Kdo zavraždil princeznu Dianu a jejího snoubence Al Fayeda?
Tajuplná smrt britské princezny Diany Spencerové a jejího snoubence Dodiho Al Fayeda v srpnu 1997 v Paříži, připravuje obyvatelstvo této planety o klidný spánek dokonce do dnešních dnů. Stále se vynořují nové a nové teorie dokazující spiknutí. ČT 2 odvysílala 30.08. 2012 zajímavou dokumentaci britské BBC pod titulem „Noc, kdy zemřela Diana“ (Diana - the Night she Died). Nyní se naskýtá otázka: Zemřela britská princezna následkem nešťastné dopravní nehody, nebo šlo o do nejmenších detailů plánovanou vraždu?
Výše uvedená dokumentace BBC je sice velice zdařilým badatelským výsledkem, ale bohužel nechává otevřenou otázku: Pakliže se jednalo o vraždu Diany a Dodiho Al Fayeda, kdo by měl mít na takovém atentátu zájem? Komu by to prospělo? Cui bonno? Vysílaná dokumentce na ČT 2 zcela jasně prokázala nedostatky vyšetřování jak francouzských, tak britských policejních orgánů, včetně zpravodajských služeb obou států. Ačkoli bylo vyslechnuto 250 svědků nehody a francouzská justice vlastní celkem 27 svazků výpovědí, je nevysvětlitelný důvod, proč nikdy nebyl vyhotoven protokol s motocyklistou, kuchařem Ericem Petelem, který byl jako první u nehody a telefonicky zavolal na místo tragédie pařížskou policii?
Další nezodpovězené otazníky se pohybují v této rovině: Zastánci teorie, že šlo o klasickou dopravní nehodu, argumentují tím, že rozhodnutí odjet z pařížského hotelu Ritz do soukromého bytu Dodiho Al Fayeda bylo náhlé. Případní atentátníci by se to nemohli tak rychle dovědět, a tím by bylo nemožné zorganizovat úspěšný vražedný útok. Nejnovější poznatky však dokazují něco zcela opačného. Henri Paul nebyl žádným „řidičem“, nýbrž velitelem ochranky v hotelu Ritz a spolupracovníkem britské zpravodajské služby MI6. Rovněž Dodiho a Dianin bodyguard Trevor Rees-Jones byl spolupracovníkem MI6. Tito dva muži mohli během několik vteřin podat zprávu britské zpravodajské službě o trase Mercedesu W 140, aniž by tím sledovali něco špatného. Jednalo by se de facto o jejich služební povinnost, neboť Diana byla členem královské rodiny a bylo nutné vědět o jejím každém kroku. Záhadou stále zůstává, proč Mercedes nesměřoval přes Avenue des Champs-Élyseés rovnou k Dodiho bytu, nýbrž odbočil do tunelu Pont d’Alma, čímž se vlastně od svého cíle vzdaloval. Pakliže se vůz řítil rychlostí 190 km v hodině (i tato informace se dnes ukazuje jako smyšlená), proč ani jedna osoba v automobilu nebyla připoutána záchrannými pásy? Při takové rychlosti a čelním nárazem do betonového sloupu by nikdo uvnitř nemohl (bez bezpečnostního pásu) přežít. Přestože Rees-Jones seděl nepřipoután vedle „řidiče“ na tzv. „sedadle smrti“, z nehody vyšel více či méně pouze s boulemi. Princezna Diana byla sice těžce zraněna, ale naživu. Dodiho mrtvé tělo bylo nalezeno 11 metrů od havarovaného Mercedesu. Prý byl „vymrštěn“ nárazem. Jde ovšem o nesprávnou informaci. Dveře na Dodiho straně sedadla byly po havárii uzavřené. Jak se mohl ocitnout, coby „nebožtík“, 11 metrů od místa nehody? Šel snad po smrti na procházku?
I v době po nehodě docházelo k záhadným jevům. Francouzská policie nechala vrak Mercedesu okamžitě odtransportovat, aniž by zahájila rozsáhlá pátrání neprodleně a to hned na místě. Za několik hodin poté se v tunelu objevil úklidový vůz s vodou a stříkačkami. Šlo o čištění jízdní dráhy nebo o zametání stop? Přivolaná sanitka naložila Dianu i bodyguarda a oba dva odvážela nikoli do nejbližší, nýbrž do nejvzdálenější nemocnice od místa havárie. Záchranka se pohybovala hlemýždím tempem (rychlostí necelých 40 km v hodině) a cestou se dokonce několikrát úplně zbytečně zastavila. Řidič potřeboval na trasu v délce 6 km přes 70 minut. Spíš vypadala celá jízda na skutečnost, že se jedná o to, aby pacienti uvnitř sanitky zemřeli, než povoz dorazí do nemocnice. Za předpokladu, že je tato hypotéza správná, tak v případě Diany se ono předsevzetí skutečně podařilo.
Pakliže se přikloníme k hypotéze vraždy – a vše tomu nasvědčuje, je nutné si položit již zmíněnou klasickou detektivní otázku: Cui bonno? Kdo by měl zájem na smrti Diany a Dodiho Al Fayeda? Tato otázka se může zdát sice naivní, ale v žádném případě tomu tak není. Diana byla prokazatelně velice oblíbená na veřejnosti, ale v zákulisí měla mnoho nepřátel. Na základě její mírové aktivity a odjišťování nášlapných min, by mohla ohrozit světový zbrojařský průmysl. Dále Diana a Dodi prakticky umírají takřka v okamžiku, kdy se v hotelu Ritz zasnoubili. To znamená přípravu k sňatku. Pakliže klasickým objektem atentátu byla až doposud Diana sama, nyní se k tomu připojuje automaticky i její budoucí manžel. Je tedy nutné „popravit“ je pokud možná oba najednou. Proč? Dianin sňatek by mohl otřást dokonce se základy britské monarchie. Princ Charles se rozvodem připravil o možnost stát se nástupcem trůnu po matce Alžbětě. Na jeho místo se tím pádem posunuje jeho syn William. Královnou matkou je automaticky Diana s manželem Al Fayedem. Ten by byl de facto Williamovým „královským otcem“. Linie Windsorů by zanikla a britská královská koruna by se dělila na šlechtický rod Spencerů (Diana) a šlechtický arabský rod Al Fayedů (Dodi). K tomu patrně ani Windsorové (královna Alžběta + princ Charles) ani britské výzvědné služby (MI6 a MI5) nemohli nechat dojít.
Ideálním místem jak zabít „dvě mouchy“ jednou ranou, přičemž tím zabránit nástupnictví na britský trůn šlechtickým rodům Spencerů a Al Fayedů byl dne 30. 08. 1997, pařížský tunel Pont d‘ Alma. To sice není z mé strany důkaz, ale jako řešení se to ad hoc bezesporu nabízí…
Výše uvedená dokumentace BBC je sice velice zdařilým badatelským výsledkem, ale bohužel nechává otevřenou otázku: Pakliže se jednalo o vraždu Diany a Dodiho Al Fayeda, kdo by měl mít na takovém atentátu zájem? Komu by to prospělo? Cui bonno? Vysílaná dokumentce na ČT 2 zcela jasně prokázala nedostatky vyšetřování jak francouzských, tak britských policejních orgánů, včetně zpravodajských služeb obou států. Ačkoli bylo vyslechnuto 250 svědků nehody a francouzská justice vlastní celkem 27 svazků výpovědí, je nevysvětlitelný důvod, proč nikdy nebyl vyhotoven protokol s motocyklistou, kuchařem Ericem Petelem, který byl jako první u nehody a telefonicky zavolal na místo tragédie pařížskou policii?
Další nezodpovězené otazníky se pohybují v této rovině: Zastánci teorie, že šlo o klasickou dopravní nehodu, argumentují tím, že rozhodnutí odjet z pařížského hotelu Ritz do soukromého bytu Dodiho Al Fayeda bylo náhlé. Případní atentátníci by se to nemohli tak rychle dovědět, a tím by bylo nemožné zorganizovat úspěšný vražedný útok. Nejnovější poznatky však dokazují něco zcela opačného. Henri Paul nebyl žádným „řidičem“, nýbrž velitelem ochranky v hotelu Ritz a spolupracovníkem britské zpravodajské služby MI6. Rovněž Dodiho a Dianin bodyguard Trevor Rees-Jones byl spolupracovníkem MI6. Tito dva muži mohli během několik vteřin podat zprávu britské zpravodajské službě o trase Mercedesu W 140, aniž by tím sledovali něco špatného. Jednalo by se de facto o jejich služební povinnost, neboť Diana byla členem královské rodiny a bylo nutné vědět o jejím každém kroku. Záhadou stále zůstává, proč Mercedes nesměřoval přes Avenue des Champs-Élyseés rovnou k Dodiho bytu, nýbrž odbočil do tunelu Pont d’Alma, čímž se vlastně od svého cíle vzdaloval. Pakliže se vůz řítil rychlostí 190 km v hodině (i tato informace se dnes ukazuje jako smyšlená), proč ani jedna osoba v automobilu nebyla připoutána záchrannými pásy? Při takové rychlosti a čelním nárazem do betonového sloupu by nikdo uvnitř nemohl (bez bezpečnostního pásu) přežít. Přestože Rees-Jones seděl nepřipoután vedle „řidiče“ na tzv. „sedadle smrti“, z nehody vyšel více či méně pouze s boulemi. Princezna Diana byla sice těžce zraněna, ale naživu. Dodiho mrtvé tělo bylo nalezeno 11 metrů od havarovaného Mercedesu. Prý byl „vymrštěn“ nárazem. Jde ovšem o nesprávnou informaci. Dveře na Dodiho straně sedadla byly po havárii uzavřené. Jak se mohl ocitnout, coby „nebožtík“, 11 metrů od místa nehody? Šel snad po smrti na procházku?
I v době po nehodě docházelo k záhadným jevům. Francouzská policie nechala vrak Mercedesu okamžitě odtransportovat, aniž by zahájila rozsáhlá pátrání neprodleně a to hned na místě. Za několik hodin poté se v tunelu objevil úklidový vůz s vodou a stříkačkami. Šlo o čištění jízdní dráhy nebo o zametání stop? Přivolaná sanitka naložila Dianu i bodyguarda a oba dva odvážela nikoli do nejbližší, nýbrž do nejvzdálenější nemocnice od místa havárie. Záchranka se pohybovala hlemýždím tempem (rychlostí necelých 40 km v hodině) a cestou se dokonce několikrát úplně zbytečně zastavila. Řidič potřeboval na trasu v délce 6 km přes 70 minut. Spíš vypadala celá jízda na skutečnost, že se jedná o to, aby pacienti uvnitř sanitky zemřeli, než povoz dorazí do nemocnice. Za předpokladu, že je tato hypotéza správná, tak v případě Diany se ono předsevzetí skutečně podařilo.
Pakliže se přikloníme k hypotéze vraždy – a vše tomu nasvědčuje, je nutné si položit již zmíněnou klasickou detektivní otázku: Cui bonno? Kdo by měl zájem na smrti Diany a Dodiho Al Fayeda? Tato otázka se může zdát sice naivní, ale v žádném případě tomu tak není. Diana byla prokazatelně velice oblíbená na veřejnosti, ale v zákulisí měla mnoho nepřátel. Na základě její mírové aktivity a odjišťování nášlapných min, by mohla ohrozit světový zbrojařský průmysl. Dále Diana a Dodi prakticky umírají takřka v okamžiku, kdy se v hotelu Ritz zasnoubili. To znamená přípravu k sňatku. Pakliže klasickým objektem atentátu byla až doposud Diana sama, nyní se k tomu připojuje automaticky i její budoucí manžel. Je tedy nutné „popravit“ je pokud možná oba najednou. Proč? Dianin sňatek by mohl otřást dokonce se základy britské monarchie. Princ Charles se rozvodem připravil o možnost stát se nástupcem trůnu po matce Alžbětě. Na jeho místo se tím pádem posunuje jeho syn William. Královnou matkou je automaticky Diana s manželem Al Fayedem. Ten by byl de facto Williamovým „královským otcem“. Linie Windsorů by zanikla a britská královská koruna by se dělila na šlechtický rod Spencerů (Diana) a šlechtický arabský rod Al Fayedů (Dodi). K tomu patrně ani Windsorové (královna Alžběta + princ Charles) ani britské výzvědné služby (MI6 a MI5) nemohli nechat dojít.
Ideálním místem jak zabít „dvě mouchy“ jednou ranou, přičemž tím zabránit nástupnictví na britský trůn šlechtickým rodům Spencerů a Al Fayedů byl dne 30. 08. 1997, pařížský tunel Pont d‘ Alma. To sice není z mé strany důkaz, ale jako řešení se to ad hoc bezesporu nabízí…