Bezcitné počínání Ruska v ne(!) válce vydávané za speciální vojenskou operaci, ačkoli je to nemilosrdná řež ukrajinského obyvatelstva, jest po právu českým publikem odmítáno.

Čehož následkem jest Rusko v mnoha hospodářských ohledech boycottováno, a to proto, aby se propadlo do nedostatku citelného natolik, že vládce přiměje k ukončení bojů.

Počet českých podnikatelů, kteří se odvracejí od obchodování s Ruskem, anebo od businessu přímo v něm na místě, každým dnem narůstá.

Například včera se mladoboleslavští továrníci p. Laurin a Klement viditelně přihlásili k podpoře Ukrajiny už tím, že své oděvy vyzdobili pentlemi v tamních národních barvách. Pan Klement si vetkl stuhu do klopy, pan Laurin ji použil jako vázanku.



A u toho nezůstalo. Ukrajinskou dvoukoloru nechali páni majitelé namalovat i na jednu ze zdí své továrny na jízdní kola, hned pod název firmy, jenž je vyvedený velkými písmeny, aby poutal pozornost publika.

Ukrajinské barvy na továrně jsou protestem jednak proti válce a zároveň dávají Rusku najevo, že už nepatří k obchodním partnerům. Ostatně už nějaký čas byl velký problém s širokými ruskými dušemi. Jejich nedostatek a nepravidelnost v dovozu zapříčinil firmě obchodní ztráty.

Rovněž na zvonky z Pitěrburgské zbrojovky už nebylo lze se spolehnout, mnoho jich nezvonilo, chyběla pérka.

„Teď víme, proč tomu tak bylo. Pitěrský podnik dával v kvalitě přednost dělům a puškám pro válku s Ukrajinou,“ říká továrník Laurin, a pan Klement dodává:

“To jest silný důvod pro to, abychom Rusko opustili jako dodavatele pro náš kmenový závod, a abychom také zrušili pobočnou montovnu našich kol v Horním Novgorodu. A na protest přestaneme do Ruska naše originální česká kola Slavia dovážet.“

Továrníci se teď vrhnou na náhradní trh na Kolínsku a Hradecku, v úvaze jest též Zlínsko.

„Bez Rusa se obejdeme,“ říká hrdě pan Klement.

„I kdybychom jednou měli přesedlat na automobilism!“ proklamuje visionářsky spolumajitel pan Laurin.


Momentka zachycuje okamžik, kdy mistr natěrač přehlíží dokonané dílo.

Příkladem vyjádření odporu veřejnosti k Rusku a ke všem, kteří mu přisluhují a přisluhovali, není jen boyccot vyhlášené cukrárny na pražském koňském trhu Süßwaren von Vasil s její Russisches Eis.

Protest se dotkl i památníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí. Ještě odpoledne socha vyhlížela jako každý den, nedotčená vandaly, ani nepomalovaná vápnem od anarchistů, jen holubi ji třísnili přirozenou potřebou.



Ráno však bylo vše jinak. Socha byla obalena látkou v ukrajinských barvách. Proč právě on, pro mnohé Velký Čech se tohoto dočkal, kroutili hlavami měšťanosté i lidé vyhlížející z vozů koňské dráhy.

„Pomáhal Rusům, byl pobočníkem maršála Suvorova!“ vykřikoval občas od pomníku mladý student. Zapomněl však upřesnit, že to bylo v bitvě proti Turkům.



Policie mladíka nesebrala, ačkoli při obecně povoleném odsuzování Ruska zároveň nepovoleně hanobil významného činitele monarchie.

Hoch je z vážené rodiny, otec jest poslancem a vedoucím činitelem frakce ve Vídni.