Detektiv protidrogové jednotky z Detroitu Harry Hrzerbicek, hovořící slušnou češtinou, protože jeho rodiče dali kdysi ČSSR vale, ale v Americe mezi sebou mluvili česky, byl už čtvrtý den na stáži v pražské kriminální centrále.

Byla to výměnná záležitost. Český policista zase jel na tři týdny do Spojených států.

Harry by už konečně chtěl vidět také něco jiného než papírování a laboratoř. Chyběl mu pořádný zátah na dealery, nebezpečné zatýkání drogového bosse, či rozdrcení drogového doupěte zásahovou jednotkou. Prostě kypící život! Jak ho zná z Detroitu, kde na každém rohu postává dealer a kde v každé škole se dají zabavit aspoň psaníčka.

Tady chcípl pes.

Zatím Harry zažil pouze zatýkání nějakého Vietnamce, který si z druhé místnosti své večerky udělal pěstírnu, tedy spíš pěstírničku konopí.
Ale konečně to přišlo. Dočkal se.

„Chlapi, mám od zdroje hlášku, že do Noční záře dorazila dodávka pervitinu a dalšího svinstva a že se bude dneska večer prodávat. Tomu musíme zamezit a zboží zabavit. To znamená, že v devět večer tam s plnou parádou vrazíme. Jasný?“ zakončil rozkaz velitel a dostalo se mu odpovědí, že „jasný, šéfe.“

Úderem deváté policisté vnikli do klubu. Nikdo nesměl ven. Začalo prohlížení a „dobrovolné“ šacování přítomných. Ale nic nad normu se nenašlo. Přítomní se dokonce ochotně nabízeli na krevní zkoušku a měli z „fízlů“ legraci. Něco tady nebylo v pořádku…

Prostě fiasko. Buď šlo o falešnou informaci, nebo zboží už rozprodali a kupující stačili před příchodem policie zmizet.

„Balíme,“ řekl otráveně velitel, protože o tomhle nepodařeném zátahu se bude ještě dlouho mluvit, a navíc ten Henry, ten to jistě dá tam u nich k dobru, aby se vědělo, jací jsou Češi neschopní packalové!
A kde vůbec je?

Nemusel se ani rozhlížet, když přímo proti němu, s rukama nahoře, vedl právě Harry tři mladé lidi a jednoho chlapíka ve středním věku.

„ Veliteli, tihle byli nahoře, kam jste,“ a udělal významnou pauzu, jakoby chtěl naznačit něco - mírně řečeno nadstandardního - v řízení zásahu, „kam jste „kupodivu nikoho hledat neposlal. Ale mně přišlo interestingly se tam podívat. A heleďme, máme je! Tenhle old man jim píchal nějaké svinstvo.

What it was?! Co to bylo?!“ zakřičel drsný Harry na muže jako u ostrého výslechu.

„ Pfizer/BioNTech ", odpověděl klidným hlasem velitel. „A ten chlápek, to je Vašek, doktor Vašek, patolog z mordparty. Ahoj, Franto!

V tom druhém patře je totiž očkovací koutek pro mládež nad šestnáct. To je taková neformální záležitost, jak přimět mladé nenápadně k očkování, to vymyslel pan premiér. Takhle se očkuje všude - ve fitku, v obchoďáku, ve fast foodu, na plovce, v tetovacím salónu, a ták. Jasný?“

„Ano, pane!“ vykřikl Harry a dokonce veliteli zasalutoval.

Když si pak v noci do notebooku zapisoval pravidelné denní postřehy ze stáže, použil tentokrát jenom dvě slova, a to anglicky: Czech madness. Neboli české šílenství.