Vzpomenete si každý jeden z vás ještě na své myšlenky a přání, když se lámal rok 2021 do roku 2022? Co jste vyhlíželi do své další nejbližší budoucnosti? Co jste očekávali od následujících dní nového roku 2022? Co člověk, to přání, a určitě ne jedno... Nikdo z nás ale jistě nečekal, co přesně se stane a jak moc se změní naše životy a vlastně i náš současný svět.

Od začátku roku 2020 byl celosvětovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2, resp. jím způsobené onemocnění Covid-19 a jeho dopad na celosvětovou ekonomiku a celospolečenský život. Vyždímal nás opravdu pořádně a nemálo lidí bohužel dostal na psychické, ale i fyzické dno. Ekonomiku vypumpoval do mrtě, nemálo profesí zcela zásadně změnil, řadu oborů dlouhodobě uzavřel, či ochromil. Připomínám to okrajově proto, že jedním z hlavních přání většiny z nás na konci roku 2021 bylo, aby se život v roce následujícím konečné vrátil, když ne do starých kolejí, tak alespoň do normálních kolejí... Aby se lidé mohli konečně svobodně a bezpečně nadechnout. Aby se ekonomika mohla znovu oklepat ze zákazů a restrikcí, rozjet se na opět plné obrátky a začít generovat nové zisky. Takových ABY bychom našli mnohem víc, ale rozhodně na takovém seznamu nebylo: Aby se ekonomika a průmysl vyčerpávaly dál a dál, a to vlivem skutečné války, ale především jí způsobené energetické krize. Pro většinu z nás to začalo 24. února 2022 ruskou „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině, ve skutečnosti ale tamní region strádá pod ruskou politickou a vojenskou agresí již od jara roku 2014. Protože svět uznává svébytnou Ukrajinu, která vznikla v roce 1991 po rozpadu SSSR, protože nelze svévolně okupovat svobodou a demokratickou zemi, a protože svět má již své neblahé zkušenosti s Ruskou federací, resp. i subjekty jí historicky předcházejícími, bylo nutno se proti této válečné agresi patřičně vymezit. Nastoupilo široké spektrum sankcí, ale i široká škála pomoci. Absolutně nemohu souhlasit s názory mnohých, že oni bojují tam, kdesi daleko, za svoji svobodu, a nám, tady u nás, do toho nic není, resp. pomoc není vůbec nutná... a někdy je označovaná dokonce za vlastizrádnou. Vy, kteří toto pronášíte nahlas, asi máte krátkou paměť, a pokud jste mladší ročníky, pak špatné znalosti historie, faktů a analogií. Věřte, že padne-li svoboda tam kdesi daleko na Ukrajině, nebude to zase tak dlouho trvat a bude skutečně ohrožena ta pracně nabytá svoboda tady u nás doma. Situace na Ukrajině má každopádně celosvětový vliv a dopad s velkým potenciálem rizika. To si bohužel kverulující našinci ve své maloměšťácké zabedněnosti nepřipouštějí nebo sobecky připustit zkrátka nechtějí.

Jenže ona není doba vymknutá z kloubů jenom na Ukrajině. Vře to nejen tam, vojensky to dlouhodobě kvasí také mezi Srbskem a Kosovem, Arménií a Ázerbájdžánem, oběma Korejemi, Čínou a Tchaj-wanem apod. Opět zdánlivě regionální konflikty o moci a územních nárocích, ale v širším kontextu jde o rizika s podstatně širším, až celosvětovým dopadem. Domyšleno do hrůzných důsledků: dokážete si vůbec představit, kam by vedl svět, pokud by na Ukrajině zvítězil nezvaný agresor? Strašný precedens, který si ani nechci představovat. Také to je pro mě důvod, proč musí Ukrajina vyhrát! Ukrajinu čeká první skutečná válečná zima, komplikovanější o to víc, že země je už rozbombardovaná, se zničenou infrastrukturou... Jistě, její armáda má velké ztráty, šílené jsou i počty civilních obětí, ale národ rozhodně není válkou zdecimovaný a je stále rozhodnutý svůj boj vyhrát. Podat pomocnou ruku je nutné, logické a křesťanské. 365 dní od začátku roku 2022, který přinesl válku lidem na Ukrajině a nemálo nepříjemných změn i celému světu, bych nám všem moc přál, aby se svět co nejdříve vrátil k míru, konstruktivním řešením problémů, spolupráci, bezpečnosti, svobodě a demokracii...Ony to nejsou jen politické fráze, jsou to skutečné hodnoty, a ty je potřeba opatrovat, hýčkat, rozvíjet, a bohužel za ně v neposlední řadě případně i bojovat.

VŠEM nám přeji VŠE dobré a Ukrajině brzký mír!