Ruskou ropu rozhodně ne! Ale pomaloučku, polehoučku...
Zatímco Vladimir Putin podepsal dekrety na spuštění zdrcujících opatření proti zemím, které maří jeho denacifikační úsilí vyzbrojováním Ukrajiny a současně usilují o „vyhladovění“ Ruska, EU jedná o dalších sankcích, které by Putina srazily na kolena.
Teď je aktuální připravit Kreml o tučné příjmy za vývoz energií.
Kolem plynu se našlapuje opatrně, aby to nakonec nebyl Putin, kdo dodávky zarazí, a hned. Ale za rok, za dva, za pět let, ať si to udělá, Unie už bude za vodou – futrovaná z Ameriky, z Kataru.. A my i z Moravy! Avšak ani ne třemi procenty spotřeby.

S ropou je to celounijně lepší. Poněkud. Na Rusku je závislá mnohem méně, takže si může troufnout pomýšlet na embargo.
Jenomže některé země jsou jaksi nadprůměrnými dovozci ruské ropy, nebo dokonce totálními, a to také proto, že jejich rafinérie jsou nastaveny jenom na ni a žádnou jinou zpracovat nemohou, třeba slovenské - ty se bez ruské ropy neobejdou.
Jiní velcí dovozci se především budou muset spolehnout na společné nákupy Unie odjinud než z Ruska.

My jenom s naprosto, ale s naprosto nepatrnými ani ne čtyřiceti procenty dovozu z Ruska si můžeme všemi deseti dovolit hlasovat pro bezodkladné trestné embargo - aspoň to tak vypadalo podle silných řečí politiků až do rozhodnutí vlády, že ne.
Ačkoli by bylo možné získat výjimku a zdržet se hlasování - nebo se nezdržet, ale mít dočasný odklad pro ukončení odběru (a ropu prozatím dovážet dál) jako Slováci a Maďaři, kteří z existenčních důvodů chtěli být proti emabrgu, tvářili jsme se, že budeme s ostatními držet basu.
Embargo pak hladce přijmou všechny členské země jednomyslně (-2, které jsou „v duchu“ samozřejmě pro embargo.), jak se u takových závažných rozhodnutí demokraticky vyžaduje.
Pragmatik, který sobecky myslí jen na blaho vlastní země, nikoli na kolektiv, a zaslouží si za to kritiku (!!,) býval by mohl zalitovat, že Česko se k oněm dvěma kolegům z Visegrádu nepřidá. Kompletní V4 by se ovšem u výjimek nesešla vzhledem k tradičnímu vymezení Polska vůči Rusku i v dobách míru.
Kdyby ovšem spolu s námi, kteří pravděpodobně odmítneme okamžité embargo, požádali o odklad ještě Slovinci a Rakušané, měli bychom téměř celou někdejší monarchii v kupě. To by pak byla prudící síla!
Buďme však rádi, že bruselské extrabuřty si taky vychutnáme a nedopadneme jako v té nejčernější verzi na obrázku.

Teď je aktuální připravit Kreml o tučné příjmy za vývoz energií.
Kolem plynu se našlapuje opatrně, aby to nakonec nebyl Putin, kdo dodávky zarazí, a hned. Ale za rok, za dva, za pět let, ať si to udělá, Unie už bude za vodou – futrovaná z Ameriky, z Kataru.. A my i z Moravy! Avšak ani ne třemi procenty spotřeby.

zdroj: ČT
S ropou je to celounijně lepší. Poněkud. Na Rusku je závislá mnohem méně, takže si může troufnout pomýšlet na embargo.
Jenomže některé země jsou jaksi nadprůměrnými dovozci ruské ropy, nebo dokonce totálními, a to také proto, že jejich rafinérie jsou nastaveny jenom na ni a žádnou jinou zpracovat nemohou, třeba slovenské - ty se bez ruské ropy neobejdou.
Jiní velcí dovozci se především budou muset spolehnout na společné nákupy Unie odjinud než z Ruska.

zdroj: Eurostat
My jenom s naprosto, ale s naprosto nepatrnými ani ne čtyřiceti procenty dovozu z Ruska si můžeme všemi deseti dovolit hlasovat pro bezodkladné trestné embargo - aspoň to tak vypadalo podle silných řečí politiků až do rozhodnutí vlády, že ne.
Ačkoli by bylo možné získat výjimku a zdržet se hlasování - nebo se nezdržet, ale mít dočasný odklad pro ukončení odběru (a ropu prozatím dovážet dál) jako Slováci a Maďaři, kteří z existenčních důvodů chtěli být proti emabrgu, tvářili jsme se, že budeme s ostatními držet basu.
Embargo pak hladce přijmou všechny členské země jednomyslně (-2, které jsou „v duchu“ samozřejmě pro embargo.), jak se u takových závažných rozhodnutí demokraticky vyžaduje.
Pragmatik, který sobecky myslí jen na blaho vlastní země, nikoli na kolektiv, a zaslouží si za to kritiku (!!,) býval by mohl zalitovat, že Česko se k oněm dvěma kolegům z Visegrádu nepřidá. Kompletní V4 by se ovšem u výjimek nesešla vzhledem k tradičnímu vymezení Polska vůči Rusku i v dobách míru.
Kdyby ovšem spolu s námi, kteří pravděpodobně odmítneme okamžité embargo, požádali o odklad ještě Slovinci a Rakušané, měli bychom téměř celou někdejší monarchii v kupě. To by pak byla prudící síla!
Buďme však rádi, že bruselské extrabuřty si taky vychutnáme a nedopadneme jako v té nejčernější verzi na obrázku.

dv/Pixabay.com