Tři týdny sbírám informace k někdejšímu trestnímu stíhání Marka Šnajdra. Hodinu poté, co článek zveřejním, poslanec oznámí, že skládá mandát. Větší náhodu jsem ještě nezažila.

Podařilo se nám dokladovat několik nových skutečností, které poukazují na pochybné okolnosti kauzy HP Construct spojené se současným šéfem správní rady VZP a poslancem ODS Markem Šnajdrem.

O tuto kauzu jsme se začali zajímat vlastně náhodou. V archivu České televize jsme objevili odpověď Marka Šnajdra na otázku, jak to vlastně bylo s jeho trestním stíháním v kauze HPC.

„Mám to štěstí, že o tomto rozhodoval nezávislý soud, který mi dal plně za pravdu a v celém rozsahu mne očistil,“ odpověděl Šnajdr pro Českou televizi. Tato odpověď nás zaujala. Proto jsme mu zaslali následující dotaz: „Který soud a v jakém roce vás v plném rozsahu v této věci očistil? Podle našich informací došlo k tomu, že bylo rozhodnuto o exekuci. Případ HP Construct byl státním zastupitelstvím v roce 2005 stažen – obžaloba na Vás byla stažena. Je to pravda?“

Odpověď Marka Šnajdra nás velmi zarazila: „Informace, které jste mi zaslali ve Vašem dotazu, jsou nepravdivé. Je z nich rovněž zřejmá snaha mě účelově pošpinit. Zásadně se proti tomu ohrazuji a jsem nucen Vás upozornit, že v případě publikace nepravdivých informací o své osobě jsem připraven podniknout proti takovémuto jednání právní kroky.“

Šnajdrova reakce v nás probudila zvědavost, jak se věci kolem HP Construct opravdu měly. Z následného ověřování dostupných informací však vyplynulo, že pravda byla skutečně na straně redakce. Stíhání Marka Šnajdra bylo státním zástupcem zastaveno a exekuce na něj byla vedena, dokonce v době, kdy byl už prvním náměstkem ministra zdravotnictví. Opakovaně jsme Marka Šnajdra žádali o rozhovor, ale ani po urgencích na tuto nabídku nereagoval.


Politický vliv firmy HP Construct

Pro pořádek několik obecných informací na úvod. Kariéra Marka Šnajdra začala velmi záhy. V roce 1996 ve svých jedenadvaceti letech stanul v čele firmy HP Construct (HPC) jako ředitel společně s RNDr. Petrem Hapalou, který byl členem představenstva. Hapala představoval pro firmu velmi důležitou osobu – v té době byl, coby člen výkonné rady strany, vysokým představitelem ODS. V této funkci zůstal až do aféry s mrtvými sponzory ODS v roce 1997.

Díky velkému politickému vlivu vedení společnosti nebyla HP Construct jen jednou firmou z mnoha, ale firmou, v jejímž čele stál vysoký politický představitel. Ve vedení firmy byl také Ing. Jan Káš, kandidát ODS na senátora. Společnost získávala velké zakázky z obecních peněz v obcích v okolí Frýdku-Místku (Domaslavice, Střítěž, Frýdek-Místek, Rychvald apod.). Starostové těchto obcí byli lidé z ODS, předsedou okresního úřadu ve Frýdku-Místku byl Martin Říman, člen výkonné rady ODS od roku 1997.

Zkrachovalá firma

Firma HP Construct po dvou letech zkrachovala a zanechala po sobě dluh ve výši 67 milionů korun, ze kterého bylo uspokojeno pouze necelých pět procent pohledávek. A to přesto, že HPC měla během dvou let své existence řadu lukrativních zakázek.

Redakci MT to potvrdil konkursní správce Mgr. Jaroslav Vašek. „Do doby prohlášení konkursního řízení realizovala tato společnost celou řadu stavebních zakázek v mnohamilionových obratech. V roce 1998 se ale společnost dostala do platební neschopnosti a představenstvo společnosti po zhodnocení ekonomické situace podalo návrh na prohlášení konkursního řízení,“ odpovídá konkursní správce.

„Pohledávky od HP Construct byly uspokojeny v rozsahu 4,77 % přihlášených pohledávek, výjimkou byli věřitelé z řad zaměstnanců, ti byli uspokojeni plně,“ říká Vašek.

Trestní oznámení na představitele HPC

Na pochybné počínání firmy HPC poukazuje také fakt, že na jejich představitele bylo podáno několik různých trestních oznámení. MT sesbírala konkrétní „seznam“ případů, které v souvislosti s Markem Šnajdrem vyšetřovala policie.

Zaprvé. V roce 1997 byl Marek Šnajdr vyšetřován policií pro trestný čin zpronevěry v souvislosti se splácením úvěrů společnosti HPC. Nedošlo však k zahájení trestního stíhání, protože věc byla policií pro neúčelnost odložena. „V tomto šetření se dále nepostupovalo, protože dotyčné osobě hrozila u krajského soudu v jiném případě trestní sazba 5 až 12 let. Kdežto čin, pro který byl vyšetřován zde, byl oproti tomu bagatelní. Proto byl případ pro neúčelnost odložen,“ vysvětlil pro MT Mgr. Rostislav Kejdana, náměstek státního zástupce ve Frýdku-Místku.

Zadruhé. V roce 1998 policie vyšetřovala trestní oznámení na Marka Šnajdra ve věci poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Ani zde nebylo trestní stíhání zahájeno, protože nebylo prokázáno zavinění. Věc byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena.

Zatřetí. V roce 2001 byl Šnajdr podezřelý z trestných činů krácení daně, trestný čin zkreslování údajů hospodářské a účetní evidence. V této kauze už měl „namále“. Nebyl totiž pouze obviněn, ale dokonce obžalován. „Byla na něj podána obžaloba, ale nakonec byl obžaloby zproštěn okresním soudem ve Frýdku-Místku. Naše odvolání proti tomuto zproštění bylo krajským soudem zamítnuto,“ uvedl pro MT Rostislav Kejdana. Protože trestní spisy jsou neveřejné, neměli jsme tak možnost zjistit, z jakých důvodů byl Marek Šnajdr obžaloby nakonec zproštěn.

Kam zmizelo sedm milionů?

Začtvrté. O něco více informací, které poukazují na zvláštní způsob vyšetřování Marka Šnajdra, se redakci podařilo zjistit v případě „Rychvald“. V roce 1999 vyšetřovala policie trestný čin podvodu v souvislosti s výstavbou domu pro seniory v Rychvaldu, kde byl jedním z obžalovaných Marek Šnajdr. U krajského soudu byla proti Marku Šnajdrovi podána obžaloba pro trestný čin podvodu podle §250 odstavec 4, tedy pro škodu přesahující částku pět milionů korun.

Redakce MT získala svědectví tehdejšího rychvaldského starosty Jiřího Absolóna. „Firma HP Construct vyhrála v devadesátých letech výběrové řízení na stavbu domu s pečovatelskou službou. V roce 1998, kdy už měl být dům dostavěn, předala firma místo toho pouze hrubou stavbu – střecha tekla, nefungovala kanalizace apod. Jako starosta města Rychvald jsem byl zděšený a ihned jsem kontaktoval HPC. Firma mi místo návrhů na nápravu věci sdělila, že vyfakturovala asi pět milionů korun navíc, ale když jim je dáme, tak tu stavbu dostaví,“ vzpomíná Jiří Absolón.

„Já jsem Šnajdrově firmě samozřejmě žádných dalších pět milionů nechtěl dát, protože to by bylo trestné. Následně bylo nutné zajistit dostavbu budovy a celkové náklady na tu stavbu byly navýšeny o dalších 20 milionů. Do týdne byl prohlášen konkurs na HP Construct. Inventura ukázala, že firma vyfakturovala asi sedm milionů za práci, kterou neodvedla. Na základě toho jsem podal trestní oznámení a policie to šetřila velmi dlouho. Byly obviněné tři osoby – Marek Šnajdr, bývalá starostka a vrchní stavební dozor. Došlo k soudnímu přelíčení, kde jsem vypovídal i já. Podle mých informací státní zástupce těsně před koncem soudu řekl, že bere žalobu zpět, a Marka Šnajdra osvobodili. Za rok nato se stal prvním náměstkem zdravotnictví. Připadá mi zvláštní, že osm let policie něco šetří a před vynesením rozsudku státní zástupce žalobu stáhne. Inventura prokázala, že se peníze ztratily neznámo kam, a přitom za to nikdo nebyl potrestán,“ říká Absolón.

Pochybnosti o ukončení trestního stíhání Marka Šnajdra v kauze stavby domu pro seniory v Rychvaldu dokládá i vysvětlení státního zastupitelství v Karviné. Po šesti letech šetření případu a téměř osmi letech od toho, co se případ udál, se najednou objevil nový svědek – zásobovač společnosti HP Construct, který základní argumenty žaloby zpochybnil. Na základě tohoto svědectví byla obžaloba stažena. Stalo se tak v roce 2006 – půl roku předtím, než byl Marek Šnajdr jmenován náměstkem MZ.

„Obvinění společné dohodě při stavbě domu s pečovatelskou službou měli účelově neoprávněně na základě nepodložených faktur odčerpat nejméně 3 494 261 Kč ze státní dotace,“ odpověděl na dotaz MT státní zástupce JUDr. Josef Bláha.

„Okresní soud rozhodl zprošťujícím výrokem dle § 226/a k návrhu státního zástupce. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 19. 4. 2006, když státní zástupce odvolání nepodal. V průběhu hlavního líčení obhajoba předložila nový znalecký posudek, který naprosto zpochybnil průkaznost neoprávněné fakturace. Z podnětu obhajoby byl také úplně nově vyslechnut svědek Roman Ulman, zásobovač dodavatelské společnosti HPC, který zcela zpochybnil základní argumenty obžaloby, že fakturovaný materiál v prosinci 1997 nebyl nakoupen,“ odpověděl JUDr. Bláha.

Státní zástupce v roli advokáta?

Okolnosti ukončení trestního stíhání Marka Šnajdra připadají právníkovi Mgr. Václavu Sládkovi velice podivné. Domnívá se, že v těchto případech státní zástupce vystupoval spíše jako obhajoba obžalovaného. „V případě, že trestní řízení je dotaženo do fáze státním zástupcem podané obžaloby, je velice podivné, aby byla podaná trestní obžaloba ve veřejném zájmu na projednání věci a rozhodnutí soudu brána zpět bez rozhodnutí soudu o ní, a tedy o vině a trestu, stejně je neobvyklé a podezření vzbuzující, pokud státní zástupce supluje obhajobu a navrhuje zproštění obžaloby, kterou sám podal,“ poznamenává Mgr. Sládek a dodává: „Pokud jde o dříve nezahajovaná trestní stíhání z důvodů ,vyšší závažnosti‘ jiného stíhaného jednání, jestliže to dopadlo výše popsaným způsobem a jejich trestní stíhání (dříve nestíhaných skutků) není promlčeno, pak nic nebrání tomu, aby se případně trestní stíhání i nadále konalo. ,Překážka‘ totiž zjevně odpadla,“ uvedl právník.

Exekuce na Marka Šnajdra

Redakce získala ještě jeden velmi důležitý materiál – rozsudek ze dne 30. října 2006, kterým okresní soud ve Frýdku-Místku nařizuje Marku Šnajdrovi zaplatit konkursnímu správci částku 67 994 korun. Na Marka Šnajdra byla vedena exekuce v době, kdy už byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví. Tato exekuce souvisela s tím, jakým způsobem Marek Šnajdr hospodařil s penězi, které patřily firmě HP Construct.

Šnajdr v době svého působení v HP Construct vybral z firemní kasy přes 600 000 korun. Jak potvrzuje konkursní správce, dobrovolně peníze vrátit nechtěl. Trvalo mu několik let, než je vrátil.

Jedním z poškozených věřitelů firmy HPC byla také společnost Frygesta. Předseda představenstva této společnosti ke kauze poznamenává: „Podle Šnajdra prý byla u úpadce běžná praxe, že používali hotové finanční prostředky pro provozní účely. Je zajímavé, že si někdo vezme z firmy na blíže nespecifikované provozní účely 672 167 Kč, a nijak je nevykáže,“ píše Ing. Dušan Streit ve svém blogu na serveru iDNES a dodává:

„Mohu se jen domýšlet, že podezřelým pomohlo politické krytí, nikdo totiž nebyl odsouzen. Největší problémy u nich však měl právě Šnajdr, obviněný z trestných činů podvodu a zpronevěry.“

Dušan Streit ještě poukazuje také na to, že před vyhlášením konkursu na HPC byly ve prospěch Hutního projektu, a. s., převedeny pohledávky ve výši 19 milionů korun, i když pro neprůkaznost subjektivní stránky trestného činu (tj. úmyslného zavinění) byla věc odložena. „A tak před konkursem, kdy ostatní věřitelé ještě o připravovaném úpadku nevěděli, byl uspokojen jediný spřízněný věřitel. Příznačné je, že při odložení trestního oznámení na tuto věc nejdříve státní zástupce uložil policii věc došetřit, avšak později (v roce 2002) byla věc odložena, aniž by se nové šetření jakkoli v odůvodnění projevilo. Text byl zkopírován i se starým datem z roku 2001,“ uvádí Ing. Streit.


Někdejší poslanec KDU-ČSL Ing. Ludvík Hovorka připomíná rozsah vlivu někdejšího prvního náměstka zdravotnictví. „Je smutné, že člověk s takovou minulostí se mohl stát nejmocnější osobou na ministerstvu zdravotnictví, poslancem a předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny,“ uvedl Hovorka v reakci na výše zjištěné skutečnosti MT. Připomeňme, že Hovorka opakovaně kritizoval způsob prosazování tzv. Julínkovy zdravotní reformy a jednání Marka Šnajdra na ministerstvu. Poté, co ministryně Jurásková podepsala rozhodnutí o povolení sloučení ZP Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou, žádal o odvolání ministryně Juráskové i náměstka Šnajdra z funkce.


Šnajdr jako symbol nedůvěryhodnosti české politiky

Redakce MT oslovila se zjištěnými fakty o Marku Šnajdrovi také instituce, které se zabývají korupcí v politice. Nadační fond proti korupci (NFPK) i Transparency International se shodují v tom, že člověk s takovou minulostí by rozhodně neměl vykonávat vysokou politickou funkci.

„Podnikatelský a politický život Marka Šnajdra je doprovázen téměř trvale řadou podezřelých shod náhod, které vždy dílem nějaké ,vyšší‘ moci jdou na ruku tomuto politikovi. Ne jinak tomu bylo i v kauze angažmá Marka Šnajdra ve společnosti HP Construct. Kdybychom se podívali k našim západním sousedům, tak bychom zjistili, že osoba s takovým manažersko-podnikatelským profilem by se nemohla nikdy stát ani regionálním politikem, natožpak politikem, který má zásadní vliv na tak citlivou oblast, jakou je zdravotnictví,“ píše pro MT Ing. Petr Soukenka z NFPK.

Podobného názoru je také Radim Bureš z Transparency International. „Pan poslanec Marek Šnajdr dlouhodobě představuje symbol nedůvěryhodnosti současné české politické scény. Informace o podnikatelském působení pana poslance Šnajdra, které jste shromáždili, jsou nové, nicméně zapadají do obrázku jeho dalších aktivit, ať již spojených s řízením Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo s jeho dalším působením během Topolánkovy vlády. Je velmi obtížné posoudit, zda story různých trestních oznámení na pana poslance Šnajdra a jejich ukončení, které jste popsali, odpovídá řádnému výkonu spravedlnosti, či zda odráželo působení, které bývá obecně označováno jako ,justiční mafie‘. V každém případě je velmi zarážející, že uvedené neúspěšné podnikatelské působení pana Šnajdra je tou nejvhodnější kvalifikací pro řízení instituce, která obhospodařuje miliardy z veřejných zdrojů. V každém případě je působení osoby s podnikatelskou minulostí typu pana poslance Šnajdra v čele VZP zcela v rozporu s odpovědnou správou věcí veřejných, a to i v případě, že jeho očištění justičními orgány bylo zcela nesporné.“

Iva Bezděková, www.tribune.cz