Omluva jménem pana prezidenta Peroutkově vnučce
Ministerstvo financí se důstojně vypořádalo s rozhodnutím soudu, že v zastoupení prezidenta se musí omluvit za jeho lživé výroky o novináři Peroutkovi, kdy z antifašisty udělal obdivovatele Hitlera.
Podle Zemana měl Peroutka napsat článek s titulkerm“ HITLER JE GENTLEMAN.

Cesta k omluvě však nebyla jednoduchá
„Paní doktorko,“ probíral vedoucí sekretariátu s ministryní Schillerovou aktuální program, " musíme vyřídit toho Peroutku.“
„No já se nikomu omlouvat rozhodně nebudu, stejně tady už končím a navíc teď šéfuju klubu,“ odbyla úředníka.
„Takže vydáme omluvné prohlášení?“ navrhl tajemník. Ministryně se na chvíli zadumala, a pak už měla jasno, jak dál.
“Už mám toho našeho omlouvání dost! Tentokrát realizaci omluvy budu delegovat mimo ministerstvo, na podřízenou organizaci. Ať se omluví oni.“
- - - -
„Co to je?“ zíral překvapeně vysoký činitel GŘ finanční správy na e-mail ze sekretariátu ministryně s příkazem, aby se omluvil za to, co o Peroutkovi lživě řekl prezident.
„A to mám jako já osobně, nebo někdo z vás náměstků,“ a podíval se na svolané kolegy, “jako za tou manželkou exprimátora Kasala jít a říct jí, že se omlouvám za to, co řekl Zeman o jejím dědečkovi, a ten že jako odpůrce Hitlera o něm pochvalný článek vlevo dolů nenapsal? To se mi opravdu nechce.“
„A co kdyby za ní šlo celé vedení, my všichni, jako delegace, aby to nebylo jenom na jednom?“ navrhla kolegyně.
„Ne, ne,“ oponoval šéf. Pak hlas ztišil:
„Když se nedokázala nebo nechtěla omluvit ministryně, proč bychom měli chtít my? Mám řešení…“
- - - -
„To myslíte vážně?“ cukal se šéf Krajského finančního úřadu do telefonu kolegovi z GŘ, “abych se mu omluvil? Že jste si to nevymysleli, že to jde seshora? To je sice hezké, ale my tady v Praze nemáme na nějaké omlouvání mimo barák čas. čas Mohli bychom si tu ženskou ovšem předvolat, aby se dostavila k vyslechnutí omluvy k nám, ale to by asi nebyl…
No dobře, nevykašleme se na to, určitě ne.“ A vyťukal číslo ředitelky okresní správy.
Bláhová“, obrátila se vedoucí okresní správy na studentku, která tam byla na stáži.
„Mám pro vás důležitý úkol, a dejte si záležet, je od samotného šéfa krajské správy.“
„O co jde, šéfová?“
„O omluvu. Omluvit se za Zemana… „
„..tomu Krpáčovi, jak na něj kvůli falešnému udání konkurenta zaklekli Zemanovi lidi z revizního, a on to pak dal do televize a ztěžoval si až u Schillerky? Jasně, šéfová. “
„Ale ne, neomlouvá se revizor Zeman, ale prezident Zeman, a ne Krpáčovi, ale, ale.. kde to mám, nějaké holce, vnučce po jednom pisálkovi kvůli…
Nechápu co s tím m máme společného, když ten Peroutka u nás v evidenci poplatníků není?
Podle Zemana měl Peroutka napsat článek s titulkerm“ HITLER JE GENTLEMAN.

AČ CHUDÁK OVČÁČEK PÁTRAL PO ČLÁNKU PĚT LET, NIC NENAŠEL. JAK K TOMU ALE PREZIDENT PŘIJDE? JEŠTĚ ŽE SE NEMUSÍ OMLOUVAT OSOBNĚ, ŽE NA TO MÁ STÁT - koláž :dv
Cesta k omluvě však nebyla jednoduchá
„Paní doktorko,“ probíral vedoucí sekretariátu s ministryní Schillerovou aktuální program, " musíme vyřídit toho Peroutku.“
„No já se nikomu omlouvat rozhodně nebudu, stejně tady už končím a navíc teď šéfuju klubu,“ odbyla úředníka.
„Takže vydáme omluvné prohlášení?“ navrhl tajemník. Ministryně se na chvíli zadumala, a pak už měla jasno, jak dál.
“Už mám toho našeho omlouvání dost! Tentokrát realizaci omluvy budu delegovat mimo ministerstvo, na podřízenou organizaci. Ať se omluví oni.“
- - - -
„Co to je?“ zíral překvapeně vysoký činitel GŘ finanční správy na e-mail ze sekretariátu ministryně s příkazem, aby se omluvil za to, co o Peroutkovi lživě řekl prezident.
„A to mám jako já osobně, nebo někdo z vás náměstků,“ a podíval se na svolané kolegy, “jako za tou manželkou exprimátora Kasala jít a říct jí, že se omlouvám za to, co řekl Zeman o jejím dědečkovi, a ten že jako odpůrce Hitlera o něm pochvalný článek vlevo dolů nenapsal? To se mi opravdu nechce.“
„A co kdyby za ní šlo celé vedení, my všichni, jako delegace, aby to nebylo jenom na jednom?“ navrhla kolegyně.
„Ne, ne,“ oponoval šéf. Pak hlas ztišil:
„Když se nedokázala nebo nechtěla omluvit ministryně, proč bychom měli chtít my? Mám řešení…“
- - - -
„To myslíte vážně?“ cukal se šéf Krajského finančního úřadu do telefonu kolegovi z GŘ, “abych se mu omluvil? Že jste si to nevymysleli, že to jde seshora? To je sice hezké, ale my tady v Praze nemáme na nějaké omlouvání mimo barák čas. čas Mohli bychom si tu ženskou ovšem předvolat, aby se dostavila k vyslechnutí omluvy k nám, ale to by asi nebyl…
No dobře, nevykašleme se na to, určitě ne.“ A vyťukal číslo ředitelky okresní správy.
Bláhová“, obrátila se vedoucí okresní správy na studentku, která tam byla na stáži.
„Mám pro vás důležitý úkol, a dejte si záležet, je od samotného šéfa krajské správy.“
„O co jde, šéfová?“
„O omluvu. Omluvit se za Zemana… „
„..tomu Krpáčovi, jak na něj kvůli falešnému udání konkurenta zaklekli Zemanovi lidi z revizního, a on to pak dal do televize a ztěžoval si až u Schillerky? Jasně, šéfová. “
„Ale ne, neomlouvá se revizor Zeman, ale prezident Zeman, a ne Krpáčovi, ale, ale.. kde to mám, nějaké holce, vnučce po jednom pisálkovi kvůli…
Nechápu co s tím m máme společného, když ten Peroutka u nás v evidenci poplatníků není?