Kolik „pokusů o převrat“ udělala levice v USA?
Předně je třeba upozornit, že dle současné americké levice a akademiků jsou protesty všeho druhu nástrojem jakési lepší, mimostátní demokracie, jež jednou nahradí instituce běžného státu. Zatímco já jsem v knize s podtitulem „Vznikání občanské společnosti“ zastával názor, že základními nástroji společnosti jsou svobodná média a právo, dle levice jsou základními institucemi nesvobodná média a protestování. Už od začátku protestů proti policii se citují slova kazatele Martina Luthera Kinga „Riot is the language of the unheard.“
Ve stejném duchu je pojaté i poselství v muzeu lidských práv v Atlantě, jeho rodném městě. V tomto úžasném chrámu lidských práv, kam je vstupné 20 USD (434 Kč), vejdete na konci expozice do místnosti, kde na vás spustí takovou psychedelickou projekci. Místnost potemní, na kruhovém stropu nad vámi začnou v rychlém sledu za sebou blikat snímky protestujících, tváře, výkřiky, ranění, krev, policie, pochody, plakát Stop it!, pochody, foto demonstrace žen na Blízkém východě, nápis Libertad!, znovu ranění, až se to postupným zrychlováním střídání zredukuje jen na obrazy ozbrojené policie na jedné straně a bezbranných protestujících na druhé straně místnosti. Pak blikne nápis „fight“! Poté se rozjasní světlo. Po vypnutí projekce máte pocit, jako by vám vymyli mozek. Víte jen, že venku se budete muset s křikem vrhnout na nejbližší policisty.
Komu by poselství nebylo jasné, pro toho jsou v muzeu hesla: „Riot is the language of the unheard.“ Martin Luther King. „If America does not come along we´re going to burn it down. H. Rap Brown. „The price of freedom is death.“ Malcolm X.
I v historických knihách je podsouváno mladým Američanům, že svrhávání systému, je nejlepší způsob, jak systém zlepšit, anebo že protesty jsou americká tradice, takže lid této skvělé země má schopnost vládnout si metodou protestů. V tomto duchu je napsána také kniha jistého Paul A. Gilje Rioting in America (1996), jenž také oživil pojem „mobocracy“ (vláda davů).
Útoky na stát
Jelikož o protipolicejních nepokojích, které odstartovala v létě BLM, jsem už psal, zaměříme se teď na případy „útoků na demokracii“, neboli útoků na státní instituce, ať už to jsou budovy, nebo představitelé státu.
Pokud se omezíme na dobu prezidentování Donalda Trumpa, pak můžeme hned na začátek uvést pokus o atentát na republikánské senátory z roku 2017, který podnikl James Hodgkinson. Pachatel pracoval pro volební tým Bernie Sanderse a k činu byl podnícen rétorikou demokratů a hollywoodských umělců.
Hodgkinson chtěl senátory postřílet, až budou trénovat pro plánovaný charitativní turnaj v baseballu v Alexandrii ve státě Virginie (blízko Washingtonu). Několik dní spal před stadionem v karavanu, až se 14. 6. 2017 konečně dočkal. Ujistil se, že jsou to skutečně republikáni a v 7 hod ráno po nich začal střílet. Díky přítomnosti policie z Kapitolu se podařilo napadené uchránit a útočníka po 10 minutách zneškodnit. Zasáhl tři kongresmany, sám pak zemřel na zranění. Byl to běloch, účastník protitrumpovských petic a protestů.
Po útoku sice Bernie Sanders atentát odsoudil, ale demokrati z rétoriky nijak neslevili. Trump reagoval chválou pro policisty z Kapitolu i místní policii. Žádná drakonická opatření proti demokratům nenavrhoval.
V roce 2018 došlo k dvěma okupacím administrativní budovy Senátu Hart Senate building, jež je blízko Kapitolu. První byla 29. 6. 2018 na protest proti imigrační politice. Šlo skutečně o nenásilný protest, jenž nicméně blokoval práci instituce. Organizátorky požadovaly zrušení imigrační policie a politiku otevřených hranic, což by přeci jen byl závažný zásah do státních institucí. Zúčastnily se senátorky Elizabeth Warren a Tammy Duckworth.
Druhé obsazení souviselo s protesty proti novému členovi Nejvyššího soudu Brettu Kavanaughovi. Protestující chtěli zabránit jeho schválení a dne 4. 10. vtáhli v počtu několika tisíc na Kapitol a obsadili administrativní budovu. Okupační akce získala veřejnou podporu neziskovky NARAL Pro Choice, která na twitteru otevřeně přiznala, že cílem je násilím přimět zákonodárce, aby jednali podle jejich: „RIGHT NOW: Large crowd of activists & allies in black are occupying the Hart Senate building to make sure our lawmakers know we will NOT be silenced. We need our senators to step up to the plate.“ Nikdo jim za to twitter nesmazal. NARAL propaguje potraty.
Protesty proti jmenování Bretta Kavanaugha soudcem vedly i k útoku na budovu Nejvyššího soudu, jež se nachází za Kapitolem. Poté, co byl 6. 10. 2018 potvrzen ve funkci, napadl dav vchod do budovy s úmyslem vlámat se dovnitř. Masivní dveře vydržely, ale policie zatkla 164 účastníků. Současně probíhaly protesty v Seattlu, Portlandu, San Francisku a New Yorku. Akce měla otevřenou podporu aktivistů, herečky Amy Schummer i studentek práv. Byla to zcela veřejně schvalovaná akce. Trump tehdy ve vzkazu na twitteru naznačil, že se zúčastnili i placení protestující. Jemu twitter smazali.
Obléhání Bílého domu
V roce 2020 přišly protesty proti policii, jež organizovala charitativní (ne)organizace Black Lives Matter. O nich psát znovu nebudu, jen chci připomenout, že součástí protestů byly i útoky na policejní stanice (zdevastované v Kenoshi, Seattlu a Portlandu) a také federální budovy. Mezi vůdkyně BLM patří Susan Rosenberg, která byla členkou komunistické organizace M19CO, jež plánovala násilné svržení systému. V roce 1983 podnikla neúspěšný bombový útok na republikánské senátory. Clinton ji v 90. letech omilostnil.
V rámci veřejných nepokojů, které trvaly celé léto 2020, podnikla BLM tzv. obležení Bílého domu, jež začalo v pátek 29. 5. a měla trvat šest dní. O akci se nedá na internetu moc dovědět, ale s jistotu lze říct, že to nebyl nenásilný protest. V článcích z té doby se hlavně pořád opakuje, že Trump se musel schovat do podzemního bunkru a tím prý projevil zbabělost. Policisté utrpěli prý jen „drobná zranění“. V základu těchto monotónních formulací bude nejspíš nějaká prefabrikovaná tisková zpráva. Zajímavé je, že černošská starostka Washingtonu DC Muriel Bowser protesty podpořila, zároveň je v článcích vychvalovaná, že na rozdíl od Trumpa nebyla zbabělá a protestům se postavila. Divný rozpor! Současně probíhaly nepokoje a rabování ve Philadelphii, Minneapolis a čtvrti Santa Monica v LA. Útok si vyžádal zákaz vycházení a největší nasazení Národní gardy od 11. září 2001.
Teď se o této události mluví hlavně v souvislosti s tím, že veškeré paralely se „ztečí Kapitolu 6. 1. 2021“ jsou zcela zcestné. Zejména pokud je dělají republikáni a poukazují na násilné chování levice a na dvojí metr médií. Naopak je tato paralela zcela v pořádku, když ji udělá Biden, aby vyčetl policii její údajný rasismus. Zatímco při bojích o Bílý dům prý byla policie brutální, jelikož zasahovala proti Afro-Američanům (k tomu se pustí záběry, jak někoho zatýkají na zemi), při boji o Kapitol prý byla policie mírná, jelikož to byli běloši. To, že při boji o Kapitol zemřeli 4 protestující a při boji o Bílý dům ani jeden, Biden nějak nebere do úvahy. Nynější viceprezidentka Kamala Harris tehdy organizovala sběr peněz na kauci za zatčené násilníky z protestů BLM a jejich činy schvalovala v televizi slovy: „They’re not going to stop. They’re not going to stop. This is a movement, I’m telling you. They’re not gonna stop. And everyone beware because they’re not gonna stop. They’re not gonna stop before Election Day and they’re not going to stop after Election Day. And everyone should take note of that. They’re not gonna let up and they should not.“ (Colbert night show, asi 18. 6.) Jinými slovy, cílem útoku bylo vymoci si vítezství demokratického kandidáta ve volbách, pomoci tomu hrozbami násilím a mělo to trvat až do voleb i po volbách, pokud by Trump vyhrál.
Krátce na to plánovala další obležení Bílého domu antikapitalistická skupina AdBusters z Kanady. Měli začít dne 17. 9. 2020, na výročí hnutí Occupy Wall Street, a skončit měli až před volbami 3. 11. 2020, aby to bylo 50 dní. Za tím účelem zveřejnili Tactical Briefing #1, které vyzývalo Američany k povstání proti Trumpovi. Akci široce propagovaly Big Tech companies – Google, Twitter, Youtube a Facebook – stejné, které teď odřízly Trumpa a další republikány pro údajné podněcování k násilí a vzpouře.
A proběhlo toto druhé obležení Bílého domu? I o tom se dá málo zjistit. Ten den se slavil Constitution Day. Ráno Trump zahájil historickou konferenci, odsoudil tam hanobení americké minulosti ze strany levice i jejich záměr zničit památník v Mount Rushmore. Demonstrace odpoledne proběhla, ale asi výrazně slabší, než se čekalo. Policie byla připravena a do 18.30 park vyklidila. Starostka Washingtonu Muriel Bowser, která se chystala demonstranty podpořit, byla zklamaná. Nad úspěšným a nekrvavým zásahem policie vyjádřila zhnusení a aspoň přejmenovala přilehlou ulici na Black Lives Matter Plaza.
V době zteče Kapitolu
Člověk by čekal, že po hromadném odsuzování útoku na Kapitol levice své metody změní, ale to se nestalo. Takže podobné akce pořádali aktivisté během oné události i po ní a zároveň dokázali odsuzovat násilí ze strany Trumpových stoupenců.
Těsně předtím, v noci 4. 1. 2021 zorganizovala Antifa jakýsi útok na dům republikánského senátora Joshe Hawleyho. Podobné zastrašovací akce u soukromých sídel pravicových osobností dělají zřejmě častěji, protože podobně „obléhali“ dům Tuckera Carlsona z Fox News. Obléhání Hawleyho domu bylo ve Washington Post bagatelizováno jako neškodná návštěva. Hawley o tom zveřejnil vlastí názor a záběry na twitteru. Kupodivu mu účet zatím nezrušili, i když se po tom volá.
Krátce po zteči Kapitolu zorganizovala Antifa pochod Manhattanem v New Yorku. Nechtěli nikoho zastrašovat, nýbrž „narušit hierarchickou strukturu veřejného prostoru“. Jejich newyorskou akci sice nelze považovat za útok na státní instituce, ale jen tím chci ilustrovat, že levice svoje metody nijak nepřehodnotila. Ve stejné dny pokračovaly protesty Antifa v Portlandu, které zahrnovaly i „obléhání“ různých policejních stanic. Aktuálně doplňuji, že Antifa ohlašuje celonárodní decentralizované protesty proti imigrační policii na 20. 1. 2021. Vyvrcholením mám být pochod na Kapitol ve Washingtonu DC! Má to být A Day of targetted destruction of corporations assisting ICE.
Ale připomeňme si levicové útoky na Kapitoly v některých státech USA. V roce 2011 organizovala Demokratická strana čtyřměsíční obléhání Kapitolu v Madisonu ve státě Wisconsin, aby zabránila přijetí zákonů, které měly snížit daně firmám a oslabit tak podporu odborům. Ještě jednou se útok na Kapitol ve Wisconsinu opakoval 30. 5. 2020, v době protipolicejních protestů. Tentokrát bylo cílem ničit sochy i budovu. A za Trumpa, dne 4. 3. 2017, podnikla Antifa útok na Kapitol v Minneapolis. Zúčastnil se ho Woody Kaine, syn demokratického senátora Tima Kaina.
Všechny tyto akce měly širokou mediální podporu a doprovázelo je silné podněcování ze strany politiků Demokratické strany. Právě toto zcela otevřené uplatňování dvojího standardu a s tím spojená umanutost levicových sil přispěly k frustraci lidí, kteří se nechali strhnout k útoku na Kapitol dne 6. 1. 2021. Zatímco pro republikány byl tento čin výjimkou, která neměla oporu v jejich ideologii, pro dnešní levici jsou nepokoje preferovaným nástrojem politického boje, který vychází z jejich dnešní ideologie. Levice chce „změnu systému“, pravice si přeje zachovat parlamentní stát a Konstituci. Určitě by tedy dávalo víc smyslu „vymazávat z veřejnosti“ spíš levicové voliče a aktivisty, ale to by byla chyba. Protože uzavře-li se veřejná diskuze, jako to dělá levice teď, zmizí možnost mírového a nenásilného vyjednávání. Je to jako vařící kotel: ucpe-li se únik páry, vybuchne.