Rosatom tvrdí, že temelínský projekt nalije do ekonomiky 24 mld. eur a vytvoří 50 tisíc nových pracovních míst.



Мисс Атом 2008

Pokud chcete vyhrát debatu, je rozumné nastavit její parametry tak, abyste vyhrát mohli.

Pokud jde o Temelín, debata kolem něho se odvíjí kolem špatně položené otázky ‚kdo tu zakázku dostane‘. Relevantní a mnohem důležitější otázky ‚kdo to potřebuje‘, ‚kdo to zaplatí‘ a ‚kolik to bude stát‘ se příliš často neozývají, pokud vůbec.

Je ironií osudu, že ti, kteří se nejurputněji pokoušejí Temelín zastavit, k tomu mají ty nejmenší předpoklady. Boj ochránců životního prostředí proti Temelínu může být veledůležitý pro ně samotné; pro velkou většinu české veřejnosti a všechny české politiky je ale naprosto nepodstatný. Pokud jde o problém globálního oteplování, chováme se možná jako pštrosi všichni; ale v případě jaderné energie jsou to především zelení, kdo má hlavu v písku.

Environmentalisté by své ambice naplnili mnohem snáze, kdyby méně poukazovali na cenu, kterou za výstavbu dvou dalších JE na českém území ‚zaplatí‘ životní prostředí, a mnohem, mnohem více na to, kolik to bude stát české spotřebitele elektrické energie.

Temelínská lobby má zvláštní schopnost nechat nás všechny hádat, kdo tendr vyhraje, a zároveň mlčet o tom, odkud se ve skutečnosti vezmou peníze potřebné na výstavbu dvou nových reaktorů.

Akcionáři ČEZu a jaderná energetika jako taková se snaží ze všech sil před spotřebiteli konečný účet bagatelizovat. A protože úspěšně zakončenou dostavbou mohou jedině získat, jestliže někdo jiný ten účet zaplatí, jejich odhady nezbytné výše státní podpory (pokud se k nim odhodlají) je třeba brát s velkou rezervou.

Pokud by se debata kolem Temelína zaměřila na hledání odpovědi na otázku, kolik peněz bude český spotřebitel elektrické energie muset nasypat akcionářům ČEZu, vítězi tendru a jeho dodavatelům, nadšení obyvatel pro atomovou energii by vyprchalo.

Odpůrci Temelína by měli soustředit své úsilí na skutečně relevantní opozici vůči projektu. Po takových nehmatatelných věcech, jako je ‚energetická bezpečnost‘ či ‚multiplikační efekt‘, ani pes neštěkne.

Kdyby lidem došlo, že Temelín bude znamenat minimálně deset procent navíc na jejich fakturách za elektřinu, možná by se našlo pár politiků, kteří by se dožadovali vysvětlení, co přesně znamenají ta ‚přísně tajná‘ čísla, kterými se ohání Petr Nečas, když chce ospravedlnit temelínský projekt. Namísto toho se nám dostalo tiskové zprávy Rosatomu, která se odvolává na studii poradenské firmy A. T. Kearney, v níž se prý píše o ‚stimulační injekci do české ekonomiky v hodnotě 23,98 mld. eur, 2,2 mld. eur do státního rozpočtu a vytvoření 49 000 pracovních příležitostí‘.

Úžasné! Líbí se mi ta nezaokrouhlená čísla, místo 24 mld. a 50 000 pracovních míst. Zaokrouhlená čísla vypadají tak nějak nevědecky. Tyhle statistiky jsou skvělé PR. Jinak jsou absolutně bezcenné, protože nebyly podrobeny nezávislému srovnání, a předpoklady, z nichž vycházejí, nejsou zveřejněny (to ostatně nebyla ani zmíněná studie, která vznikla na objednávku Rosatomu).

Minulý týden se v Parlamentu na zasedání hospodářského výboru sešli představitelé jaderné energetiky a jejich političtí spojenci, aby se navzájem ubezpečili, jakým přínosem dostavba Temelína bude pro… no, vlastně hlavně pro jadernou energetiku. Celé to bylo takové ‚kearneyoidní‘. Ministr Kalousek se ani neobtěžoval se ukázat (svůj názor, že se jedná o ekonomický nesmysl, vyjádřil už dříve); stejně tak se neukázali ani novináři. Naproti tomu se dostavili mnozí jiní, jako třeba hrstka poslanců a samozřejmě zástupci Westinghouse a ruského konsorcia s orwellovským názvem MIR 1200.

Na tomhle potlachu rent-seekerů nepadla jediná otázka ohledně toho, jak a kým bude projekt financován. Uchazeči o zakázku sami dobře vědí, že česká vláda nebude mít na zaplacení projektu prostředky bez legislativou vyžadovaného schválení na úrovni EU. Ani jeden z nich však nepovažoval za nutné či rozumné na toto upozornit. Ve skutečnosti celé tohle trapné divadlo nebylo ničím jiným než šťastným rozjímáním nad tím, jak účastníci na projektu vydělají peníze, jakýmsi tréninkem se vzájemnou stimulací statistickou viagrou dodanou Rosatomem prostřednictvím firmy A.T. Kearney.

‚Multiplikační efekt‘ se skloňoval ve všech pádech, zatímco o ‚efektu vytěsnění‘ nepadlo ani slovo. Nikdo se nezeptal, kolik peněz dostavba Temelína vysaje z kapes spotřebitelů a jaký to bude mít dopad na spotřebu obecně. Nikdo nepovažoval za vhodné zamyslet se na dopady v horizontu desetiletí či delším, jako nedostatek investic do veřejně prospěšných zařízení, nemocnic a škol, které nastanou v důsledku vyluxování veřejných peněz z jiných projektů jen proto, aby se postavily dva další nukleární pomníky.

Jaderná energetika to tu má snadné. Zaslepenost té části populace, která se staví nejostřeji proti Temelínu, jež se omezuje pouze na dopady na životní prostředí a ignoruje dopady na domácnosti a malé podniky, je zárukou toho, že v debatě budou dominovat samozvaní realisté, bojující proti fanatikům poháněným dobrými úmysly.

V naší studii, která vyšla v lednu 2012 pod názvem Temelínomika, jsme se zabývali otázkou, zda si ČEZ může dovolit výstavbu dvou nových jaderných reaktorů. Dnes je názor, že ČEZ si Temelín nemůže dovolit, alespoň ne bez masivní ‚stimulační injekce‘ státní podpory, obecně přijímán. Na podzim uveřejníme novou pod názvem Temelínomika II, v níž podrobíme zkoumání dopad, který bude projekt mít na ekonomiku v širším měřítku.

Na rozdíl od studie z dílny A. T. Kearney, jejichž pohádka se šťastným koncem se šíří městem s cílem ospravedlnit projekt dostavby, je naše studie volně dostupná komukoli.

P.S.: Mohl bych touto cestou požádat A. T. Kearney, aby nám laskavě zaslali výtisk jejich studie o Temelínu? Děkuji předem!