Člověk, jehož rozhodnutí je konečné, který nekolísá a nezačíná stále znova, působí na své okolí dojmem osobnosti a autority. Schopnost rychlého a upřímného odhodlání je sama o sobě obrovským základním kapitálem.

Mnoho rozumných a nadaných lidí v životě krachuje a selhává na nemoc zvanou nerozhodnost. Jednat podle návodů „Neotálej, počkej!“ nebo „Pomalu začít a potom silně polevit!“, které jsou prvním krokem k absolutnímu neúspěchu ve vašem počínání. Můžete být geniální jako král Šalamoun - nic vám to nepomůže, když jste postižení chorobou nerozhodnosti, nemáte vytrvalost, houževnatost a vůli zvítězit, své představy dovést do konce, i to nejlepší vzdělání je vám naprosto na nic.

Kapitalismus s lidskou tváří má své zásady uplatnění a úspěchu. Tyto zásady nelze obejít. Naším hlavním problémem je, že v podvědomí vláčíme za sebou čarodějnici zaniklého komunismu, aniž bychom si to uvědomovali. Tento strašák nám brání osobnímu růstu. Každý z nás musí onu nebezpečnou nestvůru ve svém podvědomí „upálit“ – anebo se o to alespoň neustále pokoušet. Chybovat je lidské a chyby dělá každý, kdo osobní pílí řídí svůj život. Ovšem opakovat chyby není lidské, nýbrž se jedná o dílo ďábla usazeného v každém z nás. Dělej ďáblu dobře a peklem se ti odmění! Pakliže chceme uspět, je nutné vymítit Mefista z naší duše. Začněme například tím, že budeme tolerantní, nebudeme závidět, nebudeme ani lhát ani krást. Já vím, pro začátek je toho celkem dost. Jde však o první kroky tím správným směrem.

Znám mnoho milých a slušných lidí, kteří jsou následkem nerozhodnosti tam, kde byli, když opustili své školní lavice. Jejich původní nadšení vyprchalo. Jejich zaměstnání se jím stalo dřinou a rutinou. Nemají dostatek rozhodnosti a důvtipu, aby obrátili stres v radost ze života. Místo, aby postupovali vpřed, přešlapují na místě. Jejich život je otroctvím, aniž by si to plně uvědomovali. Jasné a rozhodné představy mohou vznikat pouze ze svěžesti a nadšení. Jejich největším nepřítelem je lopota, stres a násilí.

Většina z nás se nachází sama se sebou ve válečném stavu. Jsme sami sobě největším nepřítelem. Očekáváme od sebe velmi mnoho, ale nemáme dostatek rozhodnosti, abychom začali a dílo dovedli do zdárného konce. A nyní opačné nebezpečí: Kdo se neustále lopotí (workaholic) a nenalézá cestu k zábavě, k návštěvě přátel, k cestování do volné přírody, poněvadž se domnívá, že jde o pouhou ztrátu času, zničí onen cíl, jehož chce dosáhnout. Jeho energie se vyčerpá jednostranností a nezbývá už mu sil docílit to, co si předsevzal. Zde se jedná o lidi, kteří již měli úspěch na dosah ruky, ale již se jim nedostávalo energie, aby zvedli onu pomyslnou „ruku“ k uchopení cílové pásky. Zhroutili se doslova před cílovou čárou!

Člověk nepotřebuje ke své práci ani tak klid jako změnu. Změnu okolí, změnu činnosti a někdy dokonce i změnu partnera, k udržení a osvěžení manželství. Všimněte si, že lidé, v nichž zakrněla touha po relaxaci a změně (a to i sexuální), se potýkají s neustálými nezdary a nezřídka bývají potrhlí. Samozřejmě změna partnera nesmí ohrozit manželství. Zde jde o umění samo o sobě. Oboustranná tolerance by měla být naprostým předpokladem.

Rozhodnost předpokládá jasný úsudek a ne tápání v temnotách denního stresu. Představte si manažera nebo ředitele podniku, který se nemůže rozhodnout a neví, co má dělat! Jak se mají orientovat zaměstnanci, když vedení je bezradné? Jak asi dlouho takový podnik vydrží, než zkrachuje, a nebo ho odkoupí jiná firma, kde nerozhodnost nemá šanci? Jednostrannost je úhlavním nepřítelem rozhodnosti a vede k rychlému stárnutí – patrné je tento fenomén u žen. Mnozí podnikatelé i zaměstnanci rychle stárnou při jednotvárnosti jejich zaměstnání. Chybí jim rozmanitost. Pouze s malými odchylkami dělají 365 dní v roce stále totéž. Všestrannost zakrní a proces stárnutí se rapidně zrychlí. Kdo se jen stále jednostranně lopotí a není schopen změny tomu bude chybět rozhodnost. Nakonec se z něho stane nervosní vrak a tupý omezenec.

Člověk je stvořen ke všestrannosti. To znamená rozvoji po všech stránkách života, aby se z něho nestal „odborný idiot“ (v němčině „Fachidiot“). Proto zdravé lidské povaze nevyhovují systémy komunismu, fašismu, ale rovněž ne klasického kapitalismu (viz Karel Marx: „Kapitál“). Systém kapitalismu s lidskou tváří je přes veškeré nedostatky tím nejlepším společenským zřízením, které si doposud lidstvo na sebe vymyslelo. Jeho další rozvoj ovšem vyžaduje zásadní rozhodnost. Přešlapování na místě a vládní „úspory“ jej zničí. Korupce a tunelování (MUDr. David Rath a další) mu nedají ani vzniknout. Levicový a pravicový extrémisté se ho snaží odstranit. Jedinou složkou přežití a záchrany kapitalismu s lidskou tváří je zdraví a rozhodný občan tohoto státu, tzn. každý z nás bez výjimky.