Vědeckých studií o blahodárném i neblahém vlivu televizního vysílání na lidský organismus je nespočet. Věnují se otázkám fyziologickým – například, zda obrazovky nepoškozuje zrak, jestli vysílání nepřispívá k předčasnému padání vlasů či ke ztrátě potence.

Vědci napřklad prokázali vliv televize na tloustnutí dětí.

Pozvolnou ztrátu potřeby číst literární útvary v knižní formě, chodit do kin a divadel, i na sportoivní utkání a politická shromáždění přenášená televizí, zaznamenali sociologové u diváků věkových kategorií nad burcujících "10 plus".

Zejména se však odborníci zaměřují na psychické a psychjologické dopady sledování televize.

Programová náplň může u diváka totiž vyvolávat jak negativní, tak pozitivní emoce.

Přivodí smích, ale i strach, napětí, stejně jako nudu, přivede i k depresím. Často na malé časové ploše soustředí všechno dohromady, například v hlavních večerních Zprávách. Po jejich skončení kdekdo propadne zoufalstvi, že bude žít v tepelné i světelné chudobě, za Fialovy žebroty, a pod hrozbou vpichu do ramene.

Z diváka se pak už i při střednědobém sledování televize může stát potenciální pacient. Pak stačí nenápadný spouštěč, třeba záhadné zmizení paní Babčákové z taneční soutěže, a může být zle.

Závislost na televizním vysílání, například na pravidelném sledování pořadů o vaření, tanečních soutěží či seriálů, je doložena statisticky a Evropská zdravotnická organizace uvažuje zařadit ji do seznamu psychických chorob - mezi závislosti na alkoholu, na jídle, na karetních hrách, na pravidelném příjmu, na automobilu a na dalších těžkých „neřestech.“

Málo se však zkoumá, možná, že vůbec ne, zda televize má, či nemá vliv na proměnu fyziognomie diváka.

Není to nesmyslný požadavek na vědeckou frontu. V těchto hodinách totiž přibyl další důkaz, jak některým divákům u obrazovky se náhle změnil obličej, lidově řečeno „protáhl ksicht.“

V pondělí se tak stalo v Televizní místnosti Senátu, kde se díval na Zprávy předseda Vystrčil s kolegy Růžičkou a Fischerem.