Aby se člověk cítil spokojen, potřebuje uznání a nikoli kritiku. Ke kritice totiž není třeba žádného nadání, kritiku zvládne každý hlupák. Jde o jedinou lidskou činnost, kterou každý dělá rád i zadarmo. S uznáním a pochvalou skoro každý šetří, jako by to bylo nedostatkové, draze zaplacené zboží.
Když Bůh stvořil člověka, zapomněl mu dát notnou dávku rozumu. Nepoměr objemu rozumu k naší tělesné schránce má nedozírné následky: náš život se skládá převážně z předsudků, zaujatostí, závisti, nenávisti a touhy po pomstě. Nic lepšího nejsme schopni vymyslet. Víc než 90 % naší životní pouti je vyplněno výše uvedenou prázdnotou. Místa pro lásku, porozumění a moudrost je tam zatraceně málo. Mělo by to být všechno obráceně, ale všemohoucí Bůh asi nechce. Patrně jsme si doposud nic lepšího nezasloužili.