Co Zeman, Sobotka a Babiš doopravdy chtějí
A co potřebují k tomu, aby to dostali…
Nekomplikujte si to. Zeptejte se sami sebe, co Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš doopravdy chtějí. A pak se zeptejte, co potřebují k tomu, aby to dostali.
Miloš Zeman chce ovládnout ČSSD. K tomu potřebuje, aby se ČSSD neobešla bez jeho prodloužené ruky, SPOZ. Tento politický manévr ztroskotá, pokud se SPOZ nedostane do Parlamentu.
Bohuslav Sobotka si chce udržet kontrolu nad ČSSD. Aby toho dosáhl, potřebuje spojence dostatečně silného, aby mu pomohl porazit zemanovce uvnitř ČSSD.
A Andrej Babiš si chce posichrovat své ekonomické renty, čili ochranu před konkurencí a státní subvence, kterých si jeho podniky dnes užívají. A k tomu potřebuje politickou moc.
Ze všech tří jmenovaných je Babiš nejčitelnější. Lidé vědí, kde má své slabiny. Zatímco Zeman a Sobotka mohou ztratit jen svou politickou moc, Babiš musí hájit i své hmotné obchodní zájmy. Je pravdou, že Babiš bude muset své lidi v Parlamentu udržovat v pohodě. U některých, jako u bývalého komunisty, kariéristy a lobbisty Pavla Teličky, to bude snadné, jako u každého ctižádostivého zaměstnance – tu smlouvička, tu trafika, a je to všechno pod střechou. Jiní, jako třeba bývalý brněnský disident Jiří Zlatuška, se mohou poněkud cukat. Dejž to Pánbůh!
Sobotkovy veřejné útoky na Babiše v tomto týdnu ukazují, že si myslí, že SPOZ brzy přestane být problémem pro něho a stane se problémem pro Zemana. Dokonce to i řekl. Zeman se dopustil závažné taktické chyby, když dovolil, aby byl se SPOZ spojován.
Sobotka je si samozřejmě vědom toho, že dosáhnout dohody o utvoření vlády s Babišem bude mnohem snazší než vyjednávání se Zemanem. A pokud SPOZ neuspěje, Babišův manévrovací prostor se tím významně zúží. Pro Sobotku je to, zda ČSSD bude potřebovat ANO 2011 k sestavení vlády, jen málo podstatné. Důležitější je fakt, že pokud se SPOZ do Sněmovny nedostane, Babišovy šance na vyšachování Sobotky vezmou zasvé.
Sobotka se s Babišem dohodne snadno. Dohodu zprostředkuje dlouholetý společný obchodní partner, právník Radek Pokorný. A jak jsem už zmínil, Babišův zájem je jasný: pokračující příliv subvencí a pasivní Úřad na ochranu hospodářské soutěže, aby si zajistil slušné zisky. To se dá snadno zařídit.
Jak to vidím já, nadcházející volby mají dvojí možný výsledek, a obojí počítá s Andrejem Babišem. První možností je Sobotkova ČSSD v koalici s ANO 2011 a KDU-ČSL. Druhou, dle mého méně pravděpodobnou možností, je Zemanem ovládaná ČSSD v koalici se SPOZ a ANO 2011.
Rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi je pro Babiše s ohledem na jeho obchodní zájmy nevelký. Pro nás ostatní však může být tento rozdíl nesmírný. Třeba první koalice by měla mnohem větší vyhlídky na přežití, protože lépe zajišťuje naplnění očekávání ANO 2011. Mohlo by se jí dokonce podařit prosadit některé dlouho odkládané reformy včetně smysluplného odpolitizování státní správy, na které tato země čeká už 25 let.
Než se ale všichni zjančíme radostí, nezapomeňme na to, že poslední věcí, kterou by si Babiš přál, by byl aktivní antimonopolní úřad plný špičkových odborníků na hospodářskou soutěž, kteří by právníky jako je Pokorný strčili do kapsy. Pravdou je, že druhá zmíněná možnost, která by znamenala koncentraci moci v rukou dvou jednotlivců, je téměř ideální pro oba. Pro každého z nich by byla úplně ideální, kdyby toho druhého sežral medvěd.
Nekomplikujte si to. Zeptejte se sami sebe, co Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš doopravdy chtějí. A pak se zeptejte, co potřebují k tomu, aby to dostali.
Miloš Zeman chce ovládnout ČSSD. K tomu potřebuje, aby se ČSSD neobešla bez jeho prodloužené ruky, SPOZ. Tento politický manévr ztroskotá, pokud se SPOZ nedostane do Parlamentu.
Bohuslav Sobotka si chce udržet kontrolu nad ČSSD. Aby toho dosáhl, potřebuje spojence dostatečně silného, aby mu pomohl porazit zemanovce uvnitř ČSSD.
A Andrej Babiš si chce posichrovat své ekonomické renty, čili ochranu před konkurencí a státní subvence, kterých si jeho podniky dnes užívají. A k tomu potřebuje politickou moc.
Ze všech tří jmenovaných je Babiš nejčitelnější. Lidé vědí, kde má své slabiny. Zatímco Zeman a Sobotka mohou ztratit jen svou politickou moc, Babiš musí hájit i své hmotné obchodní zájmy. Je pravdou, že Babiš bude muset své lidi v Parlamentu udržovat v pohodě. U některých, jako u bývalého komunisty, kariéristy a lobbisty Pavla Teličky, to bude snadné, jako u každého ctižádostivého zaměstnance – tu smlouvička, tu trafika, a je to všechno pod střechou. Jiní, jako třeba bývalý brněnský disident Jiří Zlatuška, se mohou poněkud cukat. Dejž to Pánbůh!
Sobotkovy veřejné útoky na Babiše v tomto týdnu ukazují, že si myslí, že SPOZ brzy přestane být problémem pro něho a stane se problémem pro Zemana. Dokonce to i řekl. Zeman se dopustil závažné taktické chyby, když dovolil, aby byl se SPOZ spojován.
Sobotka je si samozřejmě vědom toho, že dosáhnout dohody o utvoření vlády s Babišem bude mnohem snazší než vyjednávání se Zemanem. A pokud SPOZ neuspěje, Babišův manévrovací prostor se tím významně zúží. Pro Sobotku je to, zda ČSSD bude potřebovat ANO 2011 k sestavení vlády, jen málo podstatné. Důležitější je fakt, že pokud se SPOZ do Sněmovny nedostane, Babišovy šance na vyšachování Sobotky vezmou zasvé.
Sobotka se s Babišem dohodne snadno. Dohodu zprostředkuje dlouholetý společný obchodní partner, právník Radek Pokorný. A jak jsem už zmínil, Babišův zájem je jasný: pokračující příliv subvencí a pasivní Úřad na ochranu hospodářské soutěže, aby si zajistil slušné zisky. To se dá snadno zařídit.
Jak to vidím já, nadcházející volby mají dvojí možný výsledek, a obojí počítá s Andrejem Babišem. První možností je Sobotkova ČSSD v koalici s ANO 2011 a KDU-ČSL. Druhou, dle mého méně pravděpodobnou možností, je Zemanem ovládaná ČSSD v koalici se SPOZ a ANO 2011.
Rozdíl mezi těmito dvěma možnostmi je pro Babiše s ohledem na jeho obchodní zájmy nevelký. Pro nás ostatní však může být tento rozdíl nesmírný. Třeba první koalice by měla mnohem větší vyhlídky na přežití, protože lépe zajišťuje naplnění očekávání ANO 2011. Mohlo by se jí dokonce podařit prosadit některé dlouho odkládané reformy včetně smysluplného odpolitizování státní správy, na které tato země čeká už 25 let.
Než se ale všichni zjančíme radostí, nezapomeňme na to, že poslední věcí, kterou by si Babiš přál, by byl aktivní antimonopolní úřad plný špičkových odborníků na hospodářskou soutěž, kteří by právníky jako je Pokorný strčili do kapsy. Pravdou je, že druhá zmíněná možnost, která by znamenala koncentraci moci v rukou dvou jednotlivců, je téměř ideální pro oba. Pro každého z nich by byla úplně ideální, kdyby toho druhého sežral medvěd.