Tomáš Sokol prozradil některé taktické kroky družstva Advokátů.
Ministerstvo pro záležitosti advokátů zasahuje.
Dnes již snad nikdo nepochybuje, že existuje Ministerstvo pro záležitosti některých advokátů. Pokud jste o něm neslyšeli, je to tím, že operuje v utajení a jak je moderní, využívá různé nové možnosti organizace práce, jako je zejména sdílení kanceláří s dalšími firmami či veřejnými institucemi a třeba home office, tedy práci z domova. Zdá se, že mnoho z čelných představitelů Ministerstva jsou zároveň členy vedení Advokátní komory, ale jsou v něm zastoupeni i další aktéři, kteří hájí zájmy Ministerstva pro záležitosti advokátů (dále již jen MZnA) v zákonodárných i exekutivních údech správy věcí veřejných. V oblasti mediální práce využívá MZnA, společně s dalšími „trendy“ organizacemi i sociální sítě a blogy. Tomáš Sokol je hezkým příkladem moderního přístupu k PR, kdy se zdá, že svůj blog používá pro publikaci textů, které nějak souvisí s předmětem jeho podnikání, jeho obchodními zájmy či se zájmy MZnA.
V posledním publikovaném textu Zase jedno Pyrrhovo vítězství na dohmat se jedná spíše o přehmat. Tomáš rozebírá zavádějícím způsobem údajné dopady poslaneckého návrhu zákona, který souvisí s náklady na vymáhání pohledávek do deseti tisíc korun a taktéž s příjmy advokátů.
Tomáš se věnoval vyčerpávajícím způsobem střelbě na klamný cíl, který čtenářům navíc sám namaloval. Mnoho slov, mnoho výpočtů, zbytečná práce. Motanice.
Základní fakt, který Sokol nezmínil, je, že poslanecký návrh obsahuje kompenzaci pro osoby, firmy či advokáty, kteří podají návrh soudu na platební rozkaz. Nikdo rozumný nemůže věřit, že by si tak zkušený muž, proslulý svým taktickým úsudkem a sokolím okem této pasáže v návrhu zákona nevšiml. Takže můžeme říci, Ministerstvo pro záležitosti advokátů se mýlí, nemá všechny informace nebo lže a nebo všechno dohromady. Jinak změna navrhovaná poslanci má tři odstavce, takže možnost jednoho si nevšimnout se limitně blíží nule.
Jinak jedná se o formulační změnu § 374a kdy se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně označení zní:„d) paušální výši náhrady hotových výdajů za jeden úkon účastníka řízení nebo jeho zástupce, a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení,“.
Návrh podporuje mimo jiné Česká bankovní asociace. Pokud by byl návrh proti zájmům věřitelů, jak od boku střílí Sokol, asi by ho nepodporovala.
V současné praxi je základem pohledávkového byznysu fakt, že pokud se necháte zastoupit advokátem, dlužník zaplatí věřiteli náklady na advokáta. Pokud se nenecháte zastoupit, nedostanete nic. Proto si advokáti či firmy napojené na advokáty skupují velké balíky drobných pohledávek a platí tak vlastně trochu sami sobě. Těžba přísudků je hlavním důvodem žalob na desetikoruny, stokoruny, dokonce koruny či méně než koruny. Dokonce se žalují docela úspěšně promlčené pohledávky. Všechny tyto pravomocné platební rozkazy a jejich exekuce máme ve sbírce v malých stovkách kusů.
Ještě jednou: Pokud si ctěný čtenář vyplní formulář na platební rozkaz sám, nedostane za vyplnění nic. Pokud si vezme advokáta, dostane taky nic, ale přes přísudek vytěží něco advokát. Poslanecký návrh bere exkluzivitu advokátům a navrhuje přiznat automaticky náhradu 600 či 900 korun (ekvivalent dvou či tří úkonů právní služby) každému úspěšnému ve sporu, tedy i těm, kteří podají návrh na platební rozkaz sami. Třeba bance, třeba dopravnímu podniku, třeba magistrátu města. Třeba Vám. Vidíte? Nikde žádný advokát. Nebo ano, ale třeba za 600.
Tomáš Sokol v rozhovoru pro časopis Respekt 25.6. v této souvislost na otázku Hany Čápové Opravdu Vám za kauzy řešené předtištěným dopisem „přes kopírák“ nepřipadá odměna osm tisíc pro advokáta vysoká? „Řekněte mi, proč bych se tomu bránil,“ říká Sokol. “My jsme to dělali za tisícikorunu a byli jsme spokojení. Stát si vymyslel takovouto odměnu, a proč bych se bránil, když je ruka páně otevřená?“
Poslanecký návrh jde lehce níž, než byla spokojenost Tomáše Sokola v původním nastavení, ale není to nula, jak Sokol tvrdí. Poslanecký návrh řečeno se Sokolem přivírá ruku Páně a zároveň sytí širší zástupy, než pouze advokáty přisáté na veřejné dluhy.
Tím, že Sokol ve svém obšírném textu nezmínil odměnu/náhradu pro každého, což je, uznejte, klíčová věc, je jasné, že Ministerstvo pro záležitosti některých advokátů se bude snažit nejdříve zabít v návrhu odměny/náhrady pro všechny, aby návrh nebyl výhodný pro banky, splátkové společnosti, telefonní operátory a další obchodní segmenty, které obsluhují malé dluhy. Pak se pokusí zabít návrh celý.
Uvidíme, kdo se k tomu za tajné Ministerstvo veřejně propůjčí. Budu to pro Vás sledovat a dáme vědět.
Pokud byste mi chtěli poslat nějaký úchylný platební rozkaz či exekuci na deseti či stokoruny, začerněte své osobní údaje a pošlete na adresu jan.cerny@clovekvtisni.cz .
Přehled argumentace k základním argumentačním faulům MZnA najdete v textu Přísudky a předsudky: sedmero mýtů
Dnes již snad nikdo nepochybuje, že existuje Ministerstvo pro záležitosti některých advokátů. Pokud jste o něm neslyšeli, je to tím, že operuje v utajení a jak je moderní, využívá různé nové možnosti organizace práce, jako je zejména sdílení kanceláří s dalšími firmami či veřejnými institucemi a třeba home office, tedy práci z domova. Zdá se, že mnoho z čelných představitelů Ministerstva jsou zároveň členy vedení Advokátní komory, ale jsou v něm zastoupeni i další aktéři, kteří hájí zájmy Ministerstva pro záležitosti advokátů (dále již jen MZnA) v zákonodárných i exekutivních údech správy věcí veřejných. V oblasti mediální práce využívá MZnA, společně s dalšími „trendy“ organizacemi i sociální sítě a blogy. Tomáš Sokol je hezkým příkladem moderního přístupu k PR, kdy se zdá, že svůj blog používá pro publikaci textů, které nějak souvisí s předmětem jeho podnikání, jeho obchodními zájmy či se zájmy MZnA.
V posledním publikovaném textu Zase jedno Pyrrhovo vítězství na dohmat se jedná spíše o přehmat. Tomáš rozebírá zavádějícím způsobem údajné dopady poslaneckého návrhu zákona, který souvisí s náklady na vymáhání pohledávek do deseti tisíc korun a taktéž s příjmy advokátů.
Tomáš se věnoval vyčerpávajícím způsobem střelbě na klamný cíl, který čtenářům navíc sám namaloval. Mnoho slov, mnoho výpočtů, zbytečná práce. Motanice.
Základní fakt, který Sokol nezmínil, je, že poslanecký návrh obsahuje kompenzaci pro osoby, firmy či advokáty, kteří podají návrh soudu na platební rozkaz. Nikdo rozumný nemůže věřit, že by si tak zkušený muž, proslulý svým taktickým úsudkem a sokolím okem této pasáže v návrhu zákona nevšiml. Takže můžeme říci, Ministerstvo pro záležitosti advokátů se mýlí, nemá všechny informace nebo lže a nebo všechno dohromady. Jinak změna navrhovaná poslanci má tři odstavce, takže možnost jednoho si nevšimnout se limitně blíží nule.
Jinak jedná se o formulační změnu § 374a kdy se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně označení zní:„d) paušální výši náhrady hotových výdajů za jeden úkon účastníka řízení nebo jeho zástupce, a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení,“.
Návrh podporuje mimo jiné Česká bankovní asociace. Pokud by byl návrh proti zájmům věřitelů, jak od boku střílí Sokol, asi by ho nepodporovala.
V současné praxi je základem pohledávkového byznysu fakt, že pokud se necháte zastoupit advokátem, dlužník zaplatí věřiteli náklady na advokáta. Pokud se nenecháte zastoupit, nedostanete nic. Proto si advokáti či firmy napojené na advokáty skupují velké balíky drobných pohledávek a platí tak vlastně trochu sami sobě. Těžba přísudků je hlavním důvodem žalob na desetikoruny, stokoruny, dokonce koruny či méně než koruny. Dokonce se žalují docela úspěšně promlčené pohledávky. Všechny tyto pravomocné platební rozkazy a jejich exekuce máme ve sbírce v malých stovkách kusů.
Ještě jednou: Pokud si ctěný čtenář vyplní formulář na platební rozkaz sám, nedostane za vyplnění nic. Pokud si vezme advokáta, dostane taky nic, ale přes přísudek vytěží něco advokát. Poslanecký návrh bere exkluzivitu advokátům a navrhuje přiznat automaticky náhradu 600 či 900 korun (ekvivalent dvou či tří úkonů právní služby) každému úspěšnému ve sporu, tedy i těm, kteří podají návrh na platební rozkaz sami. Třeba bance, třeba dopravnímu podniku, třeba magistrátu města. Třeba Vám. Vidíte? Nikde žádný advokát. Nebo ano, ale třeba za 600.
Tomáš Sokol v rozhovoru pro časopis Respekt 25.6. v této souvislost na otázku Hany Čápové Opravdu Vám za kauzy řešené předtištěným dopisem „přes kopírák“ nepřipadá odměna osm tisíc pro advokáta vysoká? „Řekněte mi, proč bych se tomu bránil,“ říká Sokol. “My jsme to dělali za tisícikorunu a byli jsme spokojení. Stát si vymyslel takovouto odměnu, a proč bych se bránil, když je ruka páně otevřená?“
Poslanecký návrh jde lehce níž, než byla spokojenost Tomáše Sokola v původním nastavení, ale není to nula, jak Sokol tvrdí. Poslanecký návrh řečeno se Sokolem přivírá ruku Páně a zároveň sytí širší zástupy, než pouze advokáty přisáté na veřejné dluhy.
Tím, že Sokol ve svém obšírném textu nezmínil odměnu/náhradu pro každého, což je, uznejte, klíčová věc, je jasné, že Ministerstvo pro záležitosti některých advokátů se bude snažit nejdříve zabít v návrhu odměny/náhrady pro všechny, aby návrh nebyl výhodný pro banky, splátkové společnosti, telefonní operátory a další obchodní segmenty, které obsluhují malé dluhy. Pak se pokusí zabít návrh celý.
Uvidíme, kdo se k tomu za tajné Ministerstvo veřejně propůjčí. Budu to pro Vás sledovat a dáme vědět.
Pokud byste mi chtěli poslat nějaký úchylný platební rozkaz či exekuci na deseti či stokoruny, začerněte své osobní údaje a pošlete na adresu jan.cerny@clovekvtisni.cz .
Přehled argumentace k základním argumentačním faulům MZnA najdete v textu Přísudky a předsudky: sedmero mýtů