.

Pokud Lieberman vyjádří Netanjahuovi podporu pro jednání s Palestinci, ztratí část svých příznivců. Duo Netanjahu-Liebarman ale bude s velkou pravděpodobnosní schopné prosadit dohodu s Palestinci i navzdory nesouhlasu velmi hlasitého, ale zatím ne dominantního tábora, který se brání dohodě s Palestinci především proto, že by to znamenalo ukončení rozšiřování židovských osad na Západním břehu. Pokud Lieberman svojí podporu Netanjahuovi nevyjádří, posílí svoji pozici jestřába, ale ohrozí současnou koalici a zklame většinu Izraelců, kteří si nepřejí pokračování konfliktu s Palestinci. Jak se rozhodne, ukáží nejbližší týdny.

Vyšlo v HN