Po udílení Thálií bude co nevidět v jiné televizi také velká sláva, neboť se odehraje další po-gottowský pokus o resuscitaci Zlatého slavíka, pokud možno v odpolitizovaném peří.

Zcela ve stínu této chystané velešou zůstává- ve srovnání se slavíkem zcela miniaturní, opravdu lokální, respektive lokálová soutěž, která vznikla tak ňák spontánně. Zespoda, jako reakce na unikátnosti výroků těch Svrchu.

-J

- Já jsem ti, Bédo, říkala, abyste kvůli tomu, že by vás Zlatý slavík předběhl, neměli uspěchat tu vaši hospodskou sou…

-Jakou hospodskou soutěž, Liduš?

To je soutěž veřejná, otevřená Na růžku každému, kdo si vybere mezi jedním ze dvou hlodů, které naši politici pronesli, ale vzápětí je museli trapně uvádět na pravou míru jako v Pyšné princezně.

Rozhoduje se mezi Jurečkou a Fialou. Jurečka nejdřív naladil čisté milionáře na pětitisícovku pro dítě a pak milionáře opravil na hrubé, teda s hrubým příjmem do miliónu.

A Fiala se zase dopustil iluze, že stát přispěje na bydlení každému, kdo by dal na složenky víc než třetinu příjmů, i těm, kteří neutáhnou pětipokojový byt anebo nemají na nájem třípatrové vilečky.

A tyhle dvě možnosti ti připadají málo?

- Měli jste s uzávěrkou nominací přece jenom počkat.

-A to jako do nekonečna?

-To ne, stačilo by tam ještě přidat Síkelu, jak v televize všechny vystrašil, asi i premiéra, když pohrozil, že domácnostem se zastropuje jen 80 procent elektřiny, aby si lidi nezvykli na energetický komunismus.

-Každému podle jeho potřeb, jak jsme se učili..

-No, a už odpoledne, o boží neděli, ministerstvo začalo couvat, a teď už to vypadá nadějně, na faktury s lidskou tváří. Škoda, že se do té vaší soutěže Síkela nedostal. Bez šance na Zlatý hlod by nebyl.

-No tak ho budeme nominovat do příštího ročníku.

-Prosím tě! Do té doby politici ten Síkelův hlod inovativně trumfnou.