„Babiš.“ „Pavel.“ „Babiš.“ „Pavel“ „Babiš!“ „Pavel!“ „Babiš!!“ „Pavel!!“… K takové výměně názorů na to, kdo by měl být prezidentem, může dojít v rodinném kruhu nebývale intenzivně až po prázdninách.

Do hry o Hrad vstoupí do té doby jistě i jiné váhy- muší, bantamová, pérová, lehká či střední - než oni dva preferenční blíženci.

A také se může stát, že justice se přetrhne, aby ještě před volbou postavila expremiéra před soud a projednávání causy za velkého zájmu veřejnosti začalo.

Generála zase mohou aktivisté vykreslovat jako agenta bývalé sovětské GRU a možná i té současné, kdy na postu v NATO by se jedinečně hodil.

Ostatně předseda Jurečka i v televizi slíbil, že koalice na podzim navrhne společného silného kandidáta, a jím agro-oligarcha jistě nebude, a generál, jehož lze zpochybnit, je rovněž riziko.

Ale do volby zbývá ještě deset měsíců.

To jinde se volí už teď. Naše občansky zodpovědná veřejnost může Francouzům jen závidět, že už ráno bude jisté, jestli zvítězil osvědčený Macron nebo ta extrémistka Le Penová, anebo taky, jestli protřelému žvanilovi dala na frak empatická zastánkyně nebohatých.


-Vidíš, jak na nás ten polda zírá? Jakoby se rozhodoval, jestli nás má, nebo nemá sebrat.

-A proč?

-Kvůli té trikolóře.



Já jsem ti říkala, že bychom neměli být až tolik frankofonní, a vzít si jejich trikoloru, když dnes volí ve Francii prezidenta.

Ten polda si ji asi plete s ruskou, ta je podobná, dole taky červená. A bere nás jako proruské provokatéry.

Ještě, že sis nevzal reklamní mikinu té traktorové firmy s velkým „Z“ vzadu. To bychom asi těžko vysvětlovali.

Víš co, tu trikolóru si raději sundáme.

-Nesejčkuj. Ten si naopak myslí, že jsme nějací, ehm, poťapaní vlastenci, co si o víkendech berou českou trikolóru, ta je té ruské a francouzské děsně podobná, a on si je plete, jako kde kdo.

-No dobře, ale proč se dívá, tak nasupeně?

-Proč, proč? Od Stanjury dostali přidáno míň, než jim slibovala Schillerka.

-Tak jo.

- Myslíš, že vyhraje Macron?

-Ten? Le Lepenová.

-Macron!

-Le Penová!

-Macron…