Ani introvertní premiér, natožpak extrovertní předsedkyně Sněmovny Pekarová či zábavný šéf Senátu Vystrčil nebudou osobně na stadionu v Pekingu sledovat zahajovací ceremoniál ZOH.

Nejsou jako prezident, který se opravdu nevymlouvá, když říká, že by do Pekingu rád, ale muselo by to být snad - s prominutím - v lůžkovém vagoně, ale jak s ním na stadion?

Pětikoaliční politici neúčastí na hrách protestují proti nedemokratickým poměrům v Číně. Museli by se studem červenat od hlavy až k patě, kdyby se posadili do odpudivé společnosti zahraničních státníků, kteří politický bojkot odmítli akceptovat.

Mezi takovými je na prvním místě známé číslo, ruský prezident Putin, který z carského rozmaru dokázal přivést do bojové pohotovosti celé NATO.

Dále pak překvapivě je tu polský prezident Duda, jenž by si právě za svoji přítomnost na ZOH zasloužil bojkot pí. Pekarovou a p. Vystrčilem, aby se ta V4 konečně rozpadla.

Dalšími výtečníky, co se neštítili dorazit, jsou egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán nebo šéf světové zdravotnické organizace Tedros Ghebreyesus.



Některé země, jako Nizozemsko a Nový Zéland, se však zachovaly odpudivě, obojetně, jako chytré horákyně. Delegace do Pekingu nevyslaly, což na venek vypadá jako bojkot her, na „vnitřek“ však neúčast zdůvodnily koronavirovou krizí.

Jiní státníci by se dostavili rádi, jenomže MOV je nepozval. Přestože jeden kdysi jako kancléř letní olympiádu v hostitelské zemi osobně zahajoval, a druhý zase, generální tajemník, velmi často relaxoval právě ve městě, kde se před pár lety konala zimní olympiáda.

Nemělo by dojít k nápravě, aby neztrpkli?



Oba státníci by si jistě měli co říct s ruským i s čínským prezidentem. Zato polskému by se měli vyhnout. I vyloženě nexenofobní Poláci z historických zkušenosti Němce „moc nemusí“, poruštělého Gruzínce s fajfkou nemusí vůbec.