Cestou zpět z Patáji jsem měl volné sobotní odpoledne před nočním odletem z Bangkoku. Na jedné z tržnic jsem pořídil dvě série snímků. Toto je první sada, která zachycuje novoroční slavnost Songkran. Během veselice lidé v průvodu zpívají a tančí, barví kolemjdoucím tváře křídou nebo pudrem, jakož i vydatně polévají sochu Buddhy i sebe navzájem vodou.
Jisté náruživé osoby předem upozorňuji, že pokud se jim nelíbí, že a) fotografie jsem pořídil během služební cesty, b) mám kritický názor na jadernou energetiku, c) pracuji pro Greenpeace, d) se jmenuji Jan Beránek, e) se špatně vyspali, ať se jednoduše nedívají. Svými irelevantními komentáři by si jen kazili karmu, a to by bylo škoda. Fotografuji proto, že chci zachytit a vytvářet krásné a zajímavé věci, které kolem sebe vidím; a vystavuji je proto, že je chci sdílet s lidmi, které potěší.
Zrovna jsem se vrátil z cesty do Thajska, která byla dobrodružnější, než jsem čekal. Summitu Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) využilo nejen Greenpeace k apelu na rozumnou energetickou politiku regionu, ale nakonec i protivládní demonstranti v červených tričkách ke střetu s provládními v tričkách modrých. Náš několikadenní seminář a následná akce probíhaly nedaleko kongresového centra. Stal jsem se tak přímým svědkem pouličních nepokojů. V sobotu dopoledne náš hotel obsadila armáda a udělala si v něm štáb. Situaci během pátku a soboty, kdy jsme museli místo opustit, dokumentuji následujícími snímky: