Nejen démon alkohol - Je nutné uvalit „prohibici“ i na limonády
Lidská blbost opravdu nezná míru. Navíc se začne projevovat v místech a v době, kdy by to normálně myslící člověk nejméně očekával. Poslední dobou to vypadá asi tak, jakoby někteří naši vládní činitelé propadali slabomyslnosti. Jinak většina lidstva jistě ví, že tzv. „prohibice“ není nic nového. První opatření tohoto druhu vzniklo již v Číně v za dynastie Sia v letech 2070 – 1600 před naším letopočtem, za vlády Jü Velkého. Tento předpotopní případ se nyní doslova fotograficky opakuje u nás…
V současném Česku vypuklo něco, co se zatím odehrálo pouze před cca. 4000 lety v Číně – to znamená, naprosto zbytečná „prohibice“. Na dvoře Jü Velkého se po konzumaci tvrdého alkoholu otrávilo několik dvořanů. Původ alkoholu se nezjistil a tak vládce zpanikařil. Pro celou Čínu vyhlásil okamžitou prohibici. Podezřelých bylo mnoho, ale skutečný výrobce smrtící kořalky se nikdy nenašel. Prohibiční opatření trvala celou vládu Jü Velkého, tedy více než 48 let. Psychózou „velikého vůdce“ trpěli hlavně čestní vyrobci alkoholických nápojů, kteří se vůbec ničeho špatného nedopustili. Podle Aristotelovy poučky: „Vše tady již jednou bylo a vše tady zase jednou bude!“ se zdá, jakoby Nečasova vláda onu archeologickou vykopávku doslova okopírovala snad s jedinou výjimkou: Doufejme, že v Česku nebude prohibice trvat rovněž 48 let.
Nebezpečný metanol vzniká při alkoholovém kvašení i v těch nejlepších značkách vysoce procentních lihovin (někdy dokonce až do 12 gramů na litr) a nikoho nikdy nenapadlo to v Evropské Unii zakazovat. Skutečnost, že existuje otrava alkoholem při nadměrné konzumaci tohoto moku, je všeobecně známá. Příčinou ovšem není přítomný metanol, nýbrž nepřiměřené množství požitého alkoholu jako takového.
Nevím, ale proč mimo tvrdého alkoholu nebylo zakázáno i pivo. Po pivu se sice hned neumírá, ale za to se po něm postupem času pořádně blbne. Při požití vína číhá na alkoholiky zase jiné nebezpečí: Vyzrazování státních tajemství – In vino veritas!
Prostě, když vyslovovat zákazy, tak se vším všudy až na hranici svěrací kazajky. Tak například, pakliže začnete po několika decích červeného tramínu vykřikovat: „Prezident je vůl!“, dostanete sice pokutu za urážku hlavy státu, ale současně poputujete na dva roky do vězení kvůli „vyzrazení státního tajemství“. Po pivu se blbne více, či méně pomalu, ale těm, kteří nespěchají to zas tak příliš nevadí. Kdo chce zblbnout rychle, ten se musí nalévat kořalkou. Zde však hrozí nebezpečí, že dříve než definitivně zpitomíte, umřete na otravu alkoholem. Prostě všechno má své pro a proti!
Jinak bych uvalil prohibici i na limonády z neobjasněných zdrojů. Tak např. na „černo“ vyráběné limonády přímo z koryta Vltavy u Železničního mostu, by mohly mít za následek neúměrně zvýšení rychlosti vašich kroků, následkem výskytu průjmových onemocnění zvaných „břinkačka“. Mnozí z konzumentů by se mohli nechat oklamat nápadně nízkou cenou takového neprůhledného vodního zdroje. Dále může být limonáda smrtelným nápojem pro lidi trpící akutní cukrovkou. Obsah sladidla u limonád vyráběných z těžko prokazatelných zdrojů je pro laika neodhadnutelný. Pozor, cukr (podobně jako kouření) může způsobovat i smrtelná onemocnění. Proto, zásadně nekupujte limonády, o jejichž původu nic nevíte!
V současném Česku vypuklo něco, co se zatím odehrálo pouze před cca. 4000 lety v Číně – to znamená, naprosto zbytečná „prohibice“. Na dvoře Jü Velkého se po konzumaci tvrdého alkoholu otrávilo několik dvořanů. Původ alkoholu se nezjistil a tak vládce zpanikařil. Pro celou Čínu vyhlásil okamžitou prohibici. Podezřelých bylo mnoho, ale skutečný výrobce smrtící kořalky se nikdy nenašel. Prohibiční opatření trvala celou vládu Jü Velkého, tedy více než 48 let. Psychózou „velikého vůdce“ trpěli hlavně čestní vyrobci alkoholických nápojů, kteří se vůbec ničeho špatného nedopustili. Podle Aristotelovy poučky: „Vše tady již jednou bylo a vše tady zase jednou bude!“ se zdá, jakoby Nečasova vláda onu archeologickou vykopávku doslova okopírovala snad s jedinou výjimkou: Doufejme, že v Česku nebude prohibice trvat rovněž 48 let.
Nebezpečný metanol vzniká při alkoholovém kvašení i v těch nejlepších značkách vysoce procentních lihovin (někdy dokonce až do 12 gramů na litr) a nikoho nikdy nenapadlo to v Evropské Unii zakazovat. Skutečnost, že existuje otrava alkoholem při nadměrné konzumaci tohoto moku, je všeobecně známá. Příčinou ovšem není přítomný metanol, nýbrž nepřiměřené množství požitého alkoholu jako takového.
Nevím, ale proč mimo tvrdého alkoholu nebylo zakázáno i pivo. Po pivu se sice hned neumírá, ale za to se po něm postupem času pořádně blbne. Při požití vína číhá na alkoholiky zase jiné nebezpečí: Vyzrazování státních tajemství – In vino veritas!
Prostě, když vyslovovat zákazy, tak se vším všudy až na hranici svěrací kazajky. Tak například, pakliže začnete po několika decích červeného tramínu vykřikovat: „Prezident je vůl!“, dostanete sice pokutu za urážku hlavy státu, ale současně poputujete na dva roky do vězení kvůli „vyzrazení státního tajemství“. Po pivu se blbne více, či méně pomalu, ale těm, kteří nespěchají to zas tak příliš nevadí. Kdo chce zblbnout rychle, ten se musí nalévat kořalkou. Zde však hrozí nebezpečí, že dříve než definitivně zpitomíte, umřete na otravu alkoholem. Prostě všechno má své pro a proti!
Jinak bych uvalil prohibici i na limonády z neobjasněných zdrojů. Tak např. na „černo“ vyráběné limonády přímo z koryta Vltavy u Železničního mostu, by mohly mít za následek neúměrně zvýšení rychlosti vašich kroků, následkem výskytu průjmových onemocnění zvaných „břinkačka“. Mnozí z konzumentů by se mohli nechat oklamat nápadně nízkou cenou takového neprůhledného vodního zdroje. Dále může být limonáda smrtelným nápojem pro lidi trpící akutní cukrovkou. Obsah sladidla u limonád vyráběných z těžko prokazatelných zdrojů je pro laika neodhadnutelný. Pozor, cukr (podobně jako kouření) může způsobovat i smrtelná onemocnění. Proto, zásadně nekupujte limonády, o jejichž původu nic nevíte!