Izraelci a Palestinci na prahu další krize
Izrael za viníka označil Hamás, proti němuž zahájil na Západním břehu masivní operaci. Desítky jeho příslušníků byly zatčeny, mezi nimi i ti, kteří byli propuštěni v roce 2011 výměnou za zajatého vojáka Gilada Shalita. V nejistotě se ocitli i vůdci Hamásu v Gaze, proti kterým Izrael může plánovat cílené útoky ze vzduchu. Vyloučit se nedá ani větší vojenská operace s cílem poškodit infrastrukturu Hamásu. Izrael spojil úsilí najít a osvobodit tři unesené studenty s cílem Hamás oslabit a také dokázat, že i přes nedávné smíření s Fatahem a vytvoření palestinské vlády národní jednoty Hamás stále zůstává teroristickou organizací, která nezměnila své cíle, ani taktiku. Na politické úrovni začínají v Izraeli častěji zaznívat hlasy těch, kteří vyzývají k anexi území na Západním břehu, na kterém se nachází největší židovské osady. Tento plán zatím nemá podporu u většiny vládních pravicových stran a zcela ho odmítají strany středu a levice. Přesto je to jedna z variant, která se postupně stává součástí politické debaty v Izraeli.
Ve velmi svízelné situaci se ocitl také palestinský prezident Mahmúd Abbás. Nedávno vzniklá vláda národní jednoty, která měla konečně ukončit několikaletý rozkol mezi Západním břehem a Gazou, se měla stát Abbásovým politickým odkazem. V 79 letech se jeho kariéra pomalu chýlí ke konci a bez splněného cíle o vzniku Palestinského státu tak Abbásovi moc jiných úspěchů nezbývá. Podle dostupných informací ovšem palestinské tajné služby sdílí izraelské hodnocení, že za únosem stojí Hamás. Pokud se tato informace stane oficiální, vláda národní jednoty se s největší pravděpodobností rozpadne. Abbás a Fatah by se spoluprací s Hamásem ocitli pod silným politickým i finančním tlakem mezinárodního společenství, který si nemohou dovolit.
V neposlední řadě je únos špatnou zprávou pro Hamás. Krátkodobě jeho popularita posílí, ale dlouhodobě je jeho pozice nejistá. Vláda národní jednoty mu pomohla z izolace, do které se dostal pádem Muslimského bratrstva v Egyptě. Bez finančních zdrojů z tunelů ze Sinaje, které egyptská armáda pravidelně ničí, společně se zastavením financí z Iránu poté, co se Hamás přiklonil na stranu rebelů v Sýrii, měl Hamás stále větší problém financovat svoji vládu v Gaze. Právě společná vláda s Fatahem mu měla přinést finanční úlevu i zvýšit jeho politickou prestiž. O to vše nyní může přijít a dojde-li i na vojenský zásah Izraele, Hamás se opět ocitne pod tlakem.
Psáno pro HN