Bohuslav Sobotka předvedl eskamotáž na téma Babiš a jeho střet zájmů.



Kdy není ministr financí ministrem financí? Když je vicepremiérem. Tak pravil Bohuslav Sobotka.

Místo odpovědi na otázku, zda může být Andrej Babiš zároveň místopředsedou vlády a ministrem financí, Bohuslav Sobotka předvedl slovní eskamotáž:

„Aby se zjednodušila debata o střetu zájmů, domnívám se, že pro pana Babiše by byla vhodnější funkce vicepremiéra. Ministr financí v konečném výsledku hraje roli v daňovém řízení. Což je věc, kde už je možné zahájit poměrně nepříjemnou diskusi o potenciálním střetu zájmů. Navíc vicepremiér pro ekonomiku by se měl soustředit na koncepční rozhodnutí a systémová opatření.“

To jsou slova skutečného právníka. A politika, který zoufale prahne po premiérském křesle.

Čteno mezi řádky, Sobotka ve skutečnosti řekl toto:

„Ať to vezmete z které strany chcete, Babiš je ve střetu zájmů až po uši. Budeme to muset nějak zamotat a tvářit se, že z pozice vicepremiéra nebude mít Babiš na rozhodnutí ministra financí větší vliv, než kterýkoli jiný ministr vlády. Je mi jasné, že je to slovní eskamotáž, ale nic jiného mi nezbývá, jestliže se chci stát premiérem.“

Právník v Sobotkovi bude tvrdit, že Babiš bude mít, stejně jako ostatní členové kabinetu, na ministra financí možná tak „rozhodující vliv“, nebude ho však „ovládat“.

V zákoně o ochraně hospodářské soutěže je rozdíl mezi oběma pojmy klíčový. Jako absolutní vlastník Agrofertu a jeho nesčetných dceřiných firem Babiš skupinu „ovládá“, včetně mediální skupiny Mafra – může si s nimi zkrátka dělat, co si zamane. Ale pokud jde o zákazníky a dodavatele Agrofertu, ačkoli na ně má zásadní vliv, nelze tvrdit, že je ve skutečnosti „ovládá“.

V politice je však rozlišování mezi oněmi pojmy pouhé slovní eskamotérství, a Sobotka to ví. ANO 2011 si vydobylo právo nominovat ministra financí. Ať už Babiš usedne do kteréhokoli z vládních křesel, jako faktický vlastník ANO 2011 bude v důsledku ovládat pohyby ministra financí, a to způsoby, které budou svědčit jeho soukromým zájmům vlastníka skupiny Agrofert.

Jako vicepremiér se sice může nakrásně soustředit na to, čemu Sobotka říká „koncepční rozhodování a systémová opatření“; to ale nic nemění na skutečnosti, že ministr financí bude na Babišovi závislý jako na osobě ovládající politické hnutí, jež ho nominovalo.

A nic také jmenování Babiše vicepremiérem (či ministrem pro ochranu občanů před nimi samotnými, nebo jaké ministerské portfolio pro Babiše si Babiš a Sobotka mezi sebou upekli) nezmění na skutečnosti, že ministr financí bude závislý na Babišově politickém patronátu.

Tato závislost bude obzvlášť intenzivní, pokud bude na post ministra financí dosazen „nezávislý odborník“ bez vlastní politické mocenské základny – což je Babišův záměr. Jakou váhu má nezávislost a odbornost takového ministra financí, který může být ze dne na den odstraněn, zamane-li si jeho politický protektor?

Nu a pak tu máme Babišovy nominanty na posty ministra životního prostředí a předsedy zemědělského výboru Sněmovny – oba jsou jeho zaměstnanci. Bude třeba vpravdě špičkového slovního eskamotérství, aby se utlumily „nepříjemné debaty“ na téma jejich potenciálního střetu zájmů.

Opravdu si dokážete představit ministra životního prostředí Richarda Brabce (z Lovochemie) nebo předsedu sněmovního výboru pro zemědělství Jaroslava Faltýnka (z Agrofertu), jak nabádají Babiše, aby si hleděl svého „koncepčního rozhodování“ a svých „systémových opatření“ a nemotal se jim do řízení ministerstva a výboru?

Andrej Babiš už získal absolutní kontrolu nad velkou částí tuzemských mainstreamových médií. Máme věřit tomu, že jeho zásahy v Rádiu Impuls, Lidových novinách and Mladé frontě DNES se budou omezovat na „koncepční rozhodování a systémová opatření“? Nebo se bude plést do redakčních záležitostí, či se snad bude dokonce snažit redakce OVLÁDNOUT? A pokud se skutečně pokusí řídit redakce těchto médií, jak máme věřit tomu, že se ony „nepříjemné debaty“ vůbec povedou – alespoň v Babišových novinách a na frekvencích jeho rádií?

Rozumím tomu, proč se Sobotka tolik snaží vyhnout se podobným debatám o svém koaličním partnerovi. Jenže to, co provádí, je slovní eskamotáž. Snaha o ututlání pravdy.