Kdo chtěl sledovat, sledoval. Kdo chtěl naslouchat, naslouchal. Kdo chtěl rozumět, rozuměl. I když pravda je, že vyznění je přímo úměrné preferovanému táboru. Ale o tom demokracie je! A také proto máme právě za sebou již devatenácté hlasování o nedůvěře vládě v naší dvacetileté demokratické historii.

Ale teď nerozebírejme, kdo co řekl, kdo měl nebo neměl pravdu, kdo překrucoval, kdo mlžil... I když pravda je, že na mne to celé působilo jako pofidérní akční divadelní hra Když zloděj křičí chyťte zloděje. Vše v duchu a ve jménu dvojího metru, ublíženeckého fňukání, obstruktivního blokování smysluplné práce, zdeformovaného moralizování, absence návrhů konstruktivních řešení, sklerózy až amnézie ve věci vlastních kostlivců ve skříních...

Tak jen pro dokreslení celého obrázku drobné faktické shrnutí, provázené krátkým úvodem k zamyšlení PROČ vůbec....Vžijme se do pozice opozice: chci vyvolat mimořádnou schůzi o nedůvěře vládě, sám mám máslo na hlavě, a jsem si toho sakra vědom, mám 91 poslaneckých hlasů celkem v celém opozičním táboře a potřebuji jich 101. Navíc, upřímně, já už přeci vůbec nechci být opozice, chci mít vliv, moc, chci zase vládnout... Jak já to všechno chci zpátky! Jak já to hodně moc potřebuji! Sorry jako, tady musí jít city stranou! Potřebuji čas a prostor. Nejlépe zadarmo. Nejlépe prime time nebo ještě lépe přímý přenos, a to dlouhý, sakra hodně dlouhý. Národe, máš se na co těšit... Takže je to jasné, cesta jednoduchá, požádám o svolání mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě... A teď konec fikce, zpátky do reality.

Kdo chce svolat takto motivovanou mimořádnou schůzi, potřebuje dle litery zákona minimálně 50 podpisů pod žádost. Kdo to myslí opravdu vážně, by měl z logiky věci obejít a požádat úplně všechny, kterým jde o stejnou morální věc, ne? Těmi by v tomto volebním období mělo být 91 poslanců opozice. Ale…

Je poměrně zajímavé podívat se, jak tomu bylo ve všech třech případech tohoto volebního období. Současná vláda má mandát od 13. ledna 2022 (řádná žádost o důvěru vlády jmenované prezidentem po volbách na podzim 2021). Prvním „křtem“ hlasování o nedůvěře prošla hned v září 2022 (1. 9.). Oficiálním důvodem bylo jmenování Petra Mlejnka do funkce ředitele ÚZSI, spolu senergetickou krizí. Pod žádostí o vyvolání bylo tehdy celkem 74 podpisů. Samozřejmě stačilo. A tehdy to ještě jelo napříč ANO a SPD. Počáteční spojení čerta s ďáblem... Plácání prázdné slámy v délce zhruba 22 hodin (krásný začátek školního roku!). Všem je ale jasné, že šlo o promyšlené PR a marketing, rej populistických mávátek v přímém přenosu. Energetická krize? Tu nejspíš nezpůsobíte za dobu lehce přes půl roku, to bude mít kořeny nejspíš v čase mnohem hlouběji. A jak to celé dopadlo? 84 pro...

Dobrá, jdeme na druhý pokus! A proč ne co nejdříve? Po čtyřech a půl měsících tu máme 17. leden 2023 a začíná druhá mimořádné schůze na stejné téma. Důvodem bylo, že koalice neumožnila projednání opozičních témat na řádné schůzi PS. Žádost podepsalo 58 poslanců hnutí ANO a zajímavé je, že v řadách SPD podpisy nesháněli... Padesát osm stačí a smočením si nezadáme! Časová ztráta činila více než 25 hodin a výsledkem bylo 81 hlasů pro.

Poslední mimořádná schůze k vyslovení nedůvěry vládě před pár hodinami skončila. Důvody se motaly okolo ministra Rakušana a kauzy Dozimetr, tedy dokud se neukázalo, že stínová ministryně ANO má vlastně o dost barvitější dozimetrovou minulost... Pak už šlo o plytkou kritiku, populistické překrucování skutečností, vršení politických blábolů. Mluvil kde kdo ze stáje ANO a nezadali si ani k nim se lísající hráči v dresu SPD. Že tady už nejde o individuální vnímání potřeby sesadit vládu pro pádný důvod, ale nařízení „šéfa“, maličko naznačuje počet podpisů pod žádostí, kde najdeme všech 71 členů poslaneckého klubu hnutí ANO 2011. SPD může jakkoli veřejně vyzývat ke spojení, ale vyzváni ke spolupráci nebyli, a to ani k připodepsání.

A jak to celé dopadlo tentokrát? 85 pro, i když... V některých chvílích to vypadlo, že ta schůze nezajímá ani opoziční poslance, což dokazovala jejich nepřítomnosti v jednacím sále. Prošli jsme tím. Z úcty k zákonu, z úcty ke Sněmovně, z úcty k lidem. Otázkou zůstává, kolik úcty si dva dny tohoto hysterického tyátru zaslouží.

Jan Bartošek