Některým soukromým laboratořím se možná blýská na lepší časy. Pokud poslanci schválí návrh na zrušení zdravotních ústavů, mohou mít od státu zajištěné lukrativní zakázky. Za tzv. enviromentální služby, které pro státní instituce zajišťovaly zdravotní ústavy, by stát platil soukromým firmám.


Dnes působí v České republice celkem 14 zdravotních ústavů. Fungují jako servis krajům v oblasti prevence nemocí – monitorují kvalitu ovzduší, vod, zjišťují možnou kontaminaci životního prostředí, měří hluk ve městech, některé ústavy úzce mají i významné klinické složky (např. alergologie, imunologie, mikrobiologie).

Ministerstvo zdravotnictví se už v minulosti snažilo zdravotní ústavy zrušit a ponechat pouze dva ústavy - v Praze a Ostravě. Nyní se snaží tuto změnu „oprášit“ poslanec Marek Šnajdr za velmi nejasných okolností. Odborníci i opoziční poslanci jsou proti této změně z několika důvodů:

1) Proč chce ministerstvo <>b>rušit ústavy, které poskytují kraji i státu praktické služby, přitom nestojí stát ani korunu a dokonce jsou v mírném zisku? Podle údajů serveru Týden činily v roce 2009 náklady na provoz ústavů 1.319 miliardy, výnosy přitom byly 1.37 miliardy.

2) Ministerstvo dosud jasně nesdělilo, jaké konkrétní změny by měly po sloučení ústavů nastat. O klíčovém legislativním návrhu nevede s odbornou veřejností žádnou diskusi. Namísto toho se snaží prosadit změnu co nejrychleji a bez povšimnutí veřejnosti. Poslanec Marek Šnajdr využil toho, že sněmovna otevřela zákon o ochraně veřejného zdraví kvůli implementaci evropských norem ohledně hodnocení kvality vod. „Celou dobu jsme se obávali, že někteří poslanci využijí otevření zákona k restrukturalizaci krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů. Báli jsme se oprávněně,“ uvedla pro Medical Tribune místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Ivana Břeňková. „Nám ani odborníkům z ústavů nepřišel žádný materiál do připomínkového řízení, který by se týkal zdravotních ústavů,“ říká Břeňková.
Namísto toho v polovině ledna poslanec Šnajdr předložil pozměňovací návrh k tisku 165, podle kterého má 14 zdravotních ústavů zaniknout a zůstanou pouze dva ústavy v Praze a Ostravě. „Poslanec Šnajdr chtěl stihnout prosazení zákona co nejrychleji. Tuto středu málem proběhlo druhé čtení, které jen náhodou nebylo dokončeno. Jinak by byl pozměňovací návrh prakticky schválen bez možnosti připomínek odborné veřejnosti. My se nyní budeme snažit, aby poslanci vyslechli názory odborníků a aby návrh byl ještě změněn,“ dodává Břeňková.

3) Není vůbec zřejmé, co by se stalo se stávajícími ústavy a jaký by byl osud majetku ústavů za více než čtyři miliardy korun. „Já osobně mnoho nevěřím v dobré úmysly navrhovatelů. V pozměňovacím návrhu je Státní zdravotní ústav Praha označen jako zdravotnické zařízení, zatímco nově zřizované „státní příspěvkové organizace“, které mají převzít roli současných ústavů, jako zdravotnická zařízení označena nejsou. Lze se tedy oprávněně obávat,, že s nimi zdravotní pojišťovny nenasmlouvají péči,“ poznamenává zástupce ředitele Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, RNDr. Vlastimil Král.
„Nyní se za zády odborné veřejnosti chystá zcela jiná koncepce zdravotních ústavů, o jejíž filozofii se můžeme jen dohadovat. V koncepci ochrany veřejného zdraví hlavního hygienika MUDr. Víta, která se dostala na veřejnost omylem, bylo jasně poznamenáno, že jeho koncepce o zdravotních ústavech nehovoří, protože s nimi vůbec nepočítá a předpokládá jejich zrušení. Co z toho asi tak plyne? Celkem logicky, s ohledem na dosavadní vývoj v oblasti zdravotnických laboratoří: co je k prodeji, to se prodá. A my v Ústí nad Labem opravdu nechceme čekat na to, až nás - po 30 letech budování pro některé činnosti i celostátně významného pracoviště - někdo (stát?) prodá některému z finačních magnátů. Zdravotní ústav v Ústí nad Labem dosud fungoval jako významné pracoviště, např. z koncepce oboru alergologie a klinická imunologie pro něj vyplývá povinnost zajišťovat péči v tomto oboru pro milion lidí v Ústeckém kraji,“ poznamenává RNDr. Král.

4) Rostou obavy, že zrušením zdravotních ústavů budou činnosti státu zajišťovat soukromé firmy, což oproti stáváními stavu zatíží státní rozpočet. Státní zdravotní ústavy vykonávají činnost, která je tržně velmi lukrativní. V některých regionech, kde byly zdravotní ústavy zrušeny, už zajišťují tyto tzv. enviromentální služby soukromé firmy. Zatímco zdravotní ústavy poskytovaly tyto služby státu zdarma, soukromé subjekty si od státu nechají za stejné služby platit. „V environmentálním byznysu podniká například privátní laboratoř Varilab. Poskytují různé služby - hasičům či policii udělají stopovou analytiku, PAU, dioxiny, benzpyreny a další. Přičemž za jednu analýzu vyberou 3000 až 5000 Kč. Dříve tutéž službu dělal zdravotní ústav pro státní sektor zadarmo a některé ústavy to ještě dnes zadarmo dělají. A protože policie i hasiči tyto služby téměř denně potřebují, budou mít firmy pravidelné zakázky od státu zaručené,“ uvedl pro Medical Tribune pracovník státního zdravotního ústavu, který si nepřál být jmenován.
Lukrativnost této změny přiznávají i samotné firmy, které poskytují privátní laboratorní služby. Časopis Týden již dříve poukázal na to, že v těch regionech, kde zdravotní ústavy končí, přebírají jejich činnost soukromé laboratoře. Například v Novém Jičíně se o potřeby místních lidí začala starat P&R LAB - laboratoř, která spadá pod zdravotnický koncern Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka. „My jsme od nich v podstatě ty laboratoře převzali. Děláme tady prakticky všechna laboratorní vyšetření, máme akreditaci na deset až jedenáct odborností," cituje časopis Týden ředitele P&R LAB Luďka Cibulku.

5) Stát rezignuje na funkci nezávislého garanta enviromentálního sledování a měření. „Je to špatně pro celý zdravotní systém, protože se likviduje primární prevence nemocí. Náklady na léčbu tak mohou nekontrolovatelně narůstat, přestože by se řadě nákladů dalo předejít,“ říká pro Medical Tribune ing. Ludvík Hovorka, který v minulém období jako poslanec vystupoval proti slučování zdravotních ústavů.

Jeho slova dokládají konkrétní příklady z praxe. Minulou středu se otázkou rušení zdravotních ústavů zabývala poslanecká sněmovna. Na jednání vystoupil poslanec František Bublan (ČSSD), jehož syn pracuje ve Zdravotním ústavu v Brně. „Když si nějaký soukromý subjekt požádá o změření hluku, protože to potřebuje kvůli nějaké stavbě nebo zavedení nějakého provozu, a dostane výsledky ze zdravotního ústavu, které jsou neuspokojivé, tak se obrátí na soukromou firmu, která dělá tu samou činnost, a od ní dostane výsledky, které jsou v normě, a může klidně si stavět a dělat dále, i když ten hluk je tam třeba větší,“ uvedl Bublan a dodal:

„Jsou tedy velké rozdíly mezi tím, jak měří soukromá firma a jak měří ten státní subjekt, to znamená zdravotní ústav. Tak se chci zeptat pana ministra, jak to tedy bude kdo kontrolovat, ty výsledky, a zda skutečně nebude narušena taková ta snaha o to, aby lidé žili v bezpečí a nebyli narušováni těmito vlivy. Protože tady jde o peníze a možná i o ty budovy, které ty zdravotní ústavy dosud mají, a v tom bude asi ten největší problém.“

Návrh na sloučení zdravotních ústavů má jít do druhého čtení ve sněmovně opět začátkem března.
Proč ministerstvo podporuje zrušení zdravotních ústavů a co si od této změny slibuje? Redakce Medical Tribune zjišťuje jeho stanovisko. Jakmile ho získáme, zveřejníme ho na stánkách www.tribune.cz.

Iva Bezděková