Obchod s lidskou lakotou slaví až neuvěřitelné úspěchy. Rafinovaní podvodníci umějí skvěle vydělávat na oné lidské slabosti - a vychází jim to doslova na jedničku. Okrádají především ty zástupy naivních obětí, které si toužebně přejí, co nejrychleji zbohatnout.

Přestože jde o velmi mazané metody podvodu, jsou to ve skutečnosti triky značně primitivní, ale lakomec hamižník, zaslepený vidinou "rychlého, obrovského zisku", je neprohlédne. Takový lidé jsou schopni riskovat vše, co našetřili a v extrémním případě skončit doslova na mizině.

Umění podvodu v zemích tržního hospodářství jsem se naučil znát v říjnu 1968, když jsem nastoupil své studium sociologie na právnické fakultě University ve Vídni. Ve studentském klubu Schottengasse jsem potkal kamaráda Jiřího Kameníčka, který mě překvapil otázkou: "Chceš během jednoho měsíce vydělat milion šilinků?" Překvapeně jsem přikývl v domnění, že jde o nejapný vtip. Student medicíny Kameníček pokračoval: "Tak se s námi pusť do hry!" Tato "hra" (ve skutečnosti se jednalo o podvod) se jmenovala "Americká ruleta" a měla kancelář v holandském Rotterdamu.

Pravidla byla následující: od jakési osoby, tedy "spoluhráče", jste si koupili za 100 šilinků hrací kartu, na které bylo v pořadí 1 - 7 uvedeno sedm jmen. Vaším úkolem bylo na rotterdamskou adresu zaslat 200 šilinků. Holandská kancelář si ponechala 100 šilinků a zbývajících 100 šilinků zaslala osobě uvedené na prvním místě v registrační kartě. Tento "spoluhráč" mohl bydlet kdekoli v západní Evropě. Pakliže by se toto podařilo u 10.000 osob (naprostá iluze!) získala by osoba stojící na prvním místě 1.000.000 šilinků a druhý "spoluhráč" na registrační kartě by se posunul na první místo. Než by došla řada na vás, muselo by být ve hře již přes půl milionů "spoluhráčů" (naprostá iluze čís. 2!).

Hrací kartu jsem koupil od Kameníčka, řídil jsem se návodu a asi za dva týdny jsem obdržel z Holandska tři hrací karty na prodej, kde na prvním místě bylo jméno druhého "spoluhráče" a já jsem byl registrován jako sedmý "spoluhráč". Při pokusu prodat karty dál, jsem byl zatčen vídeňskou policií. Obvinili mě z provozování "nedovoleného hazardu". Musel jsem zaplatit pokutu 500 šilinků a byl jsem rád, že jsem neskončil za mřížemi. Žádných "1 milion šilinků" jsem nezískal (naprostá iluze, čís. 3) a oněch 300 šilinků, co jsem investoval, jsem již jaktěživ nespatřil. Ostatně, Jiří Kameníček dopadl zrovna tak!

Poslední léta se zaměřují rafinovaní gauneři na jiné triky a operují jimi globálně, prakticky na celé zeměkouli. Pošlou vám e-mail s tvrzením např. že váš příbuzný zesnul, zanechal po sobě 20 milionů australských dolarů a vás určil jako dědice. Jindy zase „spadlo“ nad Senegalem letadlo a "britská policie" zjistila, že v troskách zahynul váš příbuzný. Je nutné vám "vyplatit" jeho majetek ve výši 5 milionů liber. Já osobně jsem (coby publicista) již "získal" asi šest různých cen za své knihy ve Švédsku, Portugalsku a Francii. To vše, aniž bych v těchto jazycích kdy nějakou knihu napsal. Zmíněné "ceny" byly dotovány ve výši 200.000 eur...

Jakmile budete na uvedený švindl reagovat, odesílatel chce vědět váš bankovní účet a žádá vás o zaplacení advokátních a notářských poplatků. Dostanete do ruky věrohodné faktury britských, amerických, kanadských atd. notářských úřadu s podpisy skutečných notářů a advokátu. Tito lidé vás rovněž žádají o podpis plné moci na váš bankovní účet, aby si "poplatky" mohli automaticky strhnout z vašeho bankovního účtu a převézt vám milionové hodnoty. Má to ovšem jeden velký háček: Jde o falešnou iluzi! Faktury jsou padělky, uvedené notářské úřady je nikdy nevystavily a citovaní právníci je nikdy nepodepsali. Navíc vám rafinovaní gauneři vyplundrují celý bankovní účet...

Sdělení jsou většinou konspirována v angličtině, ale nalezl jsem je i ve velice špatných českých a německých překladech. Zdá se to být sice nepochopitelné, ale v globálním měřítku na tyto triky naletělo již tisíce adresátů. Což je pozoruhodné, nejedná se o žádné prosťáčky. Mezi poškozenými jsou majitelé velkých firem, dokonce i právníci a vysocí policejní úředníci. Gaunerům se uvedenými způsoby podařilo připravit důvěřivé osoby o statisíce eur. To je šokující! Jak poznat, že se jedná o podvod? Ona metodika poznání je velice jednoduchá:

Ignorujte každou e-mailovou zprávu označenou "undisclosed-recipients" (utajovaný příjemce). Toto sdělení o "nebožtíkovi" je patrně rozesílané nejméně stovkám příjemců. Pakliže by "nebožtík" určil jako příjemce vás, proč by měl být takový fakt "utajován"?

Nikomu nedávejte žádnou plnou moc na váš bankovní účet, koho neznáte!

Nikdy nic neplaťte předem! Pakliže údajný "notář" nebo "advokát" žádá poplatky, nechť si jestrhne z oněch "milionů", které máte údajně dědit!
Máte-li opravdu příbuzného v zahraničí, který zemřel, tak vám notářský úřad obratem zašle písemné údaje doporučeným dopisem s přílohou úmrtního listu a lékařské zprávy s poznámkou, abyste se obrátili na zastupitelský úřad ČR v dané zemi a věc vyřídili konzulární cestou. Někdy se do toho dokonce "zamotají" i Ministerstva zahraničních věcí obou zúčastněných států. Takovéto agendy se zásadně nikdy nevyřizují e-mailem!

Pakliže by byla skutečně nějaká záležitost adresována e-mailem přímo vám (např. údajné "výhry" v amerických nebo britských loteriích, kde jste nikdy žádný los nekoupili), oznamte odesílateli, aby celou věc pro vás vyřizoval prostřednictvím Velvyslanectví České republiky v USA (resp. ve Velké Británii) a máte pokoj. Podvodník už se neozve!