Na konci dokumentu historie.cs o Marii Terezii hovořím o jejím nově nalezeném politickém testamentu. Je to obsáhlý plán reforem, který Marie Terezie odkázala svému nástupci Josefu II. Divil byste se, co v něm všechno je! O obsahu dává představu jeho ranější a stručnější verze, kterou tu zveřejňuji.

"První testament"

Ten dokument jsem našel spletitou cestou, na základě starších indicií a vytrvalého pátrání v českých i vídeňských archivech. Historiografie do teď znala jeden politický testament, který kdysi dávno zveřejnil třeba Alfred von Arneth, Josef Kallbrunner a další. Jenže tento dokument zachycoval jen stav k roku 1751 popř. 1756. Marie Terezie v něm popsala, jak dle ní funguje systém vytvořený v první fázi reforem po vedením Fridricha Viléma Haugwitze. Rozhodně nešlo o testament, který by završoval její celoživotní dílo, vždyť jej napsala takřka na začátku své vlády! Testament se mu říká, jelikož vznikl s přesvědčením, že Haugwitzův systém všechny problémy vyřešil a bude trvat navěky. Nebo aspoň na dlouho.

"Druhý testament"
Dokument, o kterém mluvím já, vznikl na sklonu vlády Marie Terezie. Byla to reakce na katastrofální český hladomor, při kterém zemřelo asi čtvrt milionů lidí. Zatímco dnes hladomor vnímáme jako uzavřenou událost, pro současníky to byl zkrátka stav, kdy v Čechách umírají lidé a nikdo neví, jak to zastavit. Není divu, že taková katastrofa odstartovala novou velkou diskuzi o reformách. Ze začátku se soustředila na poddanské vztahy, ale brzy se rozsah diskuze rozšířil na veškeré politické poměry.

Základem dokumentu, který nazývám politický testament Marie Terezie, vzešel z těchto poměrů. Na podzim 1772 se do Vídně vypravil nejvyšší purkrabí Karel Egon Fürstenberg s reformními plány českých stavů a se svým reformním návrhem. Marie Terezie svolala k jeho návrhům zvláštní komisi, která se mu v podstatě vysmála. Uražený kníže Fürstenberg odjel rozezlen zpátky do Prahy, ale netušil, že jeho podnět měl přeci jen důsledky.

Marie Terezie povolala z Čech zkušeného úředníka Franze Antona von Blanc a nechala mu české návrhy posoudit. Výsledkem byl zcela nový komplexní plán reforem, v němž radikál von Blanc - on má ve jménu "von", ale byl to v podstatě jen prostý voják lidového původu - tedy radikál von Blanc v něm předestřel vlastní úplně nový plán změn, které se týkaly úplně všeho - od centrálních úřadů ve Vídni až po zrušení nevolnictví v Čechách. Části dokumentu prosákly na veřejnost už v 18. století. Novinář (a historik) August Ludwig von Schlözer zveřejnil ve svých novinách pasáže týkající se plánovaného zrušení nevolnictví a vyhlášení tolerance. Ve skutečnosti je v něm ale mnohem víc!

Je tu řeč o zrušení tortury, o nutnosti nových zákoníků občanského práva, trestního práva, o nutnosti zavedení všeobecného vzdělání a školní docházky. Člověk až žasne, že tu ve spise prostředního úředníka vidí v celém rozsahu reformy, které z větší části uskutečnil až Josef II. Jen na okraj - celé jsem to editoval a vydal - a doložil jsem, že reformy kopírují názory Josefa Sonnenfelse. Není to spíš jeho dílo?

Odkaz Marie Terezie
Zkušená panovnice věděla, že svému svéhlavému synovi nemůže jen tak nařídit, aby po její smrti udělal reformy podle jejích představ. Navlékla to tedy tak, aby Josef II. přijal tento plán za svůj. Udělala z něj předmět diskuze v nejvyšších kruzích. Nejprve projekt předala státnímu kancléři Kaunitzovi, aby se k tomu vyjádřil. Kaunitz napsal ještě obsáhlejší memorandum, ve kterém se rovněž dotkl všech oblastí státu. Potom dala Kaunitzův elaborát k posouzení Josefu II., který k němu napsal své kritické poznámky. Vznikl tak jakýsi vícestranný kompromis, ke kterému Marie Terezie napsala své osobní vyjádření. Má několik verzí a v jedné z nich praví: "Nahlížím to jako svůj testament."
Zároveň ovšem navázala, že sama už tyto reformy nesvede, jelikož je stará a - doslova - odchází na odpočinek. "Ty to však musíš všechno uskutečnit," kladla na srdce svému synovi. A celý projekt odložila ad acta. Trval ještě dlouhých sedm let, než dostal Josef II. příležitost všechny reformy provést!

Kompletní text Blancova Enturfu - Návrhu reforem - jsem vydal v časopise Opera historica roku 2015 - zde článek ke stažení
Okolnosti diskuze jsem rozebral v naší knize Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti (2016)