Za prezidentství George W. Busche (2001 – 2009), kolovala v zemích Českých anekdota: „Do Ameriky nejedu, protože hloupého prezidenta mám doma!“ Nástupem vynikajícího Baracka Obami ztratila anekdota své faktické pozadí. Lid USA se mezitím od Bushe osvobodil. Nám Václav Klaus i nadále zůstal. Jak vše následně dopadne, uvidíme po volbách 2013.

Kandidatura jakési české obdoby Baracka Obamy v naších zeměpisných šířkách je nereálná, neboť nedisponujeme žádným černošským etnikem. Dalo by se to teoreticky vyřešit cikánskou menšinou (viz moje reportáž „Cikán na Hrad!“, blog. Aktuálně.cz, 03. 12. 2008), ale jak je patrno, zatím se ani jeden cikánský zájemce o úřad prezidenta neobjevuje…

Přesto není důvod propadat zoufalství. Jsme demokratickou společností a v naších vládních kruzích je pestro:

Ministr zahraničí (Karel Schwarzenberg) je Němec a ještě navíc se uchází o funkci prezidenta republiky. Já osobně bych ho raději viděl v úloze českého krále, ale to je jaksi můj osobní náhled na věc. Od roku 1918 jsme každopádně žádného Němce ministrem zahraničí neměli. Sudetští Němci nám tím pádem nemohou vyčítat, že bychom se k nim v současné době chovali příliš macešsky. Nehledě tedy na to, že já osobně žádného českého ministra zahraničí v Německu, ani v Rakousku neznám, ale snad k tomu jednou dojde…

Japonec (Tomio Okamura) je českým senátorem a současně kandidátem na úřad presidenta. To je rovněž poprvé od roku 1918, kdy se Asiat dostal demokratickou cestou do vládních kruhů. To hovoří zcela jasnou řečí, že demokracie v Česku je na vysoké existenční úrovni. Jsme dál než naši němečtí a rakouští sousedé. O tom nemůže být pochyb. Já sice nevím, co bychom mohli od Japonska očekávat, ale proniknout i do těchto končin by nám rozhodně nemohlo být na škodu. Jak by se dal některý z Čechů propašovat do japonské vlády, to nevím, neboť poměry v tokijských politických kruzích neznám.

Američané nějak ztratili zájem o prezidentství v České republice (Jan Švejnar, Madeleine Albrightová) a nikdo z nich nekandiduje. Zde je nutné přezkoumat, zdali náhodou Klaus zase někde něco slabomyslného nevykládal a USA na nás nezanevřely. Jinak neznám větší diplomatický idiotismus než rozzuřit Spojené státy americké. Následkem by mohl být absolutní ekonomický konec! Na to je třeba dávat bedlivý pozor. Václav Klaus a jemu podobní si často nevidí ani na špičku nosu (nedomyšlená koketérie s Ruskem atp.) a mohli by nás vlastní omezeností zavláčet do neřešitelné existenční katastrofy!

Každopádně všichni dosavadní kandidáti na post prezidenta republiky, ať z řad z Čechů nebo cizozemců, mají vůči Václavu Klausovi obrovské přednosti: Nikdo z nich zatím v zahraničí ostudu neudělal. Nikdo z nich nekrade propisovací tužky, či plnicí pera – tu i v zahraničí. Nikdo z nich nevypouští do éteru slabomyslné a nepoužitelné myšlenky…

I když nedisponujeme ani černochy, ani Indiány, uchazeč z řad cikánské menšiny mi do mozaiky zveřejněných kandidátu tak nějak chybí. Určitě by se našel! Uvítal bych ho samozřejmě s nadšením za předpokladu, že nekrade propisovací tužky a jiné předměty, jako Václav Klaus, což by bylo z bláta do louže. Vynikající pražská advokátka (Klára Samková) sice svojí kandidaturu nahlásila, cikánsky vypadá, ale opravdovou pravou Cikánkou není. Znám jí, kdysi jsem s ní o tom mluvil. Její hlavní zádrhel však tkví v tom, že nedisponuje bohužel s oněmi nutnými 50.000 podpisy.

Jakési velmi vítané novum je MUDr. Zuzana Roithová za KDU-ČSL. Je rovněž v naší zemi od roku 1918 první ženou, jenž má volnou kandidaturu (50 000 podpisů) na úřad prezidenta. Pakliže by byla zvolena do této funkce, byla by první prezidentkou v dějinách Střední Evropy. Nehledě na tuto skutečnost, kdyby kandidoval český Cikán a volbu vyhrál, jednalo by se o prvního Cikána v dějinách lidstva v roli nejvyššího mocenského činitele státu od vzniku této zeměkoule.