Samotný výrok Miroslava Kalouska, že on by se rituálně zastřelil, kdyby za éry jeho ministrování vydala Národní rozpočtová rada tak zdrcující stanovisko k návrhu rozpočtu, jako k onomu z dílny kolegy Stanjury, sice mediálně zarezonoval, ale jinak nic.

Kalouskův šleh do vlastních řad byl vnímán jako bůh ví kolikátý bonmot politika, jenž se před časem domníval, že ho budou kolegové přemlouvat, aby z politiky neodcházel, a dnes zase prosit, aby se do ní vrátil. Ale nevyslyšel ho nikdo z nich.

Stavidla mediálního zájmu se naplno otevřela teprve poté, co se na sociálních sítích z čista jasna měla objevit neautorizovaná - předpokládejme, že nikoli z opojení vyprodukovaná - informace, že pokud v dohledné době neodejde stávající ministr financí z funkce, anebo rovnou ze života, spáchá bývalý ministr samovraždu sám.

Nejprve se exministrovi ozval velmi známý moderátor televizní čtyřiadvacítky s nabídkou, že by zařídil přímý přenos ze zastřelení, a že by ho „obalil“ několika rozhovory s odborníky.

Samotný akt by pak byl důstojnou třešinkou na dortu. Nejlepší by bylo rezervovat Staroměstské náměstí, jež má s exekucemi jisté zkušenosti a zvolit pravé poledne. Kromě nepopiratelné symboliky by načasování s velkou mírou pravděpodobnosti umožnilo vyloučit použití reflektorů, a tím i odlehčit napjatým výrobním nákladům.

Podobný nápad prý dostala i soukromá zpravodajská televize. Ta nenabízela polední čas, ale naopak večerní v rámci exponovaného bloku 380, a rovněž s komentářem odborníků.

Největší komerční televize nabídla ex minstrovi čas v nedělním vysílání. Mohl by být v pořadí třetím exklusivním hostem v dopolední víkendové snídani, když před tam byli současný i minulý premiér – ti se samozřejmě nezastřelili, a tak by M. K. měl výrazně navrch.

Mohl by si dokonce vybrat, kdo by měl aktem provázet. Zda moderátor soutěží a jinak vážený herec a divadelník S. či ostřílená reportérka D. anebo někdo z vítězů Zlaté vařečky.

Na rozdíl od veřejnoprávní televize, kdy ve „hře“ o moderování měl být i její generální ředitel D., s nabídkou moderace ředitelkou v komerční televizi nepřišli, protože ji prý vůbec nikdo nezná.

Nekonečný prostor přislíbila i „domovská“ barrandovská televize. Ředitel jenom prosil, zda politik by mohl zvolit poněkud delší odchod než je zastřelení – to je hotové raz dva. Ale otrava vhodnou chemickou látkou se může pěkně protáhnout, což je pro přenos, kdy se má něco dít, ideální situace.

Zcela z jiného soudku bylo však předvolání politika na obvodní oddělení bezpečnosti, kde se jej kapitán Tůma s poručíkem Líbalem zeptali, zda se rozhodl svobodně, jestli ho k odchodu nepřiměl někdo z vládních ministrů třeba provokativní výzvou typu: Když seš tak chytrej, zapicni se sám“, což by mohlo být považováno i za trestný čin. K. měl trvat na svém, že nikoli. To přimělo důstojníky, aby na jeho počínání upozornili příslušné odborné zdravotnické zařízení.

Asi po čtyřech dnech se na síti objevila informace, že politik K. s velkou mírou pravděpodobnosti od rituální samovraždy v zastoupení odstoupí. Přimět jej k tomu měla prý důvěrná zpráva z útrob ministerstva, že z pracovny šéfa se ozvalo několik krátkých prásků.

Politik z toho usoudil, že ministr šel do sebe a zastřelil
se, pro jistotu aspoň třikrát opakovaně.

Když se ukázalo, že nešlo o střelbu, ale o létání špuntů kvůli tomu, že rozpočet mají i bez rad politika K. v suchu, exministr dospěl k zoufalému názoru, že právě teď ten pravý čas nastal. Aspoň po SKYPE by se rád podělil…