Golfoví investoři II
V první části tohoto textu jsme se rozloučili s Jiřím Kovářem, politikem ODS. Nyní se seznámíme s Jiřím Kovářem, golfistou.
Pavel Suchánek jako účastník turnaje Jurex Cup, který se konal 25. srpna 2007 v GC Austerlitz. Sponzorem Jurex Cupu je stejnojmenná firma Jiřího Kováře.
Sport
V první části tohoto textu jsme se rozloučili s Jiřím Kovářem, politikem ODS. Nyní se seznámíme s Jiřím Kovářem, golfistou. Od roku 2005 Kovář působí jako prezident jihomoravského golfového klubu Golf Club Austerlitz a v roce 2011 se (neúspěšně) ucházel o prezidentství České golfové federace.
Golf Club Austerlitz má v současnosti kolem tisícovky členů, mezi nimiž nejznámějším zřejmě bude (alespoň od února 2011) jihomoravský poslanec za ODS Pavel Suchánek, mimo jiné prezident parlamentního golfového klubu. Suchánek kandidoval na prezidenta České golfové federace letos, rovněž neúspěšně.
Možná jeho nezvolení do čela ČGF mělo co dělat s jeho výletem do Dubaje. Čtenáři si jistě vzpomenou, jak si Suchánek v únoru 2011 vyrazil na Blízký Východ s pěti dalšími prominentními golfisty: Martinem Romanem z ČEZu, Martinem Dvořákem z DP Praha, Petrem Žaludou z ČD, Tomášem Krskem ze Škody Transportation a Romanem Janouškem.
O povaze obchodních kontaktů mezi těmito šesti muži byly už popsány stohy papíru. Naproti tomu o povaze vztahů mezi Pavlem Suchánkem a hrdinou našeho příběhu Jiřím Kovářem se moc nepíše – kromě jednoho krátkého skvostu, který jsem objevil na netu a který se zabývá pasekou, kterou tyto výlety do Dubaje napáchaly na dobrém jméně českého golfu.
Následuje krátká citace pro pobavení (úplný text je k dispozici zde):
Pan poslanec je také prezidentem Golfového clubu Parlamentu České republiky. Účastnil se i loňského říjnového mistrovství klubu na rány ve Mstěticích, mezi dvacítkou hráčů skončil na sedmém místě (výsledky 96+103). Za zmínku stojí, že vítězem se stal JUDr. Jiří Kovář (85+91), člen klubu a shodou okolností jeden ze dvou nynějších kandidátů na funkci prezidenta ČGF.
Parlamentní golfový klub, toto nestandardní „podnikové“ seskupení politických pracovníků, není ale jediným klubem, jehož je poslanec Suchánek členem. Za domovský klub má Karlovy Vary a je také členem GC Austerlitz. Na Austerlitzu je mimochodem zmíněný Jiří Kovář prezidentem. Vzájemná provázanost je patrná.
Také na webových stránkách Jurex Cupu, pořádaného Jiřím Kovářem, můžeme na fotografie Pavla Suchánka místy narazit (viz zde). Samozřejmě je možné, že se obchodní vztahy mezi Kovářem a Suchánkem omezují na platbu ročního členského příspěvku a jejich konverzace mezi jamkami nevybočuje z rámce dohadování se o nejlepších moravských ročnících a odrůdách. Právě tak dobře je možné, že Suchánek nevede žádné obchody ani s Romanem či Krskem, a že jejich výlet do Dubaje v únoru 2011 byl ryze oddechový.
Investice
Zatím jsme se zabývali politickou a sportovní činností Jiřího Kováře; podívejme se nyní na Jiřího Kováře – podnikatele. Než se pustíme do zkoumání vlastníků golfového klubu, jemuž předsedá, dovolím si poznamenat, že dalším statutárním zástupcem CEEI je v současné době Martin Lukschal, jinak výkonný ředitel resortu Golfmonachus a Golf Clubu Mnich v jižních Čechách. Zastoupení manažerů golfových klubů u investora do výstavby skladu vyhořelého jaderného paliva nebylo nikdy tak bohaté!
Golf Club Austerlitz
Samotné golfové hřiště je majetkem akciové společnosti Golf Invest Austerlitz, jejíž akcionáři jsou neznámí. Budovy klubu pak vlastní společnost s ručením omezeným Austerlitz Golf, tvořená čtyřmi společníky s vkladem: Oldřichem Resem (35 %), Václavem Tauberem (5 %), Radovanem Vrbkou (30 %) a nominee společníkem pod názvem Sport & Investment Ltd (30 %), zaregistrovanou v roce 2010 a sídlící v Londýně.
Res a Tauber mi připadají v pohodě a nebudu se jimi pro tuto chvíli dále zabývat. Podívejme se teď na zoubek oné londýnské firmě. Nominee společníků je kolem dvanáct do tuctu; co je ovšem zajímavého na téhle konkrétní firmě, je pověst její matky – Coddan Managers Services Ltd, což je společnost se stovkami dceřiných společností, v jejichž čele stojí jediná osoba – 31letá Ruska Jekatěrina Ostapčuková.
Britský obchodní rejstřík říká, že společnost Sport & Investment má dva společníky, jejichž jména se neuvádějí. Dvě osoby tedy chtějí zakrýt skutečnost, že mají podíl v jednom golfovém klubu na jižní Moravě. Mohl by mezi nimi klidně být Pavel Suchánek, právě tak jako třeba emeritní papež Benedikt XVI., u něhož byl Suchánek na audienci krátce po svém návratu z Dubaje (viz jeho web – tj. Suchánkův, ne Benediktův). Skutečná jména se nikdy nedozvíme, ledaže by nám je prozradila paní Ostapčuková; a možná ani ta by nevěděla, vzhledem k tomu, že řídí celkem 314 firem.
Osoba čtvrtého společníka vlastnícího budovy klubu je mnohem slibnější. Radovan Vrbka je brněnský právník, specializující se na likvidaci společností. Za zmínku stojí jeho obchodní spojení s Tomášem Pitrem. V letech 1998–1999, tedy v době, kdy se Setuza octla v hledáčku Pitra a jeho společníků, byl Vrbka předsedou její dozorčí rady.
Pro představu o tom, co se tehdy v Setuze dělo, poslouží následující citace (plná verze textu je k dispozici zde):
Mrázek s Pitrem měli v roce 1998 zájem o firmu Setuza, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších potravinářských firem v zemi sídlící v Ústí nad Labem. Ve vedení této společnosti byl Jan Gottvald, kterého Mrázek znal ze svého rodného Českého Brodu.
A tady na scénu přišel František Mrázek a jeho obvyklé know-how – vyděsíme, pohrozíme, pomůžeme a zkasírujeme.
V letech 1998-1999 Mrázek asi třikrát kontaktoval Gottvalda s tím, že se o něj zajímá policie. Neřekl nic konkrétního, ale slíbil, že za určitý obnos ho policie přestane prověřovat. Tomáš Pitr nakonec Gottvalda vyplatil a získal minoritní vlastnictví akcií Setuzy.
Pod heslem ‚Setuza‘ na Wikipedii najdeme ještě podrobnější rozbor:
13. října 1998 založila IPB společně se Setuzou společnost Českomoravská finanční a leasingová, a.s. (ČMFL) se základním kapitálem 1,45 miliardy korun. Setuza upsala 48,3 % akcií za 700 milionů korun. 19. října 1998 založila ČMFL dceřinou akciovou společnost Agrocredit. 26. října 1998 převedla SPGroup na Agrocredit 49,92 % akcií Setuzy. Majoritní podíl v ČMFL získala společnost Maitland Holdings B.V., jejíž jméno se později objevilo v souvislosti s tzv. kajmanskými fondy IPB.
Radovan Vrbka byl členem dozorčí rady v ČMFL od října 1998 do listopadu 2005. Byl také členem představenstva dceřiné společnosti ČMFL Agrocreditu od prosince 1999 do března 2000. Tomáš Pitr byl předsedou představenstva Agrocreditu mezi březnem 2000 a 2007. Vrbkův společník z brněnské advokátní praxe Marián Štetina byl členem představenstva Setuzy od října 1998 do listopadu 1999. Jak Agrocredit, tak ČMFL jsou dnes již zaniklé.
Majitel klubové budovy Radovan Vrbka na turnaji Jurex Cupu v GC Austerlitz v roce 2007.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že vlastníci golfového klubu, jemuž předsedá Jiří Kovář, mají na kontě dlouhou obchodní spolupráci s Tomášem Pitrem. A čtenáři s opravdu dobrou paměti si vzpomenou na Jiřího Syrovátku, prezidenta GC Karlštejn a dalšího z Pitrových kontaktu (zde).
Ve třetí části se zaměříme na podpůrnou roli, kterou v úspěchu Jiřího Kováře sehrál německý průmysl, a dále na nové nominee akcionáře společnosti CEEI.
FOTO fronk 2007
Pavel Suchánek jako účastník turnaje Jurex Cup, který se konal 25. srpna 2007 v GC Austerlitz. Sponzorem Jurex Cupu je stejnojmenná firma Jiřího Kováře.
Sport
V první části tohoto textu jsme se rozloučili s Jiřím Kovářem, politikem ODS. Nyní se seznámíme s Jiřím Kovářem, golfistou. Od roku 2005 Kovář působí jako prezident jihomoravského golfového klubu Golf Club Austerlitz a v roce 2011 se (neúspěšně) ucházel o prezidentství České golfové federace.
Golf Club Austerlitz má v současnosti kolem tisícovky členů, mezi nimiž nejznámějším zřejmě bude (alespoň od února 2011) jihomoravský poslanec za ODS Pavel Suchánek, mimo jiné prezident parlamentního golfového klubu. Suchánek kandidoval na prezidenta České golfové federace letos, rovněž neúspěšně.
Možná jeho nezvolení do čela ČGF mělo co dělat s jeho výletem do Dubaje. Čtenáři si jistě vzpomenou, jak si Suchánek v únoru 2011 vyrazil na Blízký Východ s pěti dalšími prominentními golfisty: Martinem Romanem z ČEZu, Martinem Dvořákem z DP Praha, Petrem Žaludou z ČD, Tomášem Krskem ze Škody Transportation a Romanem Janouškem.
O povaze obchodních kontaktů mezi těmito šesti muži byly už popsány stohy papíru. Naproti tomu o povaze vztahů mezi Pavlem Suchánkem a hrdinou našeho příběhu Jiřím Kovářem se moc nepíše – kromě jednoho krátkého skvostu, který jsem objevil na netu a který se zabývá pasekou, kterou tyto výlety do Dubaje napáchaly na dobrém jméně českého golfu.
Následuje krátká citace pro pobavení (úplný text je k dispozici zde):
Pan poslanec je také prezidentem Golfového clubu Parlamentu České republiky. Účastnil se i loňského říjnového mistrovství klubu na rány ve Mstěticích, mezi dvacítkou hráčů skončil na sedmém místě (výsledky 96+103). Za zmínku stojí, že vítězem se stal JUDr. Jiří Kovář (85+91), člen klubu a shodou okolností jeden ze dvou nynějších kandidátů na funkci prezidenta ČGF.
Parlamentní golfový klub, toto nestandardní „podnikové“ seskupení politických pracovníků, není ale jediným klubem, jehož je poslanec Suchánek členem. Za domovský klub má Karlovy Vary a je také členem GC Austerlitz. Na Austerlitzu je mimochodem zmíněný Jiří Kovář prezidentem. Vzájemná provázanost je patrná.
Také na webových stránkách Jurex Cupu, pořádaného Jiřím Kovářem, můžeme na fotografie Pavla Suchánka místy narazit (viz zde). Samozřejmě je možné, že se obchodní vztahy mezi Kovářem a Suchánkem omezují na platbu ročního členského příspěvku a jejich konverzace mezi jamkami nevybočuje z rámce dohadování se o nejlepších moravských ročnících a odrůdách. Právě tak dobře je možné, že Suchánek nevede žádné obchody ani s Romanem či Krskem, a že jejich výlet do Dubaje v únoru 2011 byl ryze oddechový.
Investice
Zatím jsme se zabývali politickou a sportovní činností Jiřího Kováře; podívejme se nyní na Jiřího Kováře – podnikatele. Než se pustíme do zkoumání vlastníků golfového klubu, jemuž předsedá, dovolím si poznamenat, že dalším statutárním zástupcem CEEI je v současné době Martin Lukschal, jinak výkonný ředitel resortu Golfmonachus a Golf Clubu Mnich v jižních Čechách. Zastoupení manažerů golfových klubů u investora do výstavby skladu vyhořelého jaderného paliva nebylo nikdy tak bohaté!
Golf Club Austerlitz
Samotné golfové hřiště je majetkem akciové společnosti Golf Invest Austerlitz, jejíž akcionáři jsou neznámí. Budovy klubu pak vlastní společnost s ručením omezeným Austerlitz Golf, tvořená čtyřmi společníky s vkladem: Oldřichem Resem (35 %), Václavem Tauberem (5 %), Radovanem Vrbkou (30 %) a nominee společníkem pod názvem Sport & Investment Ltd (30 %), zaregistrovanou v roce 2010 a sídlící v Londýně.
Res a Tauber mi připadají v pohodě a nebudu se jimi pro tuto chvíli dále zabývat. Podívejme se teď na zoubek oné londýnské firmě. Nominee společníků je kolem dvanáct do tuctu; co je ovšem zajímavého na téhle konkrétní firmě, je pověst její matky – Coddan Managers Services Ltd, což je společnost se stovkami dceřiných společností, v jejichž čele stojí jediná osoba – 31letá Ruska Jekatěrina Ostapčuková.
Britský obchodní rejstřík říká, že společnost Sport & Investment má dva společníky, jejichž jména se neuvádějí. Dvě osoby tedy chtějí zakrýt skutečnost, že mají podíl v jednom golfovém klubu na jižní Moravě. Mohl by mezi nimi klidně být Pavel Suchánek, právě tak jako třeba emeritní papež Benedikt XVI., u něhož byl Suchánek na audienci krátce po svém návratu z Dubaje (viz jeho web – tj. Suchánkův, ne Benediktův). Skutečná jména se nikdy nedozvíme, ledaže by nám je prozradila paní Ostapčuková; a možná ani ta by nevěděla, vzhledem k tomu, že řídí celkem 314 firem.
Osoba čtvrtého společníka vlastnícího budovy klubu je mnohem slibnější. Radovan Vrbka je brněnský právník, specializující se na likvidaci společností. Za zmínku stojí jeho obchodní spojení s Tomášem Pitrem. V letech 1998–1999, tedy v době, kdy se Setuza octla v hledáčku Pitra a jeho společníků, byl Vrbka předsedou její dozorčí rady.
Pro představu o tom, co se tehdy v Setuze dělo, poslouží následující citace (plná verze textu je k dispozici zde):
Mrázek s Pitrem měli v roce 1998 zájem o firmu Setuza, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších potravinářských firem v zemi sídlící v Ústí nad Labem. Ve vedení této společnosti byl Jan Gottvald, kterého Mrázek znal ze svého rodného Českého Brodu.
A tady na scénu přišel František Mrázek a jeho obvyklé know-how – vyděsíme, pohrozíme, pomůžeme a zkasírujeme.
V letech 1998-1999 Mrázek asi třikrát kontaktoval Gottvalda s tím, že se o něj zajímá policie. Neřekl nic konkrétního, ale slíbil, že za určitý obnos ho policie přestane prověřovat. Tomáš Pitr nakonec Gottvalda vyplatil a získal minoritní vlastnictví akcií Setuzy.
Pod heslem ‚Setuza‘ na Wikipedii najdeme ještě podrobnější rozbor:
13. října 1998 založila IPB společně se Setuzou společnost Českomoravská finanční a leasingová, a.s. (ČMFL) se základním kapitálem 1,45 miliardy korun. Setuza upsala 48,3 % akcií za 700 milionů korun. 19. října 1998 založila ČMFL dceřinou akciovou společnost Agrocredit. 26. října 1998 převedla SPGroup na Agrocredit 49,92 % akcií Setuzy. Majoritní podíl v ČMFL získala společnost Maitland Holdings B.V., jejíž jméno se později objevilo v souvislosti s tzv. kajmanskými fondy IPB.
Radovan Vrbka byl členem dozorčí rady v ČMFL od října 1998 do listopadu 2005. Byl také členem představenstva dceřiné společnosti ČMFL Agrocreditu od prosince 1999 do března 2000. Tomáš Pitr byl předsedou představenstva Agrocreditu mezi březnem 2000 a 2007. Vrbkův společník z brněnské advokátní praxe Marián Štetina byl členem představenstva Setuzy od října 1998 do listopadu 1999. Jak Agrocredit, tak ČMFL jsou dnes již zaniklé.
FOTO: Fronk 2007
Majitel klubové budovy Radovan Vrbka na turnaji Jurex Cupu v GC Austerlitz v roce 2007.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že vlastníci golfového klubu, jemuž předsedá Jiří Kovář, mají na kontě dlouhou obchodní spolupráci s Tomášem Pitrem. A čtenáři s opravdu dobrou paměti si vzpomenou na Jiřího Syrovátku, prezidenta GC Karlštejn a dalšího z Pitrových kontaktu (zde).
Ve třetí části se zaměříme na podpůrnou roli, kterou v úspěchu Jiřího Kováře sehrál německý průmysl, a dále na nové nominee akcionáře společnosti CEEI.