Nespokojenost se způsobem řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), zejména v oblasti cenové a úhradové regulace, nedostatky v dozorových činnostech a nedostatečná kontrola nakládání s veřejnými prostředky.

To byly hlavní důvody, které vedly ministra Svatopluka Němečka k odvolání MUDr. Pavla Březovského z funkce ředitele SÚKL, kterého ve vedení lékového ústavu nahradil PharmDr. Zdeněk Blahuta coby krizový manažer. Je však možné, že vedle oficiálních důvodů stálo v pozadí personální rošády na SÚKL ještě něco dalšího.

Ministr od nového ředitele SÚKL očekává urychlení správních řízení, jež by mělo zajistit levnější léky pro pacienty i pojišťovny, zvýšení efektivity v oblasti cenové a úhradové regulace a lepší kontrolu vynakládání veřejných prostředků.
Snahou o zvýšení efektivity a dosažení úspor ve státní správě se politici po volbách zaštiťují rádi. Pokud je řeč o SÚKL, je obezřetnost jistě na místě, protože se jedná o velmi vlivný úřad, jenž přímo rozhoduje o cenách a úhradách léků používaných v České republice. Přímo tedy ovlivňuje podnikání farmaceutických firem, ale i majitelů lékáren a poskytovatelů zdravotní péče. Navíc ze své činnosti v oblasti registrace léčiv inkasuje správní poplatky, díky nimž se příjmy SÚKL vyšplhaly celkově až na dvě miliardy korun, se kterými může hospodařit.

Deklarovaný záměr ministra Němečka zajistit efektivní fungování SÚKL je na místě a nikoho též nepřekvapí, že má snahu zabránit nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. V případě ministra zdravotnictví přesvědčivost tohoto úsilí poněkud oslabuje podezření, které přinesla nedávno Česká televize. Pořad Reportéři ČT totiž upozornil, že unikátní ozařovací přístroj Cyberknife byl pořízen Fakultní nemocnicí v Ostravě v době, kdy ji řídil současný ministr, s 75milionovou marží pro prostředníka, společnost Canberra Packard, s. r. o. Poněkud diskutabilní jsou také další informace, které se objevily v souvislosti s odvoláním bývalého vedení SÚKL. Podle Ing. Noska, bývalého ekonomického náměstka SÚKL, jsou uváděné důvody pro personální změny ve vedení ústavu pouze zástupné, v rozhovoru pro MT naznačuje, co mohlo stát v pozadí.

Jedním ze skutečných důvodů pro odvolání bývalého vedení snaha být MUDr. Březovského informovat o výsledcích forenzního auditu na zadávání veřejných zakázek SÚKL v období let 2009 až 2012, tedy za období, kdy úřad vedl PharmDr. Beneš, ze kterého vyplývá velké množství nedostatků v zadávání veřejných zakázek v oblasti IT. Tato pochybení se MUDr. Březovský chystal zveřejnit, nicméně než se tak stalo, byl ministrem odvolán. Nestihl tak informovat o tom, že v uvedeném období SÚKL podle forenzního auditu realizoval několik zakázek, při kterých docházelo k obcházení limitů pro vypsání výběrového řízení dle interní dokumentace SÚKL i podle zákona o veřejných zakázkách. V několika případech forenzní šetření poukazuje na to, že nabídky uchazečů do výběrového řízení nesly známky dohod mezi uchazeči. Výsledkem byly pouze minimální úspory oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky (pozn. red.: jednání, kdy dodavatelé vzájemnou koordinací vyloučí mezi sebou rivalitu a předem určí výsledek tendru, může být považováno za formu kartelové dohody a ÚOHS by mohl takové jednání šetřit jako porušování pravidel hospodářské soutěže). Podle závěrů forenzního auditu takto získaly veřejné zakázky například společnosti Vítkovice IT Solutions, ICT Energo, Tronevia, Aquasoft a Avenet. Zajímavé také je, že v průběhu sledovaného období měly nebo stále mají společnosti Netprosys, Vítkovice IT Solutions, Avenet a Visitech stejného jednatele, popř. člena představenstva a že těmto společnostem byla v průběhu této doby za dodávky a služby v oblasti IT vyplacena částka cca 150 milionů korun bez DPH. „Reakcí na výsledky tohoto auditu bylo zrušení anebo zásadní změny více než poloviny veřejných zakázek po nástupu MUDr. Březovského do vedení SÚKL a práce na přípravě nestranné zadávací dokumentace pro nutné investice do IT struktury v souvislosti s povinnou elektronickou preskripcí. Další reakcí MUDr. Březovského bylo podání trestního oznámení na neznámého pachatele, nedostatky v zadávání veřejných zakázek SÚKL šetří policie ČR,“ komentuje závěry forenzního auditu Ing. Nosek. Lze tak spekulovat, zde právě nově nastavený trend v zadávání veřejných zakázek a snaha o nestranné výběrové řízení při plánování nových IT zakázek nemohly být dalším skrytým důvodem pro výměnu ve vedení SÚKL.
V této souvislosti stojí za povšimnutí tisková zpráva, kterou ministerstvo zveřejnilo koncem února na svých webových stránkách. Píše se v ní, že ministr Němeček byl na svou žádost přijat prezidentem Zemanem, který mu vyjádřil podporu v úsilí o racionalizaci lékové politiky, zejména v oblasti boje proti předraženým lékům. Prezident ministra podpořil také při jeho rozhodnutí o odvolání ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Tunelování, nebo snaha o úspory?
Dva týdny po svém nástupu do funkce ředitel SÚKL informoval veřejnost, že v průběhu dosavadní kontroly na ústavu se objevilo podezření ze zneužití veřejných prostředků v objemu 160 milionů korun. „Existují podezření, že na základě narovnání v softwarových částech zakázky na dodávku a provoz datových center se chystalo vyvedení veřejných financí v objemu řádově 160 milionů korun,“ prohlásil PharmDr. Blahuta s tím, že do úplného vyšetření nemůže upřesnit podrobnosti, jakým mechanismem mělo k vyvedení peněz docházet a kdo měl být jejich příjemcem.
Redakci Medical Tribune se však podařilo zjistit okolnosti, které by mohly roušku tajemství poněkud poodhalit. Pro vysvětlení je patrně nutné se vrátit do roku 2008, kdy v SÚKL probíhalo budování současné IT architektury v souvislosti s budováním Centrálního úložiště elektronických receptů. IT řešení však neobsahovalo závazek dodavatele zajistit vypořádání licenčních závazků společnosti Oracle, a proto tato povinnost zůstala na SÚKL. Po nástupu MUDr. Březovského zjistilo vedení ústavu, že tyto povinnosti nejsou vypořádány a že ústav od roku 2008 dluží za využívání licencovaných produktů společnosti Oracle přibližně 300 milionů korun. Proto se bývalé vedení SÚKL při jednání se společností Oracle snažilo dluh vypořádat a dosáhnout přitom přijatelného kompromisu při stanovování finanční náhrady. Výsledkem měla být dohoda na získání tzv. nelimitované licence v ceně 160 milionů korun, která by ošetřila všechny licenční závazky ústavu bez soudní dohry. V porovnání s původními nesplacenými závazky představovala tato dohoda úsporu 140 milionů korun. Redakce se snažila o ověření této skutečnosti přímo u společnosti Oracle, která však odmítla jednání s lékovým ústavem komentovat.

Pokles cen léků zvyšuje riziko jejich nedostupnosti
Kromě obavy z nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky byla dalším důvodem pro změnu ve vedení SÚKL nedostatečná rychlost v provádění správních řízení při stanovování cen a úhrad. Je trochu paradoxní, že právě za působení bývalého náměstka pro odborné činnosti Mgr. Vrubla dochází k prokazatelnému zkrácení správních řízení a s ním souvisejícím úsporám v lékové oblasti a ke zlepšení a ztransparentnění činnosti ústavu. Podle Ing. Noska se tak lze domnívat, že mohl existovat zájem nastavit fungování odborných agend SÚKL jiným způsobem, než o který se snažilo bývalé vedení.
Je však možné, že navzdory výraznému zrychlení revizí cen a úhrad léků v posledních letech ministr očekává, že tato řízení poběží ještě rychlejším tempem. Proto pověřil nového ředitele SÚKL tím, aby se snažil o zajištění levnějších léků. Má to ale jeden háček. Díky předchozímu úsilí SÚKL patří Česká republika mezi země s nejnižšími cenami léků v EU, čehož důsledkem je čím dál rostoucí objem reexportu vybraných léčivých přípravků. Podle údajů SÚKL tvořila v roce 2013 hodnota reexportovaných léčiv více než šest procent celkové hodnoty všech léčiv v cenách výrobce bez obchodní přirážky a bez DPH. S tlakem na snižování cen roste přímo úměrně riziko reexportu léčivých přípravků z ČR a jejich nedostatek pro české pacienty, který může v lepším případě skončit nutností nahrazovat levnější nedostatkové léky dražšími alternativami. Nastávající revize však v sobě skrývají ještě jedno nebezpečí. Vzhledem k nedávné intervenci České centrální banky a oslabení kurzu koruny hrozí, že kvůli kurzovým rozdílům a systému vnějšího referencování nebudu ceny léků po revizi klesat, ale naopak stoupat, pokud referenční ceny nebudou natolik nízké, aby eliminovaly vliv kurzových změn.
Pochybnosti nad smysluplností dalšího snižování cen léků v obecné rovině vyjádřili nedávno také představitelé České lékárnické komory. Na druhou stranu je třeba přiznat, že z pohledu potenciálu úspor jsou léčivé přípravky velmi heterogenní skupinou a jisté možnosti ve snížení jejich cen lze v určitých ATC skupinách stále nalézt, jak minulý týden informovali představitelé VZP. Ta díky zařazení vybraných deseti přípravků na tzv. pozitivní listy a dohodám o nejvyšších cenách těchto přípravků s jejich výrobcem a následným zkráceným revizím cen v celé ATC skupině dosáhla v roce 2013 úspory více než 400 milionů korun.

Nehrozí ústavu odchodem odborníků ochromení?
V odhadech, jak velký potenciál úspor ještě český lékový trh nabízí, se tak odborníci různí. Dá se však předpokládat, že spíše než o miliardy korun půjde o stovky milionů. Úspěch v této oblasti se ale v každém případě neobejde bez dostatečného úsilí SÚKL v odborné oblasti. Redakci proto zajímalo, zda už má nový ředitel lékového ústavu vybrané spolupracovníky, kteří budou dostatečnou odbornou činnost garantovat. „V tuto chvíli nejsou funkce náměstků SÚKL obsazeny. Slíbil jsem, že jakmile budu mít tým spolupracovníků kompletní, tak bude představen. V současné době nebudu uvádět jména potenciálních kandidátů,“ sdělil na dotaz redakce téměř měsíc po svém uvedení do funkce PharmDr. Blahuta. Podle informací redakce byli agendou bývalých náměstků a dalších odvolaných členů vedení SÚKL dočasně pověřeni někteří současní pracovníci ústavu. A jaké kroky ředitel SÚKL plánuje v nejbližší době, aby konsolidoval situaci na SÚKL a zrychlil provádění správních řízení? Podle jeho vyjádření je třeba počkat na výsledky jak ministerské kontroly, tak auditu, které budou k dispozici v řádu týdnů. Teprve na jejich základě se chystá učinit konkrétní opatření, která povedou mj. i ke zrychlení v oblasti správních řízení. Prozatím zrušil výběrová řízení za 47 milionů korun a další podezřelé zakázky v hodnotě 280 milionů korun pozastavil.
Vzhledem k tomu, že mnohá výběrová řízení SÚKL zpochybňuje jak bývalé, tak současné vedení SÚKL, bude zajímavé sledovat, jak se nakonec situace v této oblasti vyvine. Pokud se totiž nezmění legislativa, tak s ohledem na zajištění potřebné IT infrastruktury pro spuštění povinné elektronické preskripce od ledna 2015 bude muset SÚKL výběrová řízení v IT oblasti v řádu minimálně mnoha desítek milionů korun realizovat velmi rychle. Klíčovou otázkou zůstává, kdo a podle jakých kritérií bude nakonec zadávací dokumentaci připravovat. Nezbývá než si počkat, jak nový ředitel lékového ústavu v této nelehké situaci úlohu krizového manažera zvládne.

MUDr. Tomáš Novotný
www.tribune.cz