Zemřela známá zpěvačka. Její jméno, i když je skoro každý zná, úmyslně nechci uvést celé – přála bych mu konečně klid a pokoj, když už nebyly dány jí samotné. Byla to nejprve velmi krásná a potom rychle chátrající relativně mladá žena, které věnoval bulvár po dlouhou dobu naprosto nepochopitelnou pozornost. Prezentoval její ne vždy chvályhodné skutky tím nejvulgárnějším způsobem. I když se o to člověk nezajímal a nechtěl zajímat, každou chvíli to vybaflo při spuštění internetu, na stáncích novin. Nebyly to sice příliš hezké historky, ale na druhou stranu si přiznejme, že po celou tu dlouhou dobu škodila hlavně sama sobě a potažmo těm, kteří ji měli rádi. Na rozdíl od jiných mediálních „slavných“. To bych chtěla zdůraznit. Postupně se devastovala, až si už nedokázala poradit sama se sebou a ve stavu nejhoršího utrpení a zoufalství odešla a skončila svůj život pod vlakem. Eufemisticky řečeno. Vlak její tělo rozdrtil a roztrhal. To nevím, to se ale snadno domyslím, už protože mám za sebou dost dlouhou lékařskou praxi. Ani ona sama si nemohla myslet, že smrt pod koly vlaku je něco nenásilného či bezbolestného. Přesto ji zvolila, protože pro ni byla v jedné šílené chvíli lehčí než život.