Že je ta doba ještě příliš daleko? Ale vůbec ne, dělí nás od ní pouhý kalendářní měsíc, a k tomu ještě týden. Situace na bojišti může být všelijaká, jisté však je, odhodlání čelit nepříteli nepoleví.


Ukrajinci totiž dobře vědí, že v odporu nezůstali sami.

V Unii ani NATO sice nejsou, avšak Evropa ani Amerika je na holičkách nenechala.

Čerstvým dokladem je to, že dva evropští premiéři – český a slovinský spolu (v podstatě s jedna a půl) premiérem Polska, s nímž byl v tandemu jako dohlížející předseda nejsilnější politické strany a vicepremiér, se vydali do obleženého Kyjeva za prezidentem Zelenským, aby mu tlumočili silný vzkaz :JSME S VÁMI.

Je to bezprecedentní čin, jenž morálně daleko převýšil obezřetnost při posuzování výzev Zelenského k vyhlášení bezletové zóny, jenž by mohlo mít ještě nedozírnější následky.

Ani Churchill a Roosevelt, či de Gaulle, se neodvážili za II. SV například setkat se v obleženém Lenigradu, Moskvě či právě ještě v sovětském Kyjevu se Stalinem.

To středoevropská trojka – čtyřka – dokázala, i s vědomím rizika bombardování vlaku.

Až se zítra – po totálním dočasném lockdownu – Kyjevané probudí, a dozvědí se o návštěvě, bude to pro ně vzpruha mimořádné intenzity.

Je proto možné, že i šestapadesátého dne (anebo čtyřicátého či sedmdesátého) od přepadení země se jim dostane opakované podpory.


OBČANÉ SUVERÉNNÍ UKRAJINY, JMÉNEM EVROPSKÉ UNIE, NATO, OSN…
VÁS CHCI UJISTIT O NAŠÍ TRAVALÉ PODPOŘE. NA NÁS SE SPOLENOUT MŮŽETE.