Výlet pana Broučka do lampionové alternativy (k neslavenému výročí VŘSR)
Proslulý cestovatel Matěj Brouček dokázal v rekordním čase překonat vzdálenost mezi Vikárkou a Měsícem, ale i bez problémů se po pár pivech přemístit do 15. století. To ví každé dítě.
Ve své době ovšem získal i další primát, veřejnosti však takřka neznámý.
Pozřením vhodné kombinace nemíchaných, leč protřepaných etanolových tekutin, se mu podařilo exklusivně se ocitnout v dalším výjimečném prostředí. Ve století sice jedenadvacátém, avšak s alternativním vývojem oproti dnešní realitě.
Matěj Brouček tak poprvé v životě viděl televizor. Do té doby spatřit pohyblivé obrázky ani nemohl, protože první kino v Praze se otevřelo v roce 1896, až za 8 let po jeho legendárním výletu na Měsíc. A exkursi do XXI. století podnikl kolem roku 1900.
Z oné „bedny“, kdy právě skončil skeč loutek-hadráků, kde americký prezident se v ZOO ztratil a nevěděl, čí je, až se ukázalo, že je dítětem vojensko-průmyslového komplexu, promluvil v relaci „Minuta ke dni“, ústřední ředitel federální televize. Dr. J. Želný.
Zdůraznil živý odkaz (nějaké) říjnové revoluce, jejíž 105. výročí si připomíná (prý) celý pokrokový svět.
Nato šly tak zvané Hlavní zprávy.
Začaly barevnými hýbacími pohlednicemi z Moskvy vyzdobené nápisy s velkými číslicemi 105 a pak ukázaly politiky s věnci u mramorového baráku bez oken.
Hlas k tomu říkal:
V Moskvě se dnes přední činitelé Sovětského svazu poklonili památce vůdce revoluce Vladimíra Iljiče Lenina. Věnce položil generální tajemník ÚV KSSS soudruh Vladimir Alexandrovič Zelinský, předseda Nejvyššího sovětu Vladimir Vladimirovič Dutin a předsedkyně Komsomolu Marja Vladimirovna Zachrovová.
Věnec položil rovněž náčelník Hlavní politické správy Varšavské smlouvy generál Petr Pája.
Československou delegaci vedl prezident Feischer za účasti ministra zahraničních věcí Baciše a první československé kosmonautky Pekarkové.
Brouček pochopitelně slyšel všechna ta jména poprvé, a tak se mohlo stát, že je vnímal poněkud nepřesně a nechtěně je zkomolil.
„Drahý soudruhu Zelenský,“ píše v dopise zdravotně indisponovaná generální tajemnice ÚV KSČ Němečková,“ „jsem hluboce zarmoucena, že zdravotní stav mi nedovoluje dýchat plnými doušky slavnostní atmosféru Rudého náměstí..“
Potom dlouze mluvil V. Zelinský. Řekl, že národy a národnosti sovětského společenství se ještě více semknou k dalším budovatelským vítězstvím v duchu slov státní hymny
Kol Rusi veliké teď republik volných
zní jednoty na věky svobodný hlas,
to z národů vůle je svaz nerozborný.
Ať žije náš mohutný Sovětský Svaz!
Potom se už Matěj Brouček začal rozhlížet, kde to vlastně sedí, ale hospoda to nebyla. Pak si všiml nápisu RUDÝ KOUTEK a pod ním upozornění: V 17.30 SRAZ NA LAMPIONOVÝ PRŮVOD PŘED HLAVNÍ VRÁTNICÍ. ZDE PODEPSAT ÚČAST, a byl z toho paf. Nalévají tu něco?
Dál už se nedělo nic. Pan Brouček ve spaní pokračoval, ale už v bezesném, čímž XXI století opustil. Ležel na lavičce v parku, protože někde vytrousil klíče od domu a se správcovou je na kordy.
Ve své době ovšem získal i další primát, veřejnosti však takřka neznámý.
Pozřením vhodné kombinace nemíchaných, leč protřepaných etanolových tekutin, se mu podařilo exklusivně se ocitnout v dalším výjimečném prostředí. Ve století sice jedenadvacátém, avšak s alternativním vývojem oproti dnešní realitě.
Matěj Brouček tak poprvé v životě viděl televizor. Do té doby spatřit pohyblivé obrázky ani nemohl, protože první kino v Praze se otevřelo v roce 1896, až za 8 let po jeho legendárním výletu na Měsíc. A exkursi do XXI. století podnikl kolem roku 1900.
Z oné „bedny“, kdy právě skončil skeč loutek-hadráků, kde americký prezident se v ZOO ztratil a nevěděl, čí je, až se ukázalo, že je dítětem vojensko-průmyslového komplexu, promluvil v relaci „Minuta ke dni“, ústřední ředitel federální televize. Dr. J. Želný.
Zdůraznil živý odkaz (nějaké) říjnové revoluce, jejíž 105. výročí si připomíná (prý) celý pokrokový svět.
Nato šly tak zvané Hlavní zprávy.
Začaly barevnými hýbacími pohlednicemi z Moskvy vyzdobené nápisy s velkými číslicemi 105 a pak ukázaly politiky s věnci u mramorového baráku bez oken.
Hlas k tomu říkal:
V Moskvě se dnes přední činitelé Sovětského svazu poklonili památce vůdce revoluce Vladimíra Iljiče Lenina. Věnce položil generální tajemník ÚV KSSS soudruh Vladimir Alexandrovič Zelinský, předseda Nejvyššího sovětu Vladimir Vladimirovič Dutin a předsedkyně Komsomolu Marja Vladimirovna Zachrovová.
Věnec položil rovněž náčelník Hlavní politické správy Varšavské smlouvy generál Petr Pája.
Československou delegaci vedl prezident Feischer za účasti ministra zahraničních věcí Baciše a první československé kosmonautky Pekarkové.
Brouček pochopitelně slyšel všechna ta jména poprvé, a tak se mohlo stát, že je vnímal poněkud nepřesně a nechtěně je zkomolil.
„Drahý soudruhu Zelenský,“ píše v dopise zdravotně indisponovaná generální tajemnice ÚV KSČ Němečková,“ „jsem hluboce zarmoucena, že zdravotní stav mi nedovoluje dýchat plnými doušky slavnostní atmosféru Rudého náměstí..“
VÝROČÍ REVOLUCE OSLAVILA MOHUTNÝM OHŇOSTROJEM I METROPOLE USSR KYJEV - dv/ Pixabay.com
Kol Rusi veliké teď republik volných
zní jednoty na věky svobodný hlas,
to z národů vůle je svaz nerozborný.
Ať žije náš mohutný Sovětský Svaz!
Potom se už Matěj Brouček začal rozhlížet, kde to vlastně sedí, ale hospoda to nebyla. Pak si všiml nápisu RUDÝ KOUTEK a pod ním upozornění: V 17.30 SRAZ NA LAMPIONOVÝ PRŮVOD PŘED HLAVNÍ VRÁTNICÍ. ZDE PODEPSAT ÚČAST, a byl z toho paf. Nalévají tu něco?
Dál už se nedělo nic. Pan Brouček ve spaní pokračoval, ale už v bezesném, čímž XXI století opustil. Ležel na lavičce v parku, protože někde vytrousil klíče od domu a se správcovou je na kordy.
KDYBY SE BROUČEK EXPORTOVAL DO ROKU 1919, MOHL BY VIDĚT JEŠTĚ ŽIVÉ ZAKLADATELE - foto: Smirnov, p.d.