První dáma se po třetím kolečku kondičního běhu lánskou oborou právě vracela k zámku, když uviděla, jak ze vchodu vychází osoba, řečeno opisem, poněkud extrémního vzezření.

Byla to ženská!

Což o to, na roj žen kolem svého manžela byla paní Ivanka zvyklá, ale byly to převážně osoby důstojně vyhlížející jako třeba ministryně spravedlnosti Benešová či její kolegyně Dostálová, Schillerová nebo Maláčová. Žádné, ehm, vyzývavé typy, jako tahle uvadající kráska, jsou vždy důstojně oblečené, jak se na jednání s prezidentem sluší. Tahle je, no skoro, nahá!

Není divu, že do první dámy – znovu po letech – vjela žárlivost, jako kdysi, když nemohla přehlédnout, jak se Miloš točil kolem šťabajzny Buzkové, než ji, z ničeho nic, zapudil.

Že by u manžela nečekaně vyhřezla třetí míza, a tahle osoba byla jeho nová favoritka, a já budu vosk? - pomyslela si. Když ano, je to od něj neslýchané drzost, tahat si ji pod střechu, soptila.

V té chvíli návštěvnice nasedla, ani se tomu nechce věřit, na kozu, ne třeba na koně nebo na ekologické kolo, a zamířila k bráně, přičemž jednou nohou koze v chůzi pomáhala.

„Co má tohle znamenat?!“ vtrhla Zemanová do pracovny, kde s hlavou státu seděl vedoucí zahraničního odboru –zmocněnec pro dobré vztahy s Ruskem Jindrák, mluvčí Ovčáček, poradce Nejedlý a kancléř Mynář.

„Co, jako znamenat, Ivuško? A neruš nás teď. Probíráme koncepci mého zásadního vyjádření k vrbětické nevyžádané likvidaci bulharského zboží a k těm nešťastným závodům ve vzájemném vyhošťování diplomatů. Tady musí každé slovíčko, které národu řeknu, přesně sedět.“

„Sedět, nesedět,“ nedala se odbýt první dáma, „ale nejdřív mi laskavě vysvětli, co jsi tady měl, co jste tady měli", a zpražila všechny pohledem, " za divnou ženskou? Ani nahou, ani oblečenou. To si zpestřujete, vy kaňouři, porady striptýzem?!“

„Jo, tak,“ blahosklonně se zatvářil prezident. „To byla externí konzultantka, nějaká Horákyně, v odborných kruzích jí říkají Chytrá. Ne, že by byla chytřejší než já, ale víc hlav, víc rozumů.

A já se přece musím zachovat podobně chytrácky jako kdysi ona, kdy ji - ti tupci - někam předvolali, ovšem na nejasnou hodinu, ani ve dne, ani v noci – a kladli si podmínku, že nemá být ani nahá, což je pochopitelné, ale ani oblečená, což je dneska nepřijatelný sexuální bossing, a neměla se dostavit ani pěšky, ani na voze.

No a mě čeká podobný rébus.

Tedy počínání ve Vrběticích odsoudit, svým způsobem, samozřejmě, ale zároveň neodsoudit, tedy vyjádřit rozhořčení nad fórovým časovačem.

Pro vyhošťování mít pochopení, ale zároveň dát najevo, že takové unáhlení nikam nepovede.

Putina bych měl kritizovat a zároveň…ježišmarjá, co mě pleteš, jeho v žádném případě kritizovat nesmím, copak může za to, jak rozvědčíci tráví zahraniční dovolenou?

Musím říct všechno tak fikaně, aby nepřátelé Ruska u nás to jako odsudeček eventuálně vnímat mohli, ale přátelé v Moskvě naopak, jako upřímnou snahu bratrské styky dál prohlubovat, a ne je kvůli každé ptákovině kalit."