Prezidentské volby vyhrál Babiš a nikoli Zeman
Ti, co volili Jiřího Drahoše, jsou v šoku. Ti, co volili Miloše Zemana, jsou překvapeni. S jeho vítězstvím nepočítali. Čistě statisticky to po prvním kole vypadalo na to, že Drahoš je neporazitelný. Pakliže se k němu připojí celé protizemanovské křídlo, které propadlo v prvním kole voleb, není nic, co by mohlo Drahoše ohrozit. A přece se to nepodařilo. Jak je to možné, že Zeman opět prošel? Uspěl sice s odřenýma ušima, ale uspěl!
Při mé poslední přednášce u záložníků Bundeswehru v Berlíně mi posluchači položili dotaz: „Opět byl zvolen Zeman. Jak nám vysvětlíte, že každý druhý Čech je vůl?“ Ono v SRN také není všechno zlato, co se třpytí a tak jsem odpověděl srovnáním: „Kdysi jsem pánové vyučoval, v německy hovořících zemích, tzv. 'Psychlogii úspěchu'. Rozlišoval jsem mezi pesimisty a optimisty, přičemž jsem si vypomáhal srovnávací metodou Dale Carnegieho - 'is the glass half full or half empty? ' (je sklenice z poloviny plná nebo z poloviny prázdná?). Pesimista tvrdí, že je z poloviny prázdná. Optimista naopak tvrdí, že je z poloviny plná. Pánové já jsem optimista, a proto optimisticky tvrdím - každý druhý Čech je rozumný člověk.“
Miloš Zeman má ve skutečnosti maximální podporu 10% českých občanů, což se zřetelně ukázalo při volbách v zahraničí na zastupitelských úřadech České republiky. Ovšem je možné, racionálními intrikami, přesto dosáhnout nadpoloviční většiny volebních hlasů. Takže Zemana volili voliči, kteří by mu za normálních okolností nedali žádný hlas, ale protože v něm viděli ochránce Andreje Babiše, dopadlo vše naopak.
Volby tedy vyhrál nesmírně populární Babiš (přes veškeré pomluvy na jeho adresu ze strany nezodpovědných parlamentářů, které naopak jeho popularitu ještě navíc pouze navršily) a nikoli mystifikátor a polohulvát Zeman.
Bylo by velkou chybou vydávat Zemana za hlupáka. Jde o osobnost, dalo by se říci – geniální svůdce, šikovný prodavač strachu a liška všemi mastmi mazaná! Velice dobře si uvědomil, že jeho znovu zvolení není bez podpory (a tím i nesmírné popularity) Babiše, tak jako hnutí ANO vůbec myslitelné.
Zaměřil se tedy naprosto bez výhrad na tento výkonný motor naší současné společnosti. Vsadil na zcela jasného favorita a doslova matematicky mu to vyšlo, neboť volby vyhrál Babiš a Zeman si toto vítězství pouze bezostyšně přivlastnil. Jeho spojenectví s Babišem není žádnou „láskou na první pohled“, nýbrž naprosto egoistickou kalkulací vychytralého a mazaného lišáka! Nyní by mohl Zeman s klidným svědomím prohlásit:
„Oblafnul jsem národ, ale vše je v mezích zákona. Nikdo na mne nemůže. Mohu nadávat novinářům, kdy a kde si vzpomenu. Koketovat s Ruskem a Čínou mohu třeba 24 hodin denně. Srovnávat s 'k****u' mohu na co si vzpomenu – Babiš vyhrál volby a já si tento výsledek přivlastním sám sobě. Mám na to plné právo. Nakonec jsem bývalým komunistou, proč bych neměl Babišovy úspěchy 'zestátnit' resp. 'znárodnit' ve svůj vlastní prospěch? Sobotka byl hlupák a neuměl na Babišových uspěších parazitovat. Svojí notorickou omezeností poslal ČSSD ke dnu a tím vlastně dopomohl Babišovi k vítězství, ačkoli to neměl v žádném případě v úmyslu. Já sám sebe ke dnu nepošlu – nejsem Sobotka. A nakonec - takoví papíroví novinářští tlachalové, jako je např. Jan Berwid-Buquoy, mně mohou tak akorát vlézt na záda...“
Musím se přiznat, já jsem sám se sebou u volební urny tvrdě zápasil. V mém nitru vyvstál jakýsi druh schizofrenie: Jsem sice pro Babiše, ale současně proti Zemanovi. Co teď? Nakonec jsem se rozhodl pro Jiřího Drahoše a dal jsem mu svůj hlas. To vše s neblahým tušením, že jsem hlasoval sice proti Zemanovi, ale zdali jsem tím neuškodil Babišovi, což bych, na druhé straně, velice nerad učinil.
Domnívám se, že s tímto dilematem se dostavila k volebním urnám většina voličů. Zeman se stal opět prezidentem, protože mu prezidentské volby vyhrál Babiš. Není tedy pravdou, že každý druhý Čech je „vůl“, jak se domnívají naši zahraniční sousedé neznalí naších poměrů.
Domnívám se dokonce, že klasičtí politikové českého parlamentalismu zatáhli onu pomyslnou káru tak hluboko do bahna, že kdyby se nyní konaly předčasné volby, získalo by patrně ANO, coby politické hnutí, poprvé od roku 1918, tedy zrodu československého státu, absolutní většinu hlasů.
A pakliže to půjde takto dál, jednoho dne vše skončí tak, jako za komunistů – ANO vyhraje volby poměrem 98,9% hlasů a ostatní politické strany nebudou ani v parlamentní opozici, neboť tam pro ně nebude žádné místo.
Pomluva je bumerang vracející se mohutným úderem ke svému odesílateli. Pitomost je obrovskou sebezničující silou. Bohuslav Sobotka není jediným, kdo vypustil do oběhu tyto démony zkázy na volebním nebi České republiky...
Při mé poslední přednášce u záložníků Bundeswehru v Berlíně mi posluchači položili dotaz: „Opět byl zvolen Zeman. Jak nám vysvětlíte, že každý druhý Čech je vůl?“ Ono v SRN také není všechno zlato, co se třpytí a tak jsem odpověděl srovnáním: „Kdysi jsem pánové vyučoval, v německy hovořících zemích, tzv. 'Psychlogii úspěchu'. Rozlišoval jsem mezi pesimisty a optimisty, přičemž jsem si vypomáhal srovnávací metodou Dale Carnegieho - 'is the glass half full or half empty? ' (je sklenice z poloviny plná nebo z poloviny prázdná?). Pesimista tvrdí, že je z poloviny prázdná. Optimista naopak tvrdí, že je z poloviny plná. Pánové já jsem optimista, a proto optimisticky tvrdím - každý druhý Čech je rozumný člověk.“
Miloš Zeman má ve skutečnosti maximální podporu 10% českých občanů, což se zřetelně ukázalo při volbách v zahraničí na zastupitelských úřadech České republiky. Ovšem je možné, racionálními intrikami, přesto dosáhnout nadpoloviční většiny volebních hlasů. Takže Zemana volili voliči, kteří by mu za normálních okolností nedali žádný hlas, ale protože v něm viděli ochránce Andreje Babiše, dopadlo vše naopak.
Volby tedy vyhrál nesmírně populární Babiš (přes veškeré pomluvy na jeho adresu ze strany nezodpovědných parlamentářů, které naopak jeho popularitu ještě navíc pouze navršily) a nikoli mystifikátor a polohulvát Zeman.
Bylo by velkou chybou vydávat Zemana za hlupáka. Jde o osobnost, dalo by se říci – geniální svůdce, šikovný prodavač strachu a liška všemi mastmi mazaná! Velice dobře si uvědomil, že jeho znovu zvolení není bez podpory (a tím i nesmírné popularity) Babiše, tak jako hnutí ANO vůbec myslitelné.
Zaměřil se tedy naprosto bez výhrad na tento výkonný motor naší současné společnosti. Vsadil na zcela jasného favorita a doslova matematicky mu to vyšlo, neboť volby vyhrál Babiš a Zeman si toto vítězství pouze bezostyšně přivlastnil. Jeho spojenectví s Babišem není žádnou „láskou na první pohled“, nýbrž naprosto egoistickou kalkulací vychytralého a mazaného lišáka! Nyní by mohl Zeman s klidným svědomím prohlásit:
„Oblafnul jsem národ, ale vše je v mezích zákona. Nikdo na mne nemůže. Mohu nadávat novinářům, kdy a kde si vzpomenu. Koketovat s Ruskem a Čínou mohu třeba 24 hodin denně. Srovnávat s 'k****u' mohu na co si vzpomenu – Babiš vyhrál volby a já si tento výsledek přivlastním sám sobě. Mám na to plné právo. Nakonec jsem bývalým komunistou, proč bych neměl Babišovy úspěchy 'zestátnit' resp. 'znárodnit' ve svůj vlastní prospěch? Sobotka byl hlupák a neuměl na Babišových uspěších parazitovat. Svojí notorickou omezeností poslal ČSSD ke dnu a tím vlastně dopomohl Babišovi k vítězství, ačkoli to neměl v žádném případě v úmyslu. Já sám sebe ke dnu nepošlu – nejsem Sobotka. A nakonec - takoví papíroví novinářští tlachalové, jako je např. Jan Berwid-Buquoy, mně mohou tak akorát vlézt na záda...“
Musím se přiznat, já jsem sám se sebou u volební urny tvrdě zápasil. V mém nitru vyvstál jakýsi druh schizofrenie: Jsem sice pro Babiše, ale současně proti Zemanovi. Co teď? Nakonec jsem se rozhodl pro Jiřího Drahoše a dal jsem mu svůj hlas. To vše s neblahým tušením, že jsem hlasoval sice proti Zemanovi, ale zdali jsem tím neuškodil Babišovi, což bych, na druhé straně, velice nerad učinil.
Domnívám se, že s tímto dilematem se dostavila k volebním urnám většina voličů. Zeman se stal opět prezidentem, protože mu prezidentské volby vyhrál Babiš. Není tedy pravdou, že každý druhý Čech je „vůl“, jak se domnívají naši zahraniční sousedé neznalí naších poměrů.
Domnívám se dokonce, že klasičtí politikové českého parlamentalismu zatáhli onu pomyslnou káru tak hluboko do bahna, že kdyby se nyní konaly předčasné volby, získalo by patrně ANO, coby politické hnutí, poprvé od roku 1918, tedy zrodu československého státu, absolutní většinu hlasů.
A pakliže to půjde takto dál, jednoho dne vše skončí tak, jako za komunistů – ANO vyhraje volby poměrem 98,9% hlasů a ostatní politické strany nebudou ani v parlamentní opozici, neboť tam pro ně nebude žádné místo.
Pomluva je bumerang vracející se mohutným úderem ke svému odesílateli. Pitomost je obrovskou sebezničující silou. Bohuslav Sobotka není jediným, kdo vypustil do oběhu tyto démony zkázy na volebním nebi České republiky...