Historici na scestí: Citáty falešných autorů…

Oblíbeným a vděčným prostředkem šíření mystifikací a omylů jsou citáty. Oficiální kruhy je z větší částí připisují osobám, které je buďto nikdy nevyslovily, anebo je vyslovily jinak, než je najdete ve školních učebnicích. Podívejme se nyní na některé z nich.

Více »

Presidentovy archeologické vykopávky

To, že má Miloš Zeman z ostudy ušitý kabát, je všeobecně známé. Usmyslil si tedy jinou taktiku, aby od sebe odvracel pozornost. Vrtá se v událostech z 2. světové války, ve snaze nalézt tam někoho, kdo by za určitých okolností mohl mít ještě horší pověst než on sám. Z jakýchsi záhadných důvodů v archivu vylovil novináře Ferdinanda Peroutku a obratem ruky dospěl k rozhodnutí, že se na něm bude ve dne v noci ukájet...

Marně si hlavu lámu, proč svou archeologickou motyčkou vykopal zrovna tak bezmocného a relativně neškodného novináře, z jehož reportáží lze zcela jasně vyčíst, že jeho hlavní snahou je v totalitní hnědé diktatuře jakž takž, nějak přežít...

Proč si nevybral za oběti svého ukájení třeba pochybné osobnosti, jako byli například Emil Hácha nebo Emanuel Moravec? Zde by bylo možné ono patolízalství vůči nacistickému Německu jednoznačně doložit, i když novodobé objevy v některých případech dokazují pravý opak. I to je třeba přiznat.

Hácha ani zdaleka tak aktivně nepochleboval Hitlerovi jako Edvard Beneš sovětskému diktátoru Stalinovi. Dokonce se několikrát s Hitlerem pohádal a nějaký čas spolu vůbec nemluvili. K tomu se Beneš vůči Stalinovi ani v náznacích nikdy nepropracoval. Možná, že právě toho se Zeman zalekl, protože on je také s Putinem zadobře a hádat se s ním nehodlá.

Moravec udržoval intimní poměr s paní Henleinovou. Stýkali se v lázních Poděbrady. Konrad Henlein to nesl velmi nelibě a požádal K. H. Franka, aby „ministrovi osvěty“ protektorátní vlády domluvil a věc urovnal. Debatu s Frankem ukončil Moravec poněkud nediplomaticky: „Tak vyřiďte Henleinovi, ať si tu svoji kurvu lépe hlídá. Já nejsem určitě sám, kdo na ni v Poděbradech leze!“

Zatím se mi nepodařilo vypátrat, že by např. v době válečné emigrace v SSSR někdo referoval o podobné aféře. Představte si - dejme tomu by měl Rudolf Slánský na Krymu sexuální poměr s paní Berijovou a tento by požádal Molotova, aby Slánskému domluvil. Přičemž by mu Slánský odpověděl stejným způsobem jako Moravec K. H. Frankovi. Jak by to asi dopadlo? Podle mého by neskončil první tajemník KSČ na šibenici až v roce 1952, nýbrž už třeba v roce 1943!

Miloš Zeman se vytasil na Peroutku s několika články, kde se novinář zuby nehty snaží udržet naživu mimo nacistický kriminál, což se mu nakonec nepodařilo a v roce 1939 byl odtransportován do koncentračního tábora v Dachau. Poté ho neustále handrkovali z jednoho vězení do druhého, až nakonec skončil v koncentračním táboře Buchenwald, kde ho 1945 osvobodili Američané.

Zemanovi se přesto zdá novinářská činnost Peroutky málo nacistická a tak vytáhl do boje s vymyšleným článkem pod názvem „Hitler je gentleman“ a prostě ho nehorázně připsal Peroutkovi. Dokonce přikázal svému mluvčímu, věrnému vlčákovi Jiřímu Ovčáčkovi, aby článek vyčenichal, ačkoli si byl vědom toho, že mluvčího vysílá do terénu sledovat zcela jasnou fatu morganu. Ovčáček sice na stopu nasazen byl, ale samozřejmě nenašel nic. Jinak řečeno, kde nic není, ani kuře nehrabe!

Ferdinand Peroutka nemohl takový článek napsat již z hlediska kauzálního. Po roce 1945 mu byla vehementně vyčítána reportáž „Dynamický život“ k 50. narozeninám Adolfa Hitlera. Autor tvrdil, že právě tento článek jej přivedl do koncentračního tábora. To ho patrně rehabilitovalo. Kdyby napsal reportáž „Hitler je gentleman“, určitě by za ni byl po roce 1945 stíhán.

Beneš nechal v letech 1945 - 1948 zatknout a odsoudit celou řadu novinářů píšících ve prospěch protektorátu Čechy a Morava. Někteří z nich byli dokonce popraveni. Kdyby Peroutka skutečně napsal reportáž pod titulem „Hitler je gentleman“, skončil by patrně také on již 1945 na popravčí oprátce pankrácké věznice. To by ovšem dneska panu Ovčáčkovi ušetřilo zbytečné hledání neexistujícího článku. Ano, je nutné se s tím smířit: Dílko je nereálným výtvorem alkoholického mozku páně presidentova...

I kdyby někdy Peroutka takovou reportáž napsal, nemohlo by to zůstat utajeno. Jednalo by se patrně již tehdy o skandál prvního řádu, za který se spíš získává nacistické státní vyznamenání než odvoz do koncentračního tábora.

Přesto, co to má vše do činění s funkcí presidenta republiky?

Zdá se, že Zeman považuje presidentský úřad za jakousi soukromou záležitost a virtuální prodlouženou ruku vlastní domácnosti. Sleduje v něm své osobní zájmy, za které je královsky placen, i když není monarchou, ale soukromým presidentem ČR. Dělá ve světě, co se mu zachce, bez ohledu na spojence a veřejné mínění.

Jeho archeologické vykopávky ze smutných dob 2. světové války, včetně kontraproduktivní vlastní argumentace, neukazují národu cestu vpřed při řešení nahromaděných problémů dnešního světa, nýbrž ukazují cestu do zapadlé proletářské pivnice IV. cenové skupiny...