Ve třetí části se zaměříme na podpůrnou roli, kterou v úspěchu Jiřího Kováře sehrál německý průmysl, a dále na nové nominee akcionáře společnosti CEEI.

Dosud jsme podrobili zkoumání osoby Jiřího Kováře jako politika, golfisty a byznysmena. Ve třetí části se zaměříme na podpůrnou roli, kterou v úspěchu Jiřího Kováře sehrál německý průmysl, a dále na nové nominee akcionáře společnosti CEEI.

Příběh o tom, kterak CEEI k e smlouvě s ČEZem na výstavbu meziskladu vyhořelého paliva v JETE přišla, stojí za zopakování – nejen proto, že demonstruje, jak je dobré mít Němce za sousedy.

Podívejme se pro začátek na web společnosti CEEI. Narazíme tam na jedno zásadní tvrzení: firma se prý těší exkluzivním vztahům se společností GNS, což je německý výrobce kontejnerů na uskladnění vyhořelého jaderného paliva, a s její dceřinou společností WTI, která se zabývá projektováním úložišť pro tyto kontejnery.

Od tohoto vztahu se odvíjejí všechny následující události, o kterých bude nyní řeč. ČEZ prohlásil, že „CEEI v kvalifikaci prokázala splnění požadovaných referencí spoluprací s WTI (licenční smlouva mezi CEEI a WTI Wissenschaftlich-Technische Ingenieurberatung GmbH z 13.4.2007 je jednou z příloh smlouvy).“ Předtím ČEZ prohlásil, že CEEI drží „exkluzivní licenci od GNS a WTI na dodávky dočasných úložišť jaderného paliva v zemích východně od Německa.“

Mluvčí GNS Michael Köbl v roce 2012 na dotazy médií odpověděl, že „během plánování temelínského meziskladu probíhala jednání mezi CEEI a WTI o poskytnutí naší licence. CEEI nicméně soutěž vyhrála na základě českého projektu, takže naši licenci nakonec nepotřebovala. Proto jsme spolupráci ukončili. Neznáme žádné podrobnosti, protože jsme nebyli účastníky soutěže; nemůžeme ani říci, kdo vlastní CEEI.“

(Německý originál:„In der Planungsphase des Zwischenlagerprojektes Temelin wurden mit der Firma CEEI Gespräche über eine Lizenzvergabe für das von der GNS-Tochter WTI entwickelte und in Deutschland mehrfach realisierte Lagerkonzept geführt. Nach unserer Kenntnis wurde der Auftrag für die Lagerplanung und Errichtung von ČEZ nach einer europaweiten Ausschreibung an die Firma CEEI jedoch auf Basis einer speziellen, in Tschechien entwickelten und bereits genehmigten Planung vergeben. Aufgrund dieser Entscheidung von ČEZ ist eine Lizenz der WTI für das Lager in Temelin nicht erforderlich gewesen. Die Zusammenarbeit mit CEEI wurde daraufhin beendet. Weitere Details hierzu sind uns nicht bekannt, da wir an dem Verfahren nicht beteiligt waren. Über die Eigentumsverhältnisse bei der Firma CEEI können wir ebenfalls keine Angaben machen.“)

GNS netvrdí, že nikdy licenci na své know-how v oblasti skladování vyhořelého jaderného paliva CEEI neposkytla. Vzhledem k tomu, že jsem viděl kopii dokumentu, který podle všeho byl licenční smlouvou mezi WTI Wissenschaftlich-Technische Ingenieurberatung GmbH a CEE-IT Central Europe Engineering s. r. o. (jak se tehdy CEEI jmenovala), domnívám se, že Němci skutečně smlouvu na poskytnutí know-how uzavřeli.

GNS trvá na tom, že spolupráce s CEEI byla ukončena („Die Zusammenarbeit mit CEEI wurde daraufhin beendet“), nicméně o tom se na webu CEEI nic nedočtete. Je pochopitelné, že německá firma se bude snažit snižovat důležitost jakéhokoli spojení, které mezi ní a CEEI kdysi mohlo existovat. Pokud ale došlo k ukončení veškeré spolupráce, proč Němci netrvají na tom, aby CEEI odstranila tvrzení „Jsme partnery společností WTI a GNS Group pro území České republiky, Slovenska, Ruska a východní Evropy“ z úvodní stránky svého webu?

Zkrátka a dobře, WTI poskytla své know-how CEEI v květnu 2007 na základě určitých podmínek. Protože ale ČEZ upřednostnil projekt na domácí bázi, CEEI nikdy nezaplatila licenční poplatek a k poskytnutí know-how nikdy nedošlo. Této hypotéze výše uvedené stanovisko GNS neodporuje.

Know-how, které bylo předmětem licence, byla projektová dokumentace pro výstavbu německého skladu vyhořelého jaderného paliva v jaderné elektrárně Isar v Bavorsku. V německém originále licenční smlouvy je dotyčné know-how definováno následovně (CEE IT je označováno jako CEE): „Das Know-how zur Errichtung eines Brennelementlagers, das WTI nach Maßgabe dieses Vertrages an CEE überträgt, entspricht der Realisierungsform des Brennelementlagers am Standort des Kernkraftwerks ISAR.“

Můžeme se jen dohadovat, proč byla GNS/WTI ochotna poskytnout své know-how CEEI. Možná to bylo na popud ČEZu. Možná si GNS nechtěla zkomplikovat šance na dodávky vlastních palivových kontejnerů Castor do temelínského skladu. Nebo třeba neočekávala, že by ke skutečnému předání know-how mělo někdy dojít. A nebo CEEI neočekávala, že by měla kdy zaplatit licenční poplatek. Podle mého názoru nebylo účelem licenční smlouvy nic jiného, než propůjčení zdání serióznosti jinak naprosto pochybnému výběru ze strany ČEZu.


Šéf ČEZu Martin Roman a premiér Mirek Topolánek na turnaji Unicredit Open Golf v GC Austerlitz, 8. červen 2007. V červnu 2007 byl tendr na temelínský mezisklad v plném proudu; vítězem se v roce 2008 stala CEEI. Jiří Kovář, prezident GC Austerlitz,vystřídal Martina Petera na postu statutárního zástupce CEEI krátce poté, co vznikla tato fotografie.

Připomeňme si, že spojení mezi GNS a Martinem Romanem se datuje už od roku 2003. GNS poskytla prostřednictvím své dcery GNB Essen licenci na výrobu svých kontejnerů Castor Škodě JS, někdejší součásti Appian Group prodané r. 2004 ruskému konsorciu OMZ – Power Machinery. GNS ve skutečnosti předala licenci na výrobu castorů Škodě JS už v r. 2001.

Když Appian Group (Martin Roman aj.) získal v roce 2003 od státu plzeňskou Škodovku, musela být uvedená licenční smlouva znovu podepsána s novými vlastníky; totéž v roce 2004, když byla Škoda JS prodávána Rusům. Lze se tedy domnívat, že GNS něco o vlastnické struktuře Appianu ví.

GNS tvrdí, že nemůže říci, kdo vlastní CEEI („Über die Eigentumsverhältnisse bei der Firma CEEI können wir ebenfalls keine Angaben machen.“), což máme chápat tak, že to neví, nikoli tak, že skutečné vlastníky nechce odhalit. Ať tak nebo tak, důvěře v jadernou energetiku v Evropě nijak nepřidává, jestliže přední výrobce kontejnerů na skladování vyhořelého jaderného paliva a projektant jejich úložišť vstupuje do smluvních vztahů zavazujících jej k předání dokumentace k zbrusu novému bavorskému úložišti nominee firmě zastupované lichtenštejnským právníkem.

Předraženo

Dřívější projekt, vypracovaný Ústavem jaderného výzkumu Řež (který z části vlastní ČEZ), uvádí cenový odhad za výstavbu meziskladu někde v hodnotě jedné třetiny ceny vysoutěžené CEEI. Cena za obdobné zařízení vybudované rok předtím v JE Isar v sousedním Bavorsku byla podle jejího vlastníka E.ONu něco málo přes 30 mil. euro, což je zhruba polovina ceny CEEI za temelínský mezisklad.

Cenové nůžky mezi zařízeními v JE Isar a JETE, a tím spíš také mezi vítěznou nabídkou CEEI a vlastním odhadem ČEZu připraveným ÚJV Řež jsou rozevřeny tak široce, že se musíme domnívat, buď že temelínské zařízení není srovnatelné se zařízením v Isaru (nebo s tím, které ČEZ původně plánoval), nebo že vysoutěžená cena byla mnohem vyšší, než bylo třeba, ať už kvůli mizernému plánování, nebo kvůli korupci.

ČEZ může přemrštěnou cenu svádět na špatné plánování. Jenže zpráva o vyšetřování výběrového řízení finanční policií, která se zejména zaměřuje na roli firmy Hochtief v celé kauze, nasvědčuje něčemu jinému. Na zařízení byla ve skutečnosti vypsána dvě výběrová řízení. Do prvního se přihlásila pouze CEEI, a další očekávaní uchazeči, mezi nimi firma Hochtief, která v té době už v Temelíně prováděla jiné konstrukční práce, protestovali. Byl tedy vypsán nový tendr, do kterého vstoupilo vícero uchazečů (pravděpodobně včetně Hochtiefu), kteří však nabídli ještě vyšší ceny než CEEI, jež tak vyhrála podruhé. Podle všeho pak CEEI zakázku předala některému z neúspěšných uchazečů jako subdodávku (pravděpodobně Hochtiefu).

Pokud je tohle pravda, mohlo by to naznačovat, že Hochtief byl využit k ospravedlnění vysoké ceny v nabídce CEEI podobně, jako GNS byla zřejmě využita k posílení důvěryhodnosti CEEI poskytnutím vlastního know-how.

Z Vaduzu do Nikósie přes Britské Panenské ostrovy

Uvedl jsem, že Jiří Kovář je spojen s právníkem, který několik let pracoval pro firmy napojené na Tomáše Pitra. Jak to vypadá, Romanova Appian Group byla na Pitra napojena také. V roce 2011 česká média přinesla zprávu o tom, že švýcarští vyšetřovatelé zjistili, že Appian Group krátce po koupi Škody Plzeň od státu v roce 2003 poslala 150 mil. Kč na účet firmy registrované na Panenských ostrovech, která obratem převedla 100 mil. Kč na společnost Marila Invest, ovládanou Pitrem.


Pitr a Syrovátka, bývalý předseda Golf Resort Karlštejn: „Začali jsme obchodovat s kávou, proto vlastně vznikly původní Balírny, pod názvem Marila to pokračuje.“

Také se zdá, že Appian posílala peníze Kovářovu budoucímu zaměstnavateli v Lichtenštejnsku. Česká média v roce 2012 citovala dokumenty získané také švýcarskými vyšetřovateli, které zřejmě potvrzují, že jedna z částí Appian Group v letech 2006 - 2007 12 mil. Kč na UBIE – tehdejšího nominee vlastníka CEEI, registrovaného v Lichtenštejnsku.

Skuteční vlastníci CEEI zůstávají dodnes ukryti za propletencem nominee akcionářů a zplnomocněnců. Oficiálně je dnes vlastníkem CEEI nikoli lichtenštejnská nominee společnost UBIE, ale jinou nominee firmou, Panweco Ltd se sídlem v kyperské Nikósii. A Panweco Ltd vlastní nikosijská nominee firma Conpran Ltd. A Conpran Ltd vlastní nikosijské nominee firmy Vimatex Ltd a Medwell Holdings. A Vimatex Ltd a Medwell Holdings vlastní nikosijské nominee společnosti Stateco Nominees a Stateco Trustees.

Jak píše Morgan-Jones: „Je to náramně dobře zorganizované a neprůhledné jako beton.“ A přesto z toho čouhá stébélko, kterého se můžeme chytit: Je to člověk s nezvyklým jménem Rostislav Senjuk, lídr satelitní straničky ODS, vystupující pod názvem Soukromníci – Strana soukromníků České republiky, v jejímž předsednictvu zasedá mj. současný náměstek ministra obchodu a průmyslu Bedřich Danda.


Ředitel Panweco Ltd a Conpran Ltd nehraje golf

Rostislav Senjuk je ve veřejných rejstřících na Kypru uváděn jako ředitel společností Panweco Ltd a Conpran Ltd. Žertéř Senjuk tvrdí, že neví, kdo jsou vlastníci CEEI, avšak, dodává, ať je to prý kdo chce, není rozhodně nijak napojen na Martina Romana. Tvrdí tak jedním dechem cosi, o čem zároveň neví podle svých vlastních slov ani zbla. Zaráží mě na tom všem jediná věc: Senjuk vůbec nehraje golf.

Závěrem

Poslední dekáda byla Jiřímu Kovářovi nakloněna. V březnu 2004 oslavil čtyřicítku. Jeho někdejší šéf Václav Klaus tou dobou už rok sloužil jako český prezident. 1. dubna téhož roku se Martin Roman stává generálním ředitelem ČEZu a Daniel Beneš šéfem oddělení nákupu.

O rok později je Kovář prezidentem GC Austerlitz a v roce 2007 hostí premiéra Mirka Topolánka a Martina Romana na klubovém turnaji. V roce 2008 pak po chaotické tendrové akrobacii, která začala již o rok dříve, získává firma, v jejímž čele stojí, od ČEZu kontrakt v hodnotě 60 mil. eur.

V první části tohoto textu jsem uvedl dva možné důvody pro tajnosti, obestírající skutečné vlastníky CEEI: buď že jimi jsou ruští investoři, skrývající svou identitu z legitimních ‚politických‘ důvodů, nebo že za to může skutečnost, že se jedná o transakci mezi spřátelenými stranami, jíž se účastní manažeři ČEZu a místní politici. V obou případech, jak jsem také uvedl, by byl výběr lichtenštejnského právníka přirozenou volbou, na rozdíl od výběru Jiřího Kováře jako místního představitele CEEI.

Výše uvedený průzkum veřejně přístupných záznamů ukazuje, proč byl Jiří Kovář špatnou volbou. Jeho snadno vysledovatelná napojení na politiky ODS, na lidi spojované s Tomášem Pitrem a na osoby těsně svázané s Martinem Romanem naznačují, že skutečnými vlastníky CEEI bude někdo jiný než ruští investoři.

Uvedená napojení spíše podporují podezření, že CEEI je ovládána místními politiky a manažery ČEZu – týmiž lidmi, s nimiž Jiří Kovář hraje golf.

V březnu příštího roku bude Kovář slavit abrahámoviny. Dalo by se očekávat, že jubileum svého dlouholetého a věrného právníka přijdou oslavit všichni vděční vlastníci CEEI, jejichž identitu Kovář po šest či kolik let tak urputně tají.

Doporučil bych fotoreportérovi Aktualne.cz Ludvíku Hradílkovi, který zvěčnil Romana, Suchánka and Janouška při jejich návratu z Dubaje, aby se pokusil na tu párty vetřít.