Odpověď na otázku z nadpisu by se ještě před dvěma dny zdála být velmi ošemetná, a málokdo by odpověděl kladně. Dát ruku do ohně právě za zdravou mysl politiků by byl nezodpovědný risk.

Určitě každý někdy buď sám vyřkl, anebo doma či mezi přáteli zaslechl na adresu poslanců či senátorů věty, jako:

Ti se snad zbláznili, zcvokli, jsou to šílenci, magoři..

Teď se však vyjasňuje, že tomu tak být nemusí. Zdá se být víc než pravděpodobné, že poslanci zvolení do nové Sněmovny normální jsou. A o senátorech už žádná pochybnost být nemůže.



Testem normálnosti bylo senátní projednávání masochistického návrhu ještě staré sněmovny, aby se politikům zmrazily platy na nynější úrovni i na příští léta. Když návrh senátoři zamítnou, vše zůstane, jak je. Jak má spravedlivě být.

Co na to říkají poslanci?



-Tak jsem hrozně rád, že jsem tím testem prošel, pane kolego.

-A jakým?

-No přece testem normálnosti.

-On se snad nějaký dělá? To ho budu muset ještě před poslaneckým slibem podstupit? Proboha!

-Ale ne, nebojte se, nikdo nás z ústavy zkoušet nebude - o test se postaral kolega senátor Vilímec při diskusi o zmrazování platů nás politiků. Řekl doslova:

„Neznám normálního člověka, který by si chtěl na šest let zmrazovat platy, a soudím, že by v Poslanecké sněmovně a v Senátu měli být normální lidé.“

-No tahle slova můžu s fleku podepsat!
Proč bych měl mít místo 101 tisíc měsíčně platu a k tomu čtyřicet tisíc náhrad jenom stávajících 96, a to na celé čtyři roky?

Bez nějakého zvyšování a valolirazace, kterou bude mít každý úředníček?

A kdyby mě náhodou zvolil za šéfa výboru, tak bych měl pořád jenom sto řicet!

-Tak to jsem rád, že jste taky normální, jako já. Doufám, že v téhle sněmovně bude normálních většina, a že nás ani nenapadne znovu navrhovat tenhle sociální experiment, kterým nás chtěli uvrhnout zpátky do babišovy chudoby.

Cožpak jsme nějací na platu nezávislí oligarchové?