Kdo usoudí, že nejlepším způsobem, jak pomoct ukrajinským běžencům je poskytnout peníze, může to udělat prostřednictvím speciálních účtů. Jiní se zase angažují ve sbírkách.

Potravin, oděvů, hygienických potřeb a tak dále. Všeho, co je zapotřebí.

Existují však i jiné sbírky. Ocenění. Jejich manifestačním odložením se teď dotyčný zbaví zátěže minulosti, kdy za svůj kladný vztah k Rusku, k jeho vědě či kultuře, ocenění - v zaslepenosti k imperiální podstatě režimu - obdržel a s díky přijal.

Ne každý nositel ruského vyznamenání se však k šanci morální očisty zachová racionálně. Někdo i vzpurně.



-Pane profesore, provádíme celostátní sbírku ruských medailí. Tu vaši odložte sem, prosím.

-No, to určitě! A to se jí mám zbavit jenom kvůli tomu, že jsem kolegovi Putinovi v Kremlu zarecitoval v originále monolog Taťány z Oněgina

Я к вам пишу – чего же боле?

Что я могу еще сказать?

Теперь, я знаю, в вашей воле

Меня презреньем наказать.





-Pane profesore, ovšem za situace, kdy Putin teď rozpoutal..

-A co Nohavica? Ten už dal?

-Nedal. Je to starý lakomec.

-Když on je lakomec, tak já jsem skrblík. Taky nedám!

-Pane profesore, kdyby před sto padesáti lety při sbírce na Národní divadlo všichni byli jako vy, tak dneska ještě nestálo.

-No, a co? Aspoň by v Praze zbyl důstojný plac, kde by přátelé mohli postavit palác ruskojazyčného dramatu!