Každá politická strana, aby přežila, potřebuje změnu. Nejde o nějaký intimní palácový převrat. Je nutné pochopit ducha i trend doby a přizpůsobit tyto fenomény momentálnímu stavu společnosti. Národ a společenský systém nejsou mrtvými kulisami právě dohrané scény oblastního divadla. Naopak, jedná se o živý organismus, který musí být pod náležitou „lékařskou“ kontrolou, aby se v něm neusadily zhoubné a nebezpečné nemoci.

KDU-ČSL naléhavě potřebuje nové kreativní vedení ke zvládnutí výše uvedených společenských trendů. Odstoupení Jiřího Čunka z vládních funkcí jsem přijal se zadostiučiněním. Myslím si, že se zachoval jako správný demokrat. Reagoval jsem na jeho rozhodnutí na internetových stránkách ČT24 ze dne 12. 01. 2009 následující poznámkou:

„I ten nejmenší krok správným směrem je pokrok ... Odstoupení Jiřího Čunka z vládních funkcí bez arogance a hněvu hovoří spíš pro něho než proti němu. Je to krok demokrata, který si uvědomil, že svou úlohu nezvládá. Nezvládá bohužel ani vedení strany KDU-ČSL. Jeho náhrada ing. Janem Březinou by byl nejen absolutně správný krok správným směrem, nýbrž dokonce dar nebes.“

Samozřejmě, že zvolání „Jiří Čunek odchází - Ať žije Jan Březina“ je z mé strany poněkud předčasné, neboť původně se měl konat celostátní sjezd KDU-ČSL 19. - 20. září. 2009. Avšak již ona skutečnost, že jeho konání je přeřazeno na 13. - 14. června 2009, je zřetelným signálem urychleného řešení nahromaděných problémů ve vedení strany křesťanských demokratů. Není totiž žádným veřejným tajemstvím, že v momentálním stavu věcí KDU-ČSL de facto žádné vedení nemá. Alespoň ne takové, které by bylo perspektivou pro naléhavé řešení soudobých problémů. Jiří Čunek je člověkem pracovitým, ale až příliš pragmatickým, než aby si uvědomoval naléhavost nových perspektiv, natožpak aby je vytvářel.

Pravým opakem Jiřího Čunka je europoslanec ing. Jan Březina.

Jeho způsob kreativního myšlení a vypracovávání deduktivních závěrů silně připomíná sociologickou imaginaci (C. Wright Mills) myšlenkových pochodů Johna F. Kennedyho při uskutečňování jeho politiky „Nových hranic“ (New Frontiers).

Europoslanec Březina má onu nepostradatelnou schopnost analyzovat i tu nejsložitější sociální problematiku takovým způsobem, aby byla naprosto srozumitelná každému průměrnému občanu ČR. Tato rétorika je nesmírně důležitá při prosazování politických cílů a získávání voličských hlasů. Je osobností charismatickou, používající vybraný vokabulár při styku s občany a postrádá jakékoli sklony k aroganci moci. Jeho organizační schopnosti a vedení spolupracovníků jsou „Top One“.

V současné chvíli by tedy byl tím naprosto ideálním kandidátem pro post předsedy KDU-ČSL. To ovšem ještě nestačí, pakliže by se nejednalo pouze o formální změnu ve vedení strany. Pouhá výměna stráží na stranickém trůnu určitě není schopna sama o sobě být inovativní alternativou pro doslova revoluční obnovu strany („Nové hranice“). K tomu je třeba inovativní program. Čeho chce vlastně uvnitř KDU-ČSL europoslanec Březina dosáhnout?

Při jeho poslední návštěvě barokního zámku v Táboře-Měšicích jsem měl možnost s ním konzultovat jeho představy. Vyvolalo to ve mně dojem, že přede mnou stojí kandidát na předsedu strany, jenž přesně zná strukturu vnitrostranických problémů a je ochoten je nekompromisně řešit. Jeho primární a globální představou je vytvořit v KDU-ČSL předpoklady, aby se stala stranou všelidovou. Dlouhodobě je rovněž nutné, pokud možno získat křesťansko-demokratickou masovou základnu, podobně jako je tomu v SRN nebo v Rakousku.

Střednědobě počítá ing. Jan Březina s tím, že by bylo možné vytvořit volitelnost KDU-ČSL stabilně procentuálně v dimenzích 12-15 % voličského potenciálu a tím se stát po ODS a ČSSD tzv. „třetí alternativou“. Komunisté by byli tím pádem posunuti na čtvrté místo a výsledky voleb při vytváření koalic v ČR by se ad hoc staly spolehlivější a bez extrémně krizových zádrhelů při hlasováních v zastupitelských orgánech.

Nyní lze pouze doufat, že po červnovém sjezdu KDU-ČSL bude možné s klidným svědomím zvolat: „Jiří Čunek odchází - Ať žije Jan Březina!“