O porodech doma a kvalitě porodnic
Před časem tady vyšel článek paní Moniky Horákové Domácí porody jsou reakcí na kvalitu porodnic. Autorka v něm uvádí, že přístup k rodičkám je v porodnicích příliš strohý. Říká, že „dokud budou v českých porodnicích panovat i u bezproblémových porodů komisní podmínky, které bezohledně narušují intimní a klidnou atmosféru nezbytnou pro hladký průběh porodu, nezanikne jeden z hlavních důvodů, proč se ženy rozhodují raději rodit doma.“
Její logiku chápu, ale myslím, že vše je trochu jinak.
Především bych byl opatrný s použitím výrazu kvalita porodnic. Tu je možné hodnotit či měřit různými způsoby. Přístup autorky, totiž hodnocení podle vlídnosti personálu či schopnosti nabídnout rodičkám individuální přístup, je pouze jedním z parametrů oné kvality. Důležitým, ale ne nejdůležitějším.
Podle mě je důležitější odborná úroveň poskytnuté péče. Ta se odrazí ve skutečnosti, zda matka i dítě projdou porodem bez komplikací.
Podle renomovaného odborného amerického časopisu Pediatrics je úmrtnost dětí v prvním roce života v České republice 7. nejnižší na světě. Podobný výsledek se v posledních 15 letech každoročně opakuje.
Česká republika je přitom z hlediska svého bohatství na mnohém nižším stupni světového žebříčku. Například podle údajů Světové banky z července 2011 byla ČR v roce 2010 podle jednoho z nejpoužívanějších ukazatelů na 46. místě.
Pokud si uvědomíme, že naše země je v rámci vyspělého světa po ekonomické stránce takto průměrná, jeví se elitní umístění v tabulce kojenecké úmrtnosti jako mimořádný, až neuvěřitelný úspěch. V tomto kontextu se kvalita porodnické, novorozenecké i pediatrické péče v naší zemi jeví jako vynikající.
Je pravda, že podle hledisek, kterých si všímá článek paní Horákové, je co vylepšovat. Myslím, že porodnice se o to i snaží. Existuje možnost dát personálu předem porodní plán, který upřesní, jakým způsobem si rodička přeje rodit – například že nechce, aby byly použity léky tlumící bolest, přeje si, aby porod proběhl v intimním prostředí apod. Stejně jako autorka bych byl rád, kdyby to tak ve všech porodnicích fungovalo.
Pokud však některá porodnice takovým požadavkům zcela neodpovídá, je třeba se hlavně ptát: mají porodnice dobré podmínky k tomu, aby mohly vycházet vstříc všem individuálním požadavkům? Je ve všech nemocnicích dost lékařů, sester a porodních asistentek? Neodcházejí ti zkušení mimo zdravotnictví či do zahraničí? Je dost financí na investice do stavebních úprav a vybavení všech pracovišť?
Obávám se, že odpověď na tyto otázky je v mnoha případech záporná. Proto se bojím, že nemůžeme v brzké budoucnosti očekávat, že služby porodnic se zlepší směrem k „luxusu“ individuálního přístupu. Spíše bude velmi těžké udržet současnou výbornou odbornou úroveň.
Pokud na tento stav někdo reaguje rozhodnutím rodit raději doma, vzdává se tím vymožeností moderní medicíny a vystavuje sebe i dítě zvýšenému riziku komplikací. Odměnou je mu příjemné domácí prostředí.
Každý má samozřejmě právo rozhodnout se sám.
Díky všem, kdo věcně reagovali. K vašim reakcím:
pro Martinu K
Porodů provázených komplikacemi je více než 1%. Více než 5% dětí se narodí předčasně, asi 1% plodů trpí nedostatečným zásobením kyslíkem, existují i další komplikace.
Věřím, že v USA jste zažila luxusně vybavená pracoviště. Je ale pravděpodobné, že odborná stránka se od českých porodnic příliš nelišila.
Tím, že jsem v článku použil statistiku kojenecké a nikoli novorozenecké úmrtnosti, se na věci v principu nic nemění. Největší vliv na kojeneckou úmrtnost mají právě události spojené s porodem. Na překvapivě nízké umístění USA má asi vliv nerovnoměrný přístup ke zdravotní péči. Jak asi víte, v Americe je mnoho lidí, kteří nemají žádné zdravotní pojištění, prezident Obama se to snaží změnit, ale je to obtížné.
Děkuji, že ověřujete zdroj, ze kterého čerpám. Ale ta citace, kterou uvádím pod tabulkou, je správně. Vy jste zřejmě hledala na internetu. Ale časopis Pediatrics vychází ve dvou verzích, tištěné a internetové, a jsou v nich různé články a různé číslování. Mnou citovaný článek je v tištěné verzi , pokud jej budete chtít najít, budete asi muset jít do knihovny. Tabulku najdete v čísle, které vyšlo v lednu 2011, na straně 154.
pro :(
Chování zdravotnického personálu by jistě mělo být profesionální a zdvořilé. Myslím, že většina z nás se o takové s jistým úspěchem snaží. I tak je pravda, že v západní Evropě či v Severní Americe je to po této stránce lepší. U nás by asi dost pomohlo, kdyby podobně jako v západních zemích povolání lékaře a sestry poskytovalo pevné životní zajištění. A důležité je i chování druhé strany – útočné chování pacientů je u nás také častější než na západě.
pro Evix:
Samozřejmě, že ke komplikacím, včetně těžkých, dochází i v nemocnici. Lékaři i při nejlepší vůli pomoci dělají chyby a navíc některým komplikacím předejít nelze. Při porodu mimo nemocnici je ale riziko větší.
Pokud jde o váš příběh z Kanady: Kanada je obrovská země a někteří lidé tam proto bydlí daleko od nemocnice. Jsem rád, že porod vaší příbuzné tam v domáckých podmínkách proběhl hladce. Není to zase takové překvapení – před dvěma sty lety žádné porodnice neexistovaly a většina porodů i tak proběhla dobře. Úmrtí dítěte při porodu a těžké komplikace u rodiček byly ale v té době považovány za přirozenou a častou součást života.
Její logiku chápu, ale myslím, že vše je trochu jinak.
Především bych byl opatrný s použitím výrazu kvalita porodnic. Tu je možné hodnotit či měřit různými způsoby. Přístup autorky, totiž hodnocení podle vlídnosti personálu či schopnosti nabídnout rodičkám individuální přístup, je pouze jedním z parametrů oné kvality. Důležitým, ale ne nejdůležitějším.
Podle mě je důležitější odborná úroveň poskytnuté péče. Ta se odrazí ve skutečnosti, zda matka i dítě projdou porodem bez komplikací.
Podle renomovaného odborného amerického časopisu Pediatrics je úmrtnost dětí v prvním roce života v České republice 7. nejnižší na světě. Podobný výsledek se v posledních 15 letech každoročně opakuje.
Česká republika je přitom z hlediska svého bohatství na mnohém nižším stupni světového žebříčku. Například podle údajů Světové banky z července 2011 byla ČR v roce 2010 podle jednoho z nejpoužívanějších ukazatelů na 46. místě.
Pokud si uvědomíme, že naše země je v rámci vyspělého světa po ekonomické stránce takto průměrná, jeví se elitní umístění v tabulce kojenecké úmrtnosti jako mimořádný, až neuvěřitelný úspěch. V tomto kontextu se kvalita porodnické, novorozenecké i pediatrické péče v naší zemi jeví jako vynikající.
Je pravda, že podle hledisek, kterých si všímá článek paní Horákové, je co vylepšovat. Myslím, že porodnice se o to i snaží. Existuje možnost dát personálu předem porodní plán, který upřesní, jakým způsobem si rodička přeje rodit – například že nechce, aby byly použity léky tlumící bolest, přeje si, aby porod proběhl v intimním prostředí apod. Stejně jako autorka bych byl rád, kdyby to tak ve všech porodnicích fungovalo.
Pokud však některá porodnice takovým požadavkům zcela neodpovídá, je třeba se hlavně ptát: mají porodnice dobré podmínky k tomu, aby mohly vycházet vstříc všem individuálním požadavkům? Je ve všech nemocnicích dost lékařů, sester a porodních asistentek? Neodcházejí ti zkušení mimo zdravotnictví či do zahraničí? Je dost financí na investice do stavebních úprav a vybavení všech pracovišť?
Obávám se, že odpověď na tyto otázky je v mnoha případech záporná. Proto se bojím, že nemůžeme v brzké budoucnosti očekávat, že služby porodnic se zlepší směrem k „luxusu“ individuálního přístupu. Spíše bude velmi těžké udržet současnou výbornou odbornou úroveň.
Pokud na tento stav někdo reaguje rozhodnutím rodit raději doma, vzdává se tím vymožeností moderní medicíny a vystavuje sebe i dítě zvýšenému riziku komplikací. Odměnou je mu příjemné domácí prostředí.
Každý má samozřejmě právo rozhodnout se sám.
Díky všem, kdo věcně reagovali. K vašim reakcím:
pro Martinu K
Porodů provázených komplikacemi je více než 1%. Více než 5% dětí se narodí předčasně, asi 1% plodů trpí nedostatečným zásobením kyslíkem, existují i další komplikace.
Věřím, že v USA jste zažila luxusně vybavená pracoviště. Je ale pravděpodobné, že odborná stránka se od českých porodnic příliš nelišila.
Tím, že jsem v článku použil statistiku kojenecké a nikoli novorozenecké úmrtnosti, se na věci v principu nic nemění. Největší vliv na kojeneckou úmrtnost mají právě události spojené s porodem. Na překvapivě nízké umístění USA má asi vliv nerovnoměrný přístup ke zdravotní péči. Jak asi víte, v Americe je mnoho lidí, kteří nemají žádné zdravotní pojištění, prezident Obama se to snaží změnit, ale je to obtížné.
Děkuji, že ověřujete zdroj, ze kterého čerpám. Ale ta citace, kterou uvádím pod tabulkou, je správně. Vy jste zřejmě hledala na internetu. Ale časopis Pediatrics vychází ve dvou verzích, tištěné a internetové, a jsou v nich různé články a různé číslování. Mnou citovaný článek je v tištěné verzi , pokud jej budete chtít najít, budete asi muset jít do knihovny. Tabulku najdete v čísle, které vyšlo v lednu 2011, na straně 154.
pro :(
Chování zdravotnického personálu by jistě mělo být profesionální a zdvořilé. Myslím, že většina z nás se o takové s jistým úspěchem snaží. I tak je pravda, že v západní Evropě či v Severní Americe je to po této stránce lepší. U nás by asi dost pomohlo, kdyby podobně jako v západních zemích povolání lékaře a sestry poskytovalo pevné životní zajištění. A důležité je i chování druhé strany – útočné chování pacientů je u nás také častější než na západě.
pro Evix:
Samozřejmě, že ke komplikacím, včetně těžkých, dochází i v nemocnici. Lékaři i při nejlepší vůli pomoci dělají chyby a navíc některým komplikacím předejít nelze. Při porodu mimo nemocnici je ale riziko větší.
Pokud jde o váš příběh z Kanady: Kanada je obrovská země a někteří lidé tam proto bydlí daleko od nemocnice. Jsem rád, že porod vaší příbuzné tam v domáckých podmínkách proběhl hladce. Není to zase takové překvapení – před dvěma sty lety žádné porodnice neexistovaly a většina porodů i tak proběhla dobře. Úmrtí dítěte při porodu a těžké komplikace u rodiček byly ale v té době považovány za přirozenou a častou součást života.