Patrick Moore: Pozor, přijíždí dobře placený podvodník
Patrick Moore o sobě říká o sobě, že založil Greenpeace, ale změnil názor. Dnes popírá klimatické změny a obhajuje jadernou energetiku, kácení lesů, genetické manipulace, těžbu nerostů nebo používání toxického PVC. Na první pohled to vypadá jako senzační příběh, s jakým má naše společnost traumatickou zkušenost: v rozletu mládí se člověk nechal unést radikální vizí, později prohlédnul její dogmatismus a dnes objíždí svět a varuje před jejím nebezpečím. Ve skutečnosti je ale smutnou postavou jiného, rovněž rozšířeného českého archetypu: je dobře placeným podvodníkem.
Na Patricka Moora jsem stihl narazit už několikrát, naposledy v létě na východním Slovensku. Nepřijel tam z Kanady obdivovat divoké karpatské lesy ani se rekreovat na Zemplínské Šíravě. Přivezla si ho tam těžební společnost Tournigan Gold, aby jí pomohl přesvědčit veřejnost, že plánovaná těžba uranu šest kilometrů od Košic a kyanidové loužení zlata v Kremnici jsou neškodné a žádoucí projekty.
Nyní míří do České republiky na pozvání prozatím utajeného klienta a v rámci svého pobytu se setká s prezidentem, premiérem a předsedou Senátu.
Takových cest, pod vedením různých medvědářů v podobě firem nebo jimi najatých public relations agentur, už Moore podniknul nepočítaně. Objevuje se tam, kde chce někdo prosadit nějaký kontroverzní projekt, a použije svoji autoritu „spoluzakladatele Greenpeace“, aby zpochybnil kritiku ze strany občanů a ekologických organizací. Média příběh konvertovaného aktivisty milují a věnují mu dostatek prostoru, ale jen zřídka se pokusí proniknout pod povrch. Bohužel tak často jen opakují důmyslně vykonstruované lži.
1. Patrick Moore nezakládal Greenpeace
Na webové stránce společnosti Greenspirit Strategies (http://www.greenspirit.com), kterou založil, o sobě uvádí Patrick Moore, že je spoluzakladatelem Greenpeace. Ačkoliv to není pravda, média jej nejčastěji citují právě jako zakladatele této proslulé ekologické organizace, což jeho tvrzením zjevně dodává autoritu.
U zrodu organizace Greenpeace roku 1969 ve skutečnosti stáli kvakerští manželé Stoweovi a Bohlenovi a novináři Ben Metcalfe, Dorothy Metcalfe a Bob Hunter. Začali organizovat protestní plavbu do vojenské zóny u ostrovu Amčitka v Beringově moři, kde Spojené státy testovaly jaderné zbraně. V únoru 1970 tesař Bill Darnell vymyslel pro jejich iniciativu název Greenpeace.
Teprve 16. března 1971 poslal Patrick Moore dopis, ve kterém se představuje jako student ekologie a hlásí se jako člen posádky. Kopie tohoto historického dokumentuje k náhledu zde:
Následnou odpověď Greenpeace z 24. března 1971 můžete vidět tady:
Jelikož zakladatelé sdružení nemusejí psát žádosti o přijetí, v první věci máme jasno: Patrick Moore není zakladatelem, ani spoluzakladatelem Greenpeace.
2. Patrick Moore je jen placená reklama
Po odchodu prvních vůdčích osobností sloužil Moore v letech 1977 – 1979 jako prezident sdružení, ovšem za jeho vedení v organizaci propukly ostré spory, ke kterým přispěl podáním žalob na některé své kolegy. V roce 1979 byl odvolán a roku 1985 zpřetrhal vazby s Greenpeace definitivně, když odešel z poradního orgánu.
Následně založil rybí farmu. Podnikání se mu ale nedařilo a na začátku 90. let se vrátil ke svému původním tématu, životnímu prostředí.
Tentokrát se ale postavil na stranu těžařů a obhajoval gigantické holoseče v prastarých lesích Britské Kolumbie. Byl tehdy zaměstnán na plný úvazek jeho ředitel a konzultant „British Columbia Forest Alliance“, která sice vystupovala jako autentické sdružení, ale za jejím vznikem stála public relations agentura Burson-Marsteller. Je prokázáno, že na svoji činnost získala asi dva miliony dolarů od různých lesnických a těžařských firem.
V roce 2000 Moore podniknul cestu do brazilských pralesů, aby následně ujistil veřejnost, že žádné odlesňování nehrozí. Deníku New York Post 31. května téhož roku řekl: „Výzvy k záchraně deštných pralesů se nezakládají na vědeckém poznání. Jsou prostě zásadně mylné. Zjistili jsme, že pralesy jsou z devadesáti procent nedotčené. Viděli jsme to z letadla, mluvili jsme s tamními úřady, vyhodnotili jsme satelitní snímky celé oblasti. Je to nejzdravější lesní porost na Zemi. Balamucení o tom, jak závratně mizí, je zkrátka vědecky chybné.“
Během více než dvaceti let antiekologické propagandy se Patrick Moore stihl zastávat kontroverzních těžebních projektů, biotechnologií, jedovatých chemikálií jako PVC a dioxinů, vybíjení velryb a tuleňů, ropných tankerů i jaderného průmyslu.
Od roku 2005 figuruje v nabídce agentury Global Speakers Agency , která za jeho vystoupení požaduje honorář ve výši 10 000 až 25 000 dolarů.
3. Jaderné elektrárny nás zachrání před klimatickými změnami... které ale nejsou a jestli, tak neškodí
V oblasti jaderné energetiky se Moore začal výrazně angažovat od dubna 2006, kdy se stal spolupředsedou „Koalice za čistou a bezpečnou energii“ (Clean and Safe Energy Coalition). Tento projekt – nikoliv náhodou zahájený k dvacátému výročí jaderné tragédie v Černobylu – s rozpočtem přes osm milionů dolarů financuje Institut pro jadernou energii (Nuclear Energy Institute) a řídí jej public relations agentura Hill and Knowlton, v České republice známá mimo jiné kvůli svému angažmá pro ČEZ.
Spoty natočené v rámci této kampaně najdete i na YouTube (http://youtube.com/watch?v=fJseefDFMf4), Moore v nich vyzdvihuje přednosti jaderných reaktorů jako zdroje, který podle něj hraje důležitou roli v ochraně klimatu.
Možný přínos jaderných elektráren (o kterých Moore tvrdí, že jsou bezpečné a jejichž odpad budeme recyklovat) ke snižování emisí skleníkových plynů určitě patří mezi klíčové otázky, které musíme nepředpojatě zvažovat. Z důvodů, které rozvedu příště, jsem k jejich možnostem skeptický.
Paradoxně právě tady se ukazuje jeho pokrytectví v plné nahotě. Patrick Moore totiž zároveň, když ho zrovna platí někdo jiný než jaderný průmysl, vystupuje jako popírač klimatických změn. V rozhovoru pro křesťanský časopis Christian Crusaider prohlásil: „Nevěřím, že by globální oteplování bylo problém. Věda v tom vůbec není jednotná. Ale i kdyby nastávalo, nemusí to být nic špatného. Například v Kanadě budeme mít delší vegetační období. Ve zprávách stanice CNS News v prosinci 2005 prohlásil, že Kjótský protokol je jen kolosálním plýtváním penězi a časem. A naposledy předevčírem, 21. listopadu, prohlásil na jednání obchodní komory v Kanadě, že „život na zemi v minulosti prosperoval, i když byly teploty výrazně vyšší, než jsou dnes.“
Nyní přijíždí lhát do České republiky, a je proto na místě varovat naši veřejnost. Bob Hunter, historicky první prezident Greenpeace, označil Moora za Jidáše ekologického hnutí. Faktem ale je, že Jidáš dostal třicet stříbrných zaplaceno jen jednou a zavalen výčitkami svědomí se poté oběsil. Patrick Moore dostává zaplaceno za každé své číslo a vypadá to, že se ani nestydí.
PS Reakce na tvrzení Patricka Moorea v posledních dvou dnech najdete na novém blogu zde.
Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.
Na Patricka Moora jsem stihl narazit už několikrát, naposledy v létě na východním Slovensku. Nepřijel tam z Kanady obdivovat divoké karpatské lesy ani se rekreovat na Zemplínské Šíravě. Přivezla si ho tam těžební společnost Tournigan Gold, aby jí pomohl přesvědčit veřejnost, že plánovaná těžba uranu šest kilometrů od Košic a kyanidové loužení zlata v Kremnici jsou neškodné a žádoucí projekty.
Nyní míří do České republiky na pozvání prozatím utajeného klienta a v rámci svého pobytu se setká s prezidentem, premiérem a předsedou Senátu.
Takových cest, pod vedením různých medvědářů v podobě firem nebo jimi najatých public relations agentur, už Moore podniknul nepočítaně. Objevuje se tam, kde chce někdo prosadit nějaký kontroverzní projekt, a použije svoji autoritu „spoluzakladatele Greenpeace“, aby zpochybnil kritiku ze strany občanů a ekologických organizací. Média příběh konvertovaného aktivisty milují a věnují mu dostatek prostoru, ale jen zřídka se pokusí proniknout pod povrch. Bohužel tak často jen opakují důmyslně vykonstruované lži.
1. Patrick Moore nezakládal Greenpeace
Na webové stránce společnosti Greenspirit Strategies (http://www.greenspirit.com), kterou založil, o sobě uvádí Patrick Moore, že je spoluzakladatelem Greenpeace. Ačkoliv to není pravda, média jej nejčastěji citují právě jako zakladatele této proslulé ekologické organizace, což jeho tvrzením zjevně dodává autoritu.
U zrodu organizace Greenpeace roku 1969 ve skutečnosti stáli kvakerští manželé Stoweovi a Bohlenovi a novináři Ben Metcalfe, Dorothy Metcalfe a Bob Hunter. Začali organizovat protestní plavbu do vojenské zóny u ostrovu Amčitka v Beringově moři, kde Spojené státy testovaly jaderné zbraně. V únoru 1970 tesař Bill Darnell vymyslel pro jejich iniciativu název Greenpeace.
Teprve 16. března 1971 poslal Patrick Moore dopis, ve kterém se představuje jako student ekologie a hlásí se jako člen posádky. Kopie tohoto historického dokumentuje k náhledu zde:
Následnou odpověď Greenpeace z 24. března 1971 můžete vidět tady:
Jelikož zakladatelé sdružení nemusejí psát žádosti o přijetí, v první věci máme jasno: Patrick Moore není zakladatelem, ani spoluzakladatelem Greenpeace.
2. Patrick Moore je jen placená reklama
Po odchodu prvních vůdčích osobností sloužil Moore v letech 1977 – 1979 jako prezident sdružení, ovšem za jeho vedení v organizaci propukly ostré spory, ke kterým přispěl podáním žalob na některé své kolegy. V roce 1979 byl odvolán a roku 1985 zpřetrhal vazby s Greenpeace definitivně, když odešel z poradního orgánu.
Následně založil rybí farmu. Podnikání se mu ale nedařilo a na začátku 90. let se vrátil ke svému původním tématu, životnímu prostředí.
Tentokrát se ale postavil na stranu těžařů a obhajoval gigantické holoseče v prastarých lesích Britské Kolumbie. Byl tehdy zaměstnán na plný úvazek jeho ředitel a konzultant „British Columbia Forest Alliance“, která sice vystupovala jako autentické sdružení, ale za jejím vznikem stála public relations agentura Burson-Marsteller. Je prokázáno, že na svoji činnost získala asi dva miliony dolarů od různých lesnických a těžařských firem.
V roce 2000 Moore podniknul cestu do brazilských pralesů, aby následně ujistil veřejnost, že žádné odlesňování nehrozí. Deníku New York Post 31. května téhož roku řekl: „Výzvy k záchraně deštných pralesů se nezakládají na vědeckém poznání. Jsou prostě zásadně mylné. Zjistili jsme, že pralesy jsou z devadesáti procent nedotčené. Viděli jsme to z letadla, mluvili jsme s tamními úřady, vyhodnotili jsme satelitní snímky celé oblasti. Je to nejzdravější lesní porost na Zemi. Balamucení o tom, jak závratně mizí, je zkrátka vědecky chybné.“
Během více než dvaceti let antiekologické propagandy se Patrick Moore stihl zastávat kontroverzních těžebních projektů, biotechnologií, jedovatých chemikálií jako PVC a dioxinů, vybíjení velryb a tuleňů, ropných tankerů i jaderného průmyslu.
Od roku 2005 figuruje v nabídce agentury Global Speakers Agency , která za jeho vystoupení požaduje honorář ve výši 10 000 až 25 000 dolarů.
3. Jaderné elektrárny nás zachrání před klimatickými změnami... které ale nejsou a jestli, tak neškodí
V oblasti jaderné energetiky se Moore začal výrazně angažovat od dubna 2006, kdy se stal spolupředsedou „Koalice za čistou a bezpečnou energii“ (Clean and Safe Energy Coalition). Tento projekt – nikoliv náhodou zahájený k dvacátému výročí jaderné tragédie v Černobylu – s rozpočtem přes osm milionů dolarů financuje Institut pro jadernou energii (Nuclear Energy Institute) a řídí jej public relations agentura Hill and Knowlton, v České republice známá mimo jiné kvůli svému angažmá pro ČEZ.
Spoty natočené v rámci této kampaně najdete i na YouTube (http://youtube.com/watch?v=fJseefDFMf4), Moore v nich vyzdvihuje přednosti jaderných reaktorů jako zdroje, který podle něj hraje důležitou roli v ochraně klimatu.
Možný přínos jaderných elektráren (o kterých Moore tvrdí, že jsou bezpečné a jejichž odpad budeme recyklovat) ke snižování emisí skleníkových plynů určitě patří mezi klíčové otázky, které musíme nepředpojatě zvažovat. Z důvodů, které rozvedu příště, jsem k jejich možnostem skeptický.
Paradoxně právě tady se ukazuje jeho pokrytectví v plné nahotě. Patrick Moore totiž zároveň, když ho zrovna platí někdo jiný než jaderný průmysl, vystupuje jako popírač klimatických změn. V rozhovoru pro křesťanský časopis Christian Crusaider prohlásil: „Nevěřím, že by globální oteplování bylo problém. Věda v tom vůbec není jednotná. Ale i kdyby nastávalo, nemusí to být nic špatného. Například v Kanadě budeme mít delší vegetační období. Ve zprávách stanice CNS News v prosinci 2005 prohlásil, že Kjótský protokol je jen kolosálním plýtváním penězi a časem. A naposledy předevčírem, 21. listopadu, prohlásil na jednání obchodní komory v Kanadě, že „život na zemi v minulosti prosperoval, i když byly teploty výrazně vyšší, než jsou dnes.“
Nyní přijíždí lhát do České republiky, a je proto na místě varovat naši veřejnost. Bob Hunter, historicky první prezident Greenpeace, označil Moora za Jidáše ekologického hnutí. Faktem ale je, že Jidáš dostal třicet stříbrných zaplaceno jen jednou a zavalen výčitkami svědomí se poté oběsil. Patrick Moore dostává zaplaceno za každé své číslo a vypadá to, že se ani nestydí.
PS Reakce na tvrzení Patricka Moorea v posledních dvou dnech najdete na novém blogu zde.
Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.